Valletta - "S pohledem přímo upřeným do kamery řekl, že každý, kdo může uprchlíkům pomoci, by to měl udělat," vypráví Regina Catramboneová o televizním vystoupení papeže Františka.
Právě ona slova byla jednou z pohnutek, které ji s manželem přivedly k myšlence pustit se do nevšedního plánu.
Manželé, oba katolíci, totiž chtějí ve Středozemním moři na vlastní náklady pomoci s pátráním po lodích, které převážejí uprchlíky z Afriky.
"Ti lidé jsou zoufalí," říká žena, původem Italka, která dnes s manželem Američanem podniká v pojišťovnictví na Maltě. "Chceme se jen ujistit, že nezemřou v zoufalství."
Objednali drony a najali bývalého vojáka
Manželé si objednali bezpilotní letouny a do pátracích a záchranných akcí chtějí zapojit ještě loď, která dříve k podobnému účelu sloužila v USA.
Zároveň zaměstnali jednoho z bývalých čelných představitelů maltských ozbrojených sil, který má celou operaci vést.
Nyní už finišují s přípravami, jelikož samotný projekt má odstartovat už v srpnu.
Catramboneová tvrdí, že jejich Pobřežní pomocná služba pro uprchlíky (Migrant Offshore Aid Station, MOAS - pozn. red.) nechce v žádném případě soupeřit se záchranáři z Itálie a Malty. "Chceme jim pomoci. Chceme je podpořit," vysvětluje.
Chápe ale pochyby, které u zkušených záchranářů může soukromý projekt vzbuzovat. "Dokud neuvidí hodnotu naší práce, mohou mít pochybnosti."
Záchranářům nabízíme "oči"
Oba státy se podle ní o migrantech, kteří se na moři dostali do potíží, často dozvídají od obchodních plavidel. Dopravit k nim záchranné lodě pak trvá i několik hodin.
Dva drony, na jejichž dodání teď manželé čekají, by měly být schopné vypátrat lodě s imigranty a zhodnotit situaci mnohem rychleji.
Rakouské bezpilotní vrtulníky Schiebel Camcopter S-100 létají rychlostí až 240 kilometrů za hodinu. Používají se pro civilní i vojenské účely a zvládají mimo jiné průzkum, hlídkování nebo vyhledávání min. "(Záchranné službě) nabízíme oči," vysvětlila Catramboneová.
Vedoucí připravovaného projektu - bývalý voják Martin Xuereb - má ještě odvážnější plány. "Mohli bychom je (drony) poslat a určit, že lidé na konkrétní lodi potřebují záchranné vesty, přikrývky nebo vody. Mohli bychom jim to poskytnout," doplnil.
1700 zachráněných lidí během tří dnů
Přeplněné lodě a bárky s uprchlíky se na moři často dostávají do nesnází.
Počet těch, kteří ve vodě při útěku před konflikty v Africe zemřeli, nelze ani přesně určit. Řím v úterý uvedl, že během tří dnů se Itálii podařilo z vln Středozemního moře zachránit přes 1700 lidí.
Jen letos k břehům Malty a Itálie dorazilo přes 65 000 uprchlíků, připomíná britský list The Guardian.
S odvoláním na humanitární organizace uvedl, že v minulosti podle odhadů na moři cestou z Libye či Tuniska zemřel nejméně 1 ze 40 lidí.
Vědro, které má ve dně díru
Manželé do budoucna zvažují, že finance budou získávat i odjinud než z vlastních úspor. Využít by chtěli například tzv. "crowfunding", kdy lidé malými částkami přispívají na společný projekt.
"Teď ale máme pocit, že když lidi požádáme o peníze, zabere to příliš času a už teď cítíme, že máme zpoždění," říká žena.
Od řady lidí prý slýchá, že hází peníze do vědra, které má ve dně díru. Ona sama s nimi ale nesouhlasí. "Chceme inspirovat další lidi, zejména teď v době krize, kdy se lidé starají víc o peníze než o lidský život."
