Německo už se válek nebojí. Po Mali posílá vojáky do Sýrie proti Islámskému státu

Martin Novák Martin Novák
Aktualizováno 4. 12. 2015 12:07
Ministryně obrany Ursula von der Leyenová zastává názor, že druhý nejlidnatější členský stát NATO by měl vystupovat asertivněji a nebránit se nasazovat vojáky v zahraničí. Je velkou zastánkyní vyzbrojování iráckých Kurdů německými zbraněmi. Zároveň iniciovala vyslání několika stovek německých vojáků do Mali.
Příslušníci Bundeswehru v Afghánistánu.
Příslušníci Bundeswehru v Afghánistánu. | Foto: Reuters

Berlín – Na německých sociálních sítích je nyní často sdílen kreslený vtip. Skupina vojáků Bundeswehru pochoduje v plné polní podél směrovky s nápisem Válka v Sýrii. Za nimi sedí v kavárně uprchlíci a volají na ně: "Pozdravujte u nás doma."

Německo - země, která přijala letos zdaleka nejvíce syrských běženců - je další zemí, která vstupuje na syrská bojiště.

Parlament v pátek dopoledne schválil vyslání 1200 vojáků, průzkumných letadel Tornado a vojenské fregaty třídy Sachsen. Pro hlasovalo 445 zákonodárců, proti 146. Návrh odmítla krajně levicová strana Die Linke a většina poslanců za Zelené. Ti argumentovali tím, že není jasné, jakého cíle má být v Sýrii dosaženo a jaký bude postup po případné porážce Islámského státu.

Letouny mají být dislokovány na turecké základně Incirlik, odkud operují i Američané.

Mise je podpůrná a monitorovací, nikoliv bojová. Takže německé bombardéry, shazující bomby na sklady, tábory, stanoviště nebo ropná zařízení Islámského státu, neuvidíme.

Německé odmítání účastnit se kvůli své historii čehokoliv, co zavání válkou, pomalu ustupuje. Ještě v roce 1990, když Irák napadl Kuvajt, tehdejší západní Německo kategoricky odmítalo vstup do mezinárodní koalice, vedené USA.

Zlom nastal v roce 1999, kdy vláda sociálních demokratů a Zelených podpořila bombardování Srbska silami NATO a vyslala pak do mírových jednotek v Kosovu německý kontingent. Vojáci Bundeswehru se rovněž zúčastnili mise v Afghánistánu.

O pomoc volala Francie

Ministryně obrany Ursula von der Leyenová zastává názor, že druhý nejlidnatější členský stát NATO by měl vystupovat asertivněji a nebránit se nasazovat vojáky v zahraničí.

Je velkou zastánkyní vyzbrojování iráckých Kurdů německými zbraněmi. Zároveň iniciovala vyslání několika stovek německých vojáků do Mali.

Ursula von der Leyenová
Ursula von der Leyenová | Foto: Reuters

"Nedokázala jsem si před dvěma lety představit, do jaké propasti nyní budeme nahlížet,“ uvedla k Islámskému státu a nutnosti se mu postavit.

Německé rozhodnutí usnadnila žádost Francie o pomoc a podporu po útocích ve Francii. Průzkum televize ARD ukázal, že pro omezené zapojení do války s Islámským státem je 58 procent Němců.

Jednu věc ale kancléřka Angela Merkelová před odletem vojáků jasně stanovila: Bundeswehr nebude v žádném případě spolupracovat s režimem Bašára Asada.

Merkelová jako řadová poslankyně parlamentu v roce 2003 podporovala americkou invazi do Iráku, zatímco tehdejší sociálnědemokratická vláda Gerharda Schrödera válku i za cenu vážné roztržky se Spojenými státy odmítla.

 

Právě se děje

Další zprávy