Praha - Pro palestinskou komunitu v Česku začal letošní rok velmi špatně. Smrt velvyslance Džamála Muhammada Džamála při zatím neobjasněném výbuchu a následný nález zbraní v prostorách nové ambasády na české Palestince vrhá pozornost, které by se nejraději vyhnuli.
Palestinec, který v Praze léta úspěšně podniká, se raději nechtěl přímo k událostem na velvyslanectví vyjadřovat a žádal také, abychom nezveřejnili jeho jméno.
"Je to šílené. Všechno to, co se děje, zase způsobí, že všichni Palestinci budou považováni za teroristy. Radši nechci o tom nic vědět," řekl na dotaz Aktuálně.cz.
Podle policie byl výbuch na Nový rok nehodou, diplomatova dcera ale řekla v rozhovoru pro agenturu Reuters, že její otec byl zavražděn.
Do nové budovy ambasády podle ní převezla trezor česká stěhovací firma a třicetiletá žena v rozhovoru nepřímo naznačila, že tam někdo nastražil bombu.
Kdo by ale měl zájem šestapadesátiletého palestinského diplomata zabít? Někdo z palestinských konkurentů? Izraelci? Nebo se jedná o spor o peníze v podnikání?
Palestinec Moín Šomalí, který roky žije v Praze a velvyslance dobře znal, třetí možnost v rozhovoru pro Aktuálně.cz vyloučil. "On určitě žádný byznys nedělal, to v žádném případě. Byl jen diplomatem," uvedl.
Nevzpomíná si ani, že by Džamál měl v Česku s někým spory. Třeba s jinými Palestinci. "Pokud nějaké měl, pochybuji, že by to bylo takového rázu, aby ho někdo zavraždil," uvedl.
Džamál působil v Československu poprvé v polovině osmdesátých let na zastoupení Organizace pro osvobození Palestiny (velvyslanectví OOP fungovalo v Praze od roku 1976).
"Česky trochu uměl a domluvil se, ale rozhodně ne tolik jako třeba lidi, kteří tady studovali vysoké školy," říká Šomalí. Sám si smrt diplomata zatím nedovede nijak vysvětlit. "Nevím víc než ostatní."
Možnost, že by Džamála jako člena hnutí Fatáh zabila konkurenční palestinská organizace, je krajně nepravděpodobná.
V minulosti sice útočili na představitele Fatáhu radikálové z organizace Abú Nidála, ale tato praxe skončila na přelomu osmdesátých a devadesátých let. Sám Abú Nidál, který nenáviděl Jásira Arafata a hnutí Fatáh, zemřel v roce 2002 v Iráku a jeho skupina nevyvíjí žádnou činnost.
Hnutí Hamás, které ovládá Pásmo Gazy, je sice soupeřem Fatáhu (toto hnutí ovládá Západní břeh Jordánu, tedy druhou část palestinské autonomie), ale ne do té míry, aby se zástupci těchto stran navzájem vraždili v cizině. Žádný takový případ zatím zaznamenán nebyl a není důvod se domnívat, že by měl být výjimkou zrovna velvyslanec v Praze, když Džamál nebyl ve Fatáhu nijak vlivnou osobou.
Stejně tak je velmi, velmi nepravděpodobné, že by diplomata připravili o život Izraelci. Ambasády židovského státu jsou často terčem teroristických útoků. Například v roce 1982 byl postřelen v Londýně velvyslanec Šlomo Argov, což vedlo k izraelské invazi do Libanonu, kde mělo tehdy hnutí Fatáh své základny.
Jeden z izraelských diplomatů před časem Aktuálně.cz řekl, že izraelská a palestinská ambasáda spolu normálně komunikují. Palestinské velvyslanectví je podle něj vlastně jedinou arabskou ambasádou, která s Izraelci udržuje kontakty.
Pokud Izraelci na někoho v cizině zaútočí, pak jen na toho, kdo má co do činění s útoky na území židovského státu. Příkladem je vražda člena Hamásu Mahmúda Mahbúha v hotelovém pokoji v Dubaji v lednu 2010.
Velvyslanec Džamál se narodil v palestinské uprchlické rodině v Bejrútu a do Fatáhu vstoupil v roce 1975. V roce, kdy začala v Libanonu občanská válka, ve které hráli Palestinci velkou roli.
V době, kdy Džamál v Československu působil v osmdesátých letech, řada Palestinců prodělávala výcvik v tzv. Ústavu pro zahraniční studium VŠ SNB v Zastávce u Brna. Praha tehdy podporovala Palestince ve sporu s Izraelem a Fatáh proti radikálnějším palestinským skupinám, které toto hnutí považovaly za příliš umírněné.
Není ale jasné, zda zbraně a výbušniny na palestinské ambasádě pocházejí z této doby, nebo zda se dostaly do země později. Například diplomatickou poštou nebo jiným kanálem. Podle ČTK policisté v budově našli až sedmdesát rychlopalných pušek.
Od roku 2005 Džamál pracoval jako generální konzul v egyptské Alexandrii, loni v říjnu předal prezidentovi Miloši Zemanovi pověřovací listiny jako nový palestinský velvyslanec.
