Washington – Za neoblíbeností kandidátky na prezidenta USA Hillary Clintonové u velké části Američanů nestojí jen její nejčerstvější kauzy. Média na ni vrhla negativní světlo už v 70. letech, kdy její manžel Bill vstoupil do politiky, připomíná historik a spisovatel Craig Shirley, autor třídílné biografie o Ronaldu Reaganovi a letitý politický konzultant.
V souvislosti s Hillary se skloňují hlavně tři kauzy. Zejména případ s používáním soukromého e-mailu pro pracovní účely v době, kdy působila na postu šéfky americké diplomacie. Dále pak demokratka čelí nařčení z nadstandardních vztahů k bankám na Wall Street a podcenění bezpečnostní situace v Libyi, což mělo mít svůj podíl na smrti čtyř Američanů při útoku na konzulát v Benghází.
To ale podle Shirleyho nejsou hlavní důvody, proč je Clintonová vystavena od počátku "honu na Bílý dům" tvrdé kritice. Není jím ani řada konspiračních teorií, byť se najdou tací, kteří jim věří. Ať už jde o fabulaci, že Hillary je ve skutečnosti lesba, která své manželství jen předstírá, nebo že patří k iluminátům.
Antipatie k ženě, která jako první v historii USA získala nominaci na prezidentskou kandidaturu jedné ze dvou hlavních politických stran, mají mnohem hlubší kořeny, míní ve svém textu pro britský The Guardian.
Žádná bezvýznamná ženuška
Mediální obraz rodačky z Chicaga se začal rýsovat v první polovině 70. let minulého století. Craig Shirley zmiňuje, že Clintonová v Arkansasu sklidila negativní vlnu reakcí například za to, že si po svatbě v roce 1975 nechala své rodné příjmení Rodhamová. "Tady ji máme – feministku z Wellesley a Yale," onálepkovali novináři absolventku Wellesley College a právnické fakulty Yaleovy univerzity.
Když pak Clintonová v roce 1993 přijela do Washingtonu jako první dáma, "přišla z města Little Rock s pověstí již utvořenou", a sice jako "militantní feministka, s níž je těžké vyjít". (Než byl Bill Clinton zvolen prezidentem USA, zastával ve městě Little Rock v Arkansasu více než deset let funkci guvernéra.)
Američané si také dodnes pamatují její výrok z roku 1992, kdy vystoupila v televizi společně s manželem, aby dementovali informace o dlouholetém poměru. Ten měl Bill udržovat s bývalou modelkou a zpěvačkou Gennifer Flowersovou.
"Nesedím tady jako nějaká bezvýznamná ženuška stojící po boku svého muže jako Tammy Wynette," prohlásila tehdy Hillary, která si vypůjčila název známé skladby country zpěvačky Tammy Wynette "Stand By Your Man". Bill Clinton se nicméně k poměru později přiznal.
Televize i tisk mluvily o Hillary jako o možné přítěži pro Billovu politickou kariéru. Feminismus a ambice Clintonové nebyly zrovna namístě.
Politička si přitom stála za svým: "Předpokládám, že bych mohla sedět doma, péct sušenky a pít čaj, ale já jsem se rozhodla vykonávat svoji profesi, které jsem se věnovala ještě předtím, než můj muž vstoupil do veřejného života."
Finanční machinace a vyhazov zaměstnanců
Poté, co Hillary Clintonová získala ve společnosti nepříliš pozitivní přívlastky, přišla řada dalších kauz. Šlo zejména o aféru Whitewater, jež odkazuje k pozemkovým a finančním machinacím kolem realitní kanceláře toho jména.
Následoval skandál Travelgate, když v roce 1993 Clintonová propustila zaměstnance cestovní kanceláře Bílého domu, kteří zajišťovali návštěvy a cesty prezidenta a jeho doprovodu. Nahradili je lidé z arkansaského města Little Rock, kteří měli na manžele Clintonovy vazby.
Spisovatel nicméně větší vinu než médiím přičítá samotné Hillary. "Je tu něco v jejím chování, osobnosti, hlase, drzém úsměvu, co leze na nervy mnoha lidem," myslí si. "Lidé nemají rádi, když k nim někdo mluví povýšeně, a ona tento příšerný zvyk má – mluvit k lidem povýšeně, s tím přidrzlým úšklebkem."
Proti tomu se ale ohrazuje Elaine Kamarcková z Brookingsova institutu, která dlouhou dobu působila ve vládě Billa Clintona. Nedomnívá se, že by si nesympatii některých lidí způsobila Clintonová sama. Přisuzuje to spíš přehnaným očekáváním, televizi i zkreslené představě o tom, jak by měla lidská autorita vypadat.
"Hillary je rozhodně stejně nebo i více milá než někteří mužští politici," je přesvědčena. "Ale zatímco není příliš běžné, aby člověk srovnával nějakého mužského politika, kterého nemá rád, se svým otcem, Clintonovou běžně lidé přirovnávají k matkám nebo učitelkám, s nimiž nemají dobrý vztah."
