Ankara/Hamburk - Nejméně 14 mrtvých a desítky zraněných. Těžkooděnci v ulicích a zákaz vycházení.
Kurdové se bouří, a to nejen v Turecku, ale i na mnoha jiných místech Evropy.
Turecké Kurdy zlobí pasivita vlády v Ankaře, která se - byť k tomu má už bezmála týden mandát parlamentu - zdráhá připojit k boji proti džihádistické organizaci Islámský stát (IS). Jinde dochází k demonstracím, ale i ke střetům s radikálními muslimy.
Vláda chce ústupky spojenců
Turecká vláda nic nepodniká, ačkoliv jsou radikálové už takřka na hranicích. Syrští Kurdové jen z posledních sil brání strategické město Kobani. Pokud padne, ovládne Islámský stát prakticky celý hraniční pás.
Na pomoc obráncům sice přispěchali Američané, ukazuje se však, že letecká podpora nestačí. Fakt, že město co nevidět padne, už přiznal nejen turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, ale podle amerických médií Kobani odepsal i Pentagon.
Ankara svůj zdrženlivý postoj zdůvodňuje tím, že spojenci vedení Spojenými státy odmítají splnit její požadavky.
"Varovali jsme Západ, že žádáme tři věci: bezletovou zónu, zřízení táborů pro výcvik umírněných syrských rebelů a spolupráci na pozemní operaci. Teror neskončí, dokud nezačneme spolupracovat na pozemní operaci," prohlásil Erdogan, sám donedávna předseda vlády.
Varovali jsme Západ, že žádáme tři věci: bezletovou zónu, zřízení táborů pro výcvik umírněných syrských rebelů a spolupráci na pozemní operaci.
Erdogan spojencem IS?
Část Kurdů naopak tvrdí, že turecká vláda proti Islámskému státu nikdy zasáhnout nechtěla a naopak ho tiše podporuje.
Poté, co pocit bezmoci tureckých Kurdů v úterý přerostl v agresi, začalo po celé zemi docházet ke střetům demonstrantů s policisty. Potyčky si vyžádaly nejméně čtrnáct životů a desítky zraněných.
Protesty mají pokračovat
Podle tureckých médií použila policie k rozehnání demonstrantů vodní děla a slzný plyn. Jen ve městě Diyarbakir na jihovýchodě země zahynulo osm lidí, další zemřeli v provinciích Siirt a Batman. V celkem pěti jihovýchodních provinciích vyhlásily úřady zákaz vycházení.
Největší kurdská politická strana v Turecku PKK (která je ovšem Ankarou považována za teroristickou organizaci) vyzvala své členy a příznivce, aby dál vycházeli do ulic.
Kurdové navíc neprotestují jen v Turecku. V úterý dokonce násilím vtrhli do budovy Evropského parlamentu, kde s jejich zástupci jednal předseda EP Martin Schulz, jenž slíbil, že se bude situací zabývat.
Pouliční bitva se pak odehrála v noci v německém Hamburku. Asi 400 Kurdů se večer shromáždilo u jedné z tamních mešit, kde se jim postavil zhruba stejný počet muslimů, kteří podle všeho byli příznivci radikálního salafistického hnutí. Právě řada salafistů bojuje na straně IS.
Ačkoliv policie oblast u mešity uzavřela, střetům se jí zabránit nepodařilo. Obě znesvářené skupiny na sebe útočily mimo jiné železnými tyčemi a mačetami. Počet zraněných zatím upřesněn nebyl.
Uprchly statisíce Kurdů
Spory a povstání kurdské minority v Turecku se táhnou už celá desetiletí. Střety vládních jednotek s ozbrojeným křídlem PKK, která na svých územích žádá autonomii, už si od vyhlášení povstání v roce 1984 vyžádaly přes 40 tisíc životů.
Obrat přišel loni, kdy vězněný kurdský vůdce Abdullah Öcalan vyzval k příměří a bojovníci PKK odešli do iráckých hor.
Nyní je země svědkem dalšího zlomu. V posledních týdnech do Turecka prchlo na 180 000 syrských Kurdů, kteří sdílejí rozhořčení z turecké nečinnosti.
