Bagdád – Přišli ze všech stran, měli na obličejích černé masky. Obsadili střechy nejvyšších budov, položili miny na přístupových cestách, jejich automobily a nákladní vozy rozmetaly poslední obranná stanoviště nepřítele.
V lednu 2014 Islámský stát (IS) obsadil Fallúdžu jako vůbec první město. Tehdy mělo kolem 300 tisíc obyvatel. Teď, když do ulic vstoupila irácká armáda a s ní spojené šíitské milice, jich zůstává padesát tisíc.
V pondělí ráno po čtvrté hodině místního času se začaly do centra valit tanky, obrněné transportéry a konvoje s iráckými vojáky. Čeká však na ně – stejně jako v předchozích bitvách – zuřivý odpor odstřelovačů IS, automobily napěchované výbušninami a nálože nastražené na ulicích i v domech.
Bitvě o Fallúdžu sedmdesát kilometrů západně od Bagdádu předcházelo masivní americké bombardování pozic džihádistů a jejich skladů.
Civilistům, kteří zůstali, hrozila smrt už před vypuknutím bojů. Hlady. Podle zpráv, které se dostaly z obleženého města ven, se dovnitř měsíce nedostaly žádné zásoby a bojovníci Islámského státu rekvírovali potraviny.
Fallúdža je posledním ze dvou velkých měst, které ještě džihádisté drží. Pokud zde prohrají, zbyde jim jako poslední bašta Mosul.
Je to sunnitské město, které dříve podporovalo režim Saddáma Husajna. Velmi konzervativní město, kterému se kvůli jeho 200 muslimským svatostánkům přezdívá město mešit.
Současná vláda v Bagdádu, složená hlavně z šíitských muslimů, zde je - stejně jako v jiných sunnitských oblastech severozápadního Iráku - považována za nepřátelskou.
Když IS město před dva a půl lety obsadil, měl zde značnou podporu. Přeběhli k němu policisté i vojáci.
Napětí prohlubuje údajná přítomnost bojovníků radikálních šíitských milicí, včetně íránských. V sobotu navštívil frontovou linii u Fallúdže generál íránských Revolučních gard Kásim Sulejmání, což vyvolalo protest iráckých sunnitských politiků.
Sektářské nepřátelství v budoucnu hrozí přerůst v další konflikty a pokračování války.
"Milice nepřišly osvobodit Fallúdžu. Přišly prosazovat sektářské cíle v zájmu Íránu," uvedl v prohlášení Svaz muslimských učenců, který reprezentuje sunnitské duchovní.
Pád Saddáma Husajna má pro Fallúdžu dodnes tragické následky. Město za posledních třináct let čelí už páté ofenzívě.
V dubnu 2003 přišla americká 82. výsadková divize, která po dobytí Bagdádu čistila zbytek Iráku. Město ale vřelo odporem k novému pořádku a cizím vojákům.
31. března 2004 lidé vyvlekli z auta čtyři zaměstnance americké soukromé bezpečnostní firmy Blackwater. Těla vláčeli městem, zapálili a pověsili jako trofej na místní most.
Odpověď byla tvrdá. Americké jednotky vzaly město útokem, desetitisíce obyvatel prchaly do pouště.
Fallúdža se stala místem, kde v garážích stoupenci odporu montovali do aut bomby a se sebevražednými atentátníky je posílali vstříc americkým kontrolním stanovištím nebo místům v Bagdádu, kde se shromažďovali lidé.
V listopadu 2004 pak Američané vstoupili do města znovu. V zuřivých bojích přišli o 95 mužů, pro armádu USA to byla to největší pozemní operace od vietnamské války.
Nejvíce případů posttraumatického stresu mezi americkými vojáky bylo právě z těžkých bojů v městské zástavbě ve Fallúdži a mezi účastníky se vžil pro nepřítele, který se skrýval za zdmi a jehož tváře zakrývaly masky a šátky, termín Satan. A Fallúdža byla peklem, kde se ho snažili zničit.
Deset let poté přišel Islámský stát. Teď útočí na město irácká armáda za americké letecké podpory. Fallúdžané jsou zase dobýváni. Naposled?
