Andrej Klimov: Asad nás o vojenskou pomoc neprosil poprvé, Rusko zasáhlo za pět minut dvanáct

Jiří Just Jiří Just
7. 10. 2015 5:30
Ruské bombardéry s hvězdou na křídlech přiletěly do Sýrie za pět minut dvanáct. Tvrdí to alespoň ruský senátor Andrej Klimov. V exkluzivním rozhovoru pro Aktuálně.cz v Moskvě uvedl, že kdyby horní komora ruského parlamentu nepovolila prezidentu Putinovi nasadit letecké síly v Sýrii, s režimem Bašára Asada se "mohlo stát něco katastrofického." "Nebylo to poprvé, co nás Asad prosil o vojenskou pomoc," řekl místopředseda zahraničního výboru Rady federace. Stabilita v Sýrii se podle něj přímo týká bezpečnosti Ruska.
Ruský letoun shazuje bombu v syrské provincii Idlíb.
Ruský letoun shazuje bombu v syrské provincii Idlíb. | Foto: Reuters

A.cz: Řekněte - jak probíhalo v Radě federace rokování o leteckých úderech v Sýrii?

Andrej Klimov: Na zasedání Rady federace jsme nerozhodovali o vzdušných úderech v Sýrii. Rozhodovali jsme, zda poskytnout ruskému prezidentovi - v souladu s mezinárodním právem - práva použít ozbrojené síly k likvidaci teroristické hrozby.

Mezinárodní právo předpokládá, že nasadit vojska v zahraničí je možné buď na základě rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN, nebo na základě zákonné prosby legální vlády země, která je členem OSN.

A.cz: Rusko tedy takovou "žádost legální vlády země OSN" obdrželo?

Ano, měli jsme ji. Když jsme rozhodovali o nasazení sil, zástupci ruského prezidenta nám ukázali osobní dopis hlavy Sýrie.

A.cz: Vy jste ten dopis viděl na vlastní oči?

Ano, samozřejmě.

A.cz: A před tím hlasováním... byl jste přesvědčen, že Rusko má jít na pomoc syrskému režimu?

Jsem člen zahraničního výboru. Ráno bylo zasedání tří výborů: zahraničního, obranného a ústavního. Naše doporučení jsme předali kolegům na plenárním zasedání, na tomto zasedání bylo přijato konečné rozhodnutí. Já jsem tedy fakticky o nasazení našich vojsk hlasoval několikrát.

Už od konce jara jsem měl pocit, že podobné opatření je nutné schválit. Protože dostávám informace z různých zdrojů, nejen z tisku, a setkávám se s různými lidmi. Když máte takový komplexní přehled o situaci, některá rozhodnutí uděláte okamžitě.

Navíc - nebylo to poprvé, co nás Asad prosil o vojenskou pomoc.

A.cz: Proč se tedy Rusko rozhodlo zasáhnout v Sýrii právě teď?

Nebudu mluvit za ostatní. Já osobně jsem ale doufal, že by takzvaná západní koalice, která nebyla příliš efektivní, mohla dotáhnout boj s Islámským státem do konce. Časem se ale ukázalo, že hlavním úkolem je svržení syrské vlády.

Nám bylo jasné, že pokud současný syrský režim padne - a to se mohlo stát -, objevilo by se mocenské vakuum. Nikdo z mých kolegů v Turecku, v západní Evropě nebo USA nedokázal odpovědět na otázku, kdo Bašára Asada nahradí. A co bude dál.

Bylo nám jasné, že pokud bychom teď nereagovali, s Asadem by se skutečně mohlo stát něco katastrofického.

A.cz: Jako že by Asadův režim padl?

Rád bych, aby to vaši čtenáři pochopili. To se netýká přímo pana Asada. Pro nás je důležitá stabilita regionu.

Tento region je k nám blíž než do Prahy. Podívejte se, kde se nachází Kavkaz. Navíc, nemalý počet občanů Ruské federace a občanů postsovětských republik bojuje na straně Islámského státu. My ty lidi známe. To jsou bandité.

Pokud tito bandité mají zbraně, my je zkrátka likvidujeme.

A.cz: Takže Rusko vlastně řeší v Sýrii své vlastní problémy...

Hlavní a jediný cíl rozhodnutí o nasazení ruských ozbrojených sil v zahraničí - tohoto našeho konkrétního rozhodnutí - je likvidace teroristické hrozby daleko před hranicemi našeho státu. Poprvé v dějinách současného Ruska jsme schválili takové rozhodnutí.

Rozhodovali jsme veřejně, dodrželi jsme všechny požadavky ruské legislativy i mezinárodního práva.

A.cz: Je možné zlikvidovat Islámský stát leteckými údery?

Ne, to není možné. Terorismus vůbec nelze zlikvidovat bombovými údery. Nesmíme ale zapomínat, že tam na zemi jsou syrské ozbrojené síly, které s teroristy bojují.

Je načase nastolit v mezinárodním společenství systém, ve kterém bude jakýkoliv projev terorismu - islámského, křesťanského, levicového, pravicového, prostě jakýkoliv - po celém světě trestán. Potom u teroristů nebude nikdo nakupovat ropu, nikdo jim nebude prodávat zbraně. Místo toho se teroristé budou likvidovat.

A.cz: Proč není v usnesení o nasazení sil v zahraničí napsáno, že Rusko bude útočit konkrétně na Islámský stát?

Člověk přeci na sobě nemá napsáno: "Jsem z Islámského státu, jsem terorista."

Navíc si může změnit název z IS třeba na PS. A co dál? Oni mohou každý den měnit svůj název. Stačí, že taková osoba má zbraň nebo na sobě připevněnou bombu, že nepatří k legální armádě. Co je zač, nechci zjišťovat.

V 90. letech jsme, na rozdíl od Prahy, v Moskvě zažili teroristické útoky. Přišel jsem během nich o přátele.

V roce 2002 jsem mohl být mezi rukojmími během obsazení Divadla na Dubrovce čečenskými teroristy. Zažili jsme teror na Kavkaze, výbuchy letadel. To všechno jsme zažili. Od teroristů jsme si vytrpěli víc než jakýkoliv jiný stát. Nemůžeme teď čekat, že se nad námi, jak se říká, "příroda smiluje".

Myslím si, že bychom měli vytvořit zákonný mezinárodní tribunál pro Islámský stát. Ne jako ten nejasný, pro boeing (let MH17, sestřelený nad východní Ukrajinou - pozn. redakce).

Ty mnohaleté zločiny, které Islámský stát provádí, si zaslouží odpovídající hodnocení, aby se tito lidé nikde na světě nemohli skrýt. Přesně jako Norimberský tribunál. Pouze tehdy můžeme porazit tuto infekci.

Máte rádi Aktuálně.cz?
Autor fotografie: Economia

Máte rádi Aktuálně.cz?

Hlasujte pro nás v internetové anketě Křišťálová Lupa 2015 v kategorii Zpravodajství. Za každý Váš hlas děkujeme!

HLASOVAT MŮŽETE ZDE >>

A.cz: Rusko se do pozemní operace pouštět nebude, jasně to prohlásil prezident Vladimir Putin. Kdo má tedy na zemi porazit Islámský stát?

Jde-li o syrské území, musí s teroristy na zemi bojovat legální ozbrojené síly Sýrie. Legální síly Iráku, pokud se jedná o irácké území. Legální síly Íránu, jestli se tam náhle objeví teroristická hrozba. K tomu mají své ozbrojené síly, které je chrání od vnější agrese.

A.cz: V usnesení o nasazení ruských vojáků není napsáno ani to, o jaké konkrétní území se jedná. Předpokládáte, že ruská armáda může zasáhnout nejen v Sýrii, ale i v jiných státech?

V tomto dokumentu je několik zásadních omezení. Jedno spočívá v tom, že nasazení ozbrojených sil musí být přísně v souladu s mezinárodním právem.

Buď musí jít o rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN, ve které doposud doufáme, že dostaneme povolení, aby se koalice mohla rozšířit. Nebo prosba legální vlády země.

Když jsme minulý týden jednali o nasazení ruských vojsk, dostali jsme žádost pouze od jedné legální vlády, vlády pana Asada. Usnesení se proto vztahuje pouze k území Syrské republiky.

Pokud hypoteticky dostaneme další žádost, například zákonné irácké vlády, naše politické vedení ji zváží a o nasazení ruských sil už nebude nutné hlasovat v Radě federace.

Avšak bez rozhodnutí Rady bezpečnosti nebo legální žádosti nemůžeme bojovat nikde jinde kromě syrského území.

 

Právě se děje

Další zprávy