Moskva - Zběhlý důstojník ruské tajné služby Alexandr Litviněnko, který v britském exilu v listopadu 2006 zemřel na otravu radioaktivním poloniem, prý mohl zahynout nešťastnou náhodou, anebo spáchat "sebevraždu z neopatrnosti".
S tímto objasněním přišel ve středu v Moskvě podnikatel Dmitrij Kovtun, který podle britských úřadů patří k hlavním podezřelým v případu.
Minulý měsíc se v britských médiích objevily zprávy, že Kovtun hodlá spolupracovat při obnoveném vyšetřování Litviněnkovy otravy.
"Moje základní verze zní, že to byla nešťastná náhoda. Jsem více než přesvědčen, že (Litviněnko) měl co do činění s poloniem, aniž by o tom věděl," řekl Kovtun podle agentury Interfax.
Připustil, že netuší, kdo polonium Litviněnkovi podstrčil, anebo zda on sám s poloniem pracoval a došlo k nechtěnému úniku nebezpečné látky a postupné koncentraci v organismu. Pak by to prý byla "sebevražda z neopatrnosti".
Novinářská cena 2014
Denně detailně sledujeme události na Ukrajině. Podpořte Aktuálně.cz a jeho ukrajinské zpravodajství v Novinářské ceně.
HLASOVAT MŮŽETE ZDE >> Děkujeme!
Otrava poloniem
Kovtun se ohradil proti nařčením Litviněnkovy manželky Mariny, že její manžel byl naprosto zdráv, než se v Londýně setkal s krajany, tedy s Kovtunem a dalším agentem ruské tajné služby Andrejem Lugovým.
Ten v případu figuruje jako hlavní podezřelý, ale mezitím byl zvolen poslancem ruského parlamentu.
Podle Kovtunovy verze byl prý Litviněnko otráven ještě několik dnů před inkriminovanou schůzkou, o čemž má svědčit to, že si Litviněnko prý v noci z 15. na 16. října přivolal lékaře.
"Je mi záhadou, že si toho vyšetřovatelé nepovšimli. Určitě se ale zachovaly důkazy, že si přivolal lékaře, a tyto důkazy naprosto mění obrázek událostí a dokazují naši pravdu," prohlásil Kovtun.
Podle dosavadního vyšetřování byl Litviněnko otráven izotopem radioaktivního polonia 210, který byl podle všeho v čaji podaném při jeho setkání s ruskými agenty Kovtunem a Lugovým.
Případ léta komplikuje vztahy mezi Británií a Ruskem, které své občany odmítá vydat ke stíhání do ciziny s vysvětlením, že to zakazuje ruská ústava.
Litviněnko jako agent pracoval nejdříve pro Sovětský svaz a poté pro Rusko, později ale začal kritizovat vedení své země i poměry v tajné službě. Nakonec v roce 2001 získal politický azyl v Británii, přijal britské občanství a pracoval pro tajnou službu MI6. Na smrtelné posteli obvinil ruského prezidenta Vladimira Putina, že vydal rozkaz jej zavraždit.
Veřejné vyšetřování
Od ledna vede Británie veřejné vyšetřování Litviněnkovy smrti, což loni na žádost agentovy vdovy schválila britská vláda.
První neveřejné vyšetřování před devíti lety se nemohlo zabývat utajovanými důkazy spojenými s možnou rolí Ruska při zabití agenta, a právě tyto informace jsou podle vdovy po Litviněnkovi, Mariny Litviněnkové, klíčové k odhalení pravdy. Litviněnková věří, že za smrtí jejího muže stojí Moskva, která to ale popírá.
Britské veřejné vyšetřování má podle agentury AP přestávku do 27. července, kdy by měl Kovtun vypovídat prostřednictvím videokonference.
K výslechu prý ale dojde jen tehdy, pokud budou splněny Kovtunovy podmínky ohledně jeho postavení v případu, aby mohl soudce požádat o prozkoumání důkazů, které podle něj dokazují jeho nevinu.
