reklama

Na Marsu chumelí, družice zahlédla mraky a vánici

12. 9. 2012 19:10

Oblaka plná vloček suchého ledu - to je klíčový objev sondy MRO

Zdánlivě nic neříkající snímek v sobě nese důležité poselství. Zdánlivě nic neříkající snímek v sobě nese důležité poselství. | Foto: NASA

Pasadena - Americká sonda Mars Reconnaissance Orbiter (MRO), která od března 2006 obíhá kolem rudé planety, poslala domů zprávu o průlomovém objevu.

Získala nezvratné důkazy, že součástí marťanské atmosféry jsou i oblaka plná suchého ledu.

Přístroje na v pořadí třetí planetární sondě, kterou lidé k Marsu poslali, navíc zaznamenaly chumelenice. Jedná se o první prokázané mimozemské "sněžení".

Přítomnost mraků a zmrzlého oxidu uhličitého v nich i na povrchu naznačují, že jsou podmínky na Marsu jiné, než si astronomové dosud mysleli.

Oxid uhličitý v pevném skupenství, který je pro své využití při chlazení známý jako suchý led, mrzne při -125 stupních Celsia.

"Můžeme s jistotou potvrdit, že mraky v marťanské atmosféře tvoří vločky oxidu uhličitého, jež jsou dost objemné, aby zasněžily povrch," cituje server amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA) Paula Hayneho - vedoucího týmu z Laboratoře Jet Propulsion, který klíčovou zprávu MRO vyhodnotil.

Suchý led. 

Suchý led.

Foto: Wikimedia Commons

Sněžení družice MRO objevila během průletu nad marťanským jižním pólem, kde tou dobou panovaly zimní podmínky. O tom, že je tam stálá bílá čepička suchého ledu, astronomové vědí už desetiletí.

Záhadou ale zůstávalo, jakým způsobem se každou zimu rozrůstá. Tedy zda na Marsu sněží, nebo se zasněžené části zvětšují, protože oxid uhličitý mrzne až na povrchu. 

Hayne spolu s dalšími šesti spolupracovníky analyzoval data získaná z přístroje Mars Climate Sounder.

Ten sleduje devět vlnových pásem viditelného i infračerveného světla, procházejícího marťanskou atmosférou, a na základě zaznamenaných změn mapuje pevné částice a plyny. Kromě toho posílá i informace o jejich teplotě, velikosti a koncentraci.

Curiosity nesmí šlápnout do louže

Takhle nějak mohl Mars kdysi vypadat. 

Takhle nějak mohl Mars kdysi vypadat.

Foto: Wikimedia Commons

První zprávy o tom, že Mars vždy nemusel být nehostinnou a vyprahlou planetou, jak jej známe dnes, poslala na Zem už sonda Phoenix. Ta na povrchu rudé planety přistála už v roce 2008 a na severním pólu tehdy zaznamenala stopy skutečného ledu (z vody).

To Curiosity - nejnovější a nejdražší americká sonda na Marsu - by se měla případné podzemní vodě vyhýbat "jako čert kříži". A to přesto, že je jejím primárním úkolem pátrat po stopách mimozemského života.

Voda je považována za esenci života, a v tom je paradoxně ten problém. Geologické vrtáky jsou totiž možná kontaminovány pozemskými mikroby, které by při kontaktu s vodou mohly přežít a začít se množit. To by mohlo zhatit celou misi.

Mars pohledem Curiosity:

autor: Petr Jemelka

reklama

Diskuse

0komentářů

Zatím žádný příspěvek :(

reklama
reklama
 
reklama