Anchorage - Na dálnici na Aljašce se objevují pukliny tak velké, že jimi člověk může projít. Na vině však není špatně odvedená práce silničářů, nýbrž globální oteplování.
The Alaska Highway is literally melting https://t.co/V7pOCILw2A @quinngreg #climatechange #globalwarming pic.twitter.com/q3j8GUJqSZ
— Melinda Grenier (@mpgrenier731) August 2, 2016
Dálnice je dlouhá přes 2000 kilometrů a postavena byla v roce 1943 na permafrostu, tedy věčně zmrzlé půdě. Ta ale v důsledku stále rostoucích teplot taje.
Tání ledu pod povrchem způsobuje, že se asfalt kroutí, posunuje a trhá. Silničáři s tím bojují pomocí vyplňování puklin plastovými částmi a jinou izolací. Rozsah škod je ale již tak velký, že jsou opravy finančně i logisticky velmi náročné. Podle vládních odhadů by každoroční oprava stála více než 22 000 dolarů (přes půl milionu korun) za jeden opravený kilometr.
"Římané stavěli silnice před dvěma tisíci lety a lidé je stále používají. Oproti tomu my jsme vybudovali silnice, které během jednoho či dvou let bez jakékoliv údržby vypadají jako horská dráha, protože jsou postaveny na nestabilním permafrostu," postěžoval si v rozhovoru pro agenturu Bloomberg Jeff Currey z odboru aljašské dopravy.
Dálnice vede skrze Kanadu a slouží jako hlavní tepna spojující Aljašku s územím Spojených států. Kromě turistů po ní proudí potraviny, zásoby léků do odlehlých měst nebo zařízení pro ropná pole a doly, jež dodnes tvoří jádro hospodářské činnosti v tomto regionu.
Tání permafrostu ale neohrožuje pouze jednu cestu na Aljašce. V nebezpečí mohou být také letištní plochy, budovy, potrubí pro rozvod energie nebo systém migrace divokých zvířat.
Rekordní teploty si vybírají daň
Globální oteplování se také pochopitelně neomezuje pouze na Aljašku.
Neobvykle vysoké teploty měly například za následek rozšíření anthraxu na Sibiři. Na těžké bakteriální onemocnění zemřel tento týden dvanáctiletý chlapec v Salechardu na severu Ruska. Choroba se rozšířila mezi zvířaty místních pastevců, kteří už přišli o více než 1500 kusů zvěře, především sobů. Nakaženo bylo dalších 20 lidí a téměř 200 jich muselo být evakuováno.
Bakterie sněti slezinné vydrží přežívat ve zmrzlé půdě po celá staletí. S oteplováním a táním permafrostu rozmrznou i tlející těla zvířat, která byla anthraxem nakažena i o několik desetiletí dříve. Z nich se bakterie dostane do živých zvířat, která posléze mohou nakazit lidi, kteří je snědí. Za současné rozšíření antraxu na Sibiři mohou teploty, které v létě v tomto regionu vyšplhaly až nad třicet stupňů Celsia.
The first six months of 2016 have been the warmest half-year on record. Find out more: https://t.co/Tp0veGg5iuhttps://t.co/4lPcen2yUk
— NASA (@NASA) July 19, 2016
Teploty rostou globálně. Řada států včetně Ruska a Číny zaznamenala loni vůbec nejteplejší rok v historii, například Jižní Afrika naměřila vůbec nejvyšší teplotu, která byla na Zemi zaznamenána během října - 48,4 stupně Celsia.
A letošní rok rekordy ještě láme. Podle amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA) bylo prvních šest měsíců tohoto roku nejteplejších od doby, co se měření zaznamenává.
