Bratislava – Slováci rozhodovali, jak jejich politici obstojí v konkurenci světových kolegů. Výsledky leckoho překvapí. Nejpopulárnějším politikem na Slovensku je prezident Andrej Kiska, následovaný americkým prezidentem Barackem Obamou a demokratickou kandidátkou na prezidentku USA Hillary Clintonovou Vyplývá to z průzkumu, který nechal vypracovat think tank Globsec Policy Institute a zveřejnil ho během právě probíhající konference Tatra Summit.
Z průzkumu, který se konal v září, vypadlo několik překvapení, která nejsou příjemná pro slovenskou vládní stranu Směr a premiéra Roberta Fica. Ten skončil v žebříčku deseti osobností domácí a světové politiky až na pátém místě. Populárnější než premiér je na Slovensku kromě Kisky, Obamy a Clintonové i ruský prezident Vladimir Putin.
Pro autory bylo tak vysoké umístění amerických politiků překvapením, když z dlouhodobých výzkumů jiných organizací i předchozího průzkumu Globsec Policy Institute vyplývá, že Slováci jsou vůči USA kritičtí a například 59 procent z nich vnímá roli Spojených států ve světě negativně.
"Vysoká míra podpory pro Baracka Obamu a Hillary Clintonou pro nás byla překvapením, ale zároveň to potvrzuje rozdíl ve vnímání jednotlivých politiků a země jako takové," vysvětluje spoluautor průzkumu a analytik Globsec Policy Institute Daniel Milo.
A jako příklad uvádí Česko, které Slováci dlouhodobě vnímají jako zemi, s níž chtějí mít nejbližší vazby a pozici českého prezidenta Miloše Zemana. Ten skončil v průzkumu na sedmém místě až za maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Méně oblíbení jsou na Slovensku jen německá kancléřka Angela Merkelová, Donald Trump a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.
Slovenskému prezidentovi Andreji Kiskovi podle Daniela Mila pomáhá ve vysoké popularitě to, že je zásadový v mnoha kontroverzních otázkách a že je ve funkci kratší dobu než premiér Robert Fico, který s sebou nese také zátěž mnoha skandálů.
Z průzkumu také vyplynulo, že v případě referenda o setrvání Slovenska v Evropské unii by pro hlasovalo 68 procent voličů. A nadpoloviční většina 54 procent by hlasovala pro, pokud by Slováci měli znovu rozhodovat, zda být členy Severoatlantické aliance. Otázku členství v EU se snaží zpochybnit především extremistická Lidová strana – Naše Slovensko, jejíž představitelé se překvapivě dostali v jarních volbách do parlamentu.
Pokud jde o civilizační otázku, zda se Slováci cítí být spíš na politickém Východě, či Západě, tak v tom je podle průzkumu společnost rozpolcena. Pětatřicet procent Slováků se cítí být mezi, 23 procent tvrdí, že země je součástí Západu, a 12 procent, že je součástí Východu. Třetina neví.
Tento názor, personifikovaný do nižší podpory ruského prezidenta než amerických politiků, ukazuje, že i Slováci se dívají kritičtěji na ruské akce v posledních letech. "V případě Vladimira Putina je vysvětlení jeho nižší podpory (51% nepodporuje, 43% podporuje) jeho politika na Ukrajině, autoritářské tendence či bombardování syrského Aleppa ruskými letadly, což rezonovalo ve slovenských médiích," říká Daniel Milo.
Právě zdroje informací rozhodují o názorech a Slovensko je podobně jako Česko cílem ruských dezinformačních kampaní. Otázka zdrojů nebyla předmětem průzkumu, pouze byli respondenti dotázáni obecněji, zda využívají tradiční a alternativní média. Tradiční sleduje 74% Slováků, alternativní 15% a obojí 11 %. "V porovnání s Českem je zásadně nižší skupina, která používá alternativní média, v Česku je sleduje 26% lidí," dodal Daniel Milo.
