Varšava - Polsko hlásí velké překvapení. V prvním kole prezidentských voleb tam zvítězil kandidát konzervativců Andrzej Duda, až za ním skončil favorit průzkumů a úřadující hlava státu Bronislaw Komorowski.
Bronz bere populista a rocker Pawel Kukiz.
Duda získal téměř 35 procent hlasů, Komorowski o dvě procenta méně a Kukiz přes dvacet procent. Co tento šokující výsledek znamená?
Do druhého kola postupuje Duda a Komorowski. Příští dva týdny tedy budou téměř jistě plné "házení špíny" a osočujících ataků jednoho na druhého.
Oba dva se budou zároveň snažit oslovit Kukizovy specifické voliče - většinou nespokojence se současným stavem polské politiky. Plus část voličů levice, jejíž kandidátka Magdalena Ogórek s 2,4 procenta hlasů naprosto propadla.
Znamená to, že je otevřený nejen výsledek druhého kola, které se bude konat za dva týdny, ale především výsledek parlamentních voleb, které budou na podzim, nejspíš v polovině října.
V Polsku se zároveň otevřel reálný scénář návratu k moci pro vůdce konzervativní strany Právo a spravedlnost Jaroslawa Kaczyńského, který - ještě nedávno neznámého - Andrzeje Dudu vyslal do prezidentského souboje na jistou porážku.
Znamená to také, že s odchodem úspěšného premiéra Donalda Tuska do křesla šéfa Evropské rady do Bruselu nemá středopravicová vládní Občanská platforma nikoho, kdo by se mohl proti Kaczyńskému postavit v pomyslném i reálném souboji politických osobností.
Volební štáb Komorowského zaspal a nechal se ukolébat dlouhodobě vysokým ratingem prezidenta. Ten ale v posledních týdnech spadl o více než dvacet procent.
Neuvěřitelný výsledek populisty Pawla Kukize, jehož jedinou politickou myšlenkou jsou jednomandátové volební obvody, o nichž dokonce napsal punkovou písničku, svědčí také o tom, že mnoho Poláků je dlouholetým soupeřením Občanské platformy a Práva a spravedlnosti unaveno. Nenacházejí alternativu, levice je v troskách.
Objevují se ale nové tváře. V parlamentních volbách před čtyřmi roky skončilo na třetím místě levicově populistické hnutí Janusze Palikota. To se rozpadlo a jeho šéf v prezidentských volbách skončil hluboko v poli poražených. Evidentně nicméně existuje skupina voličů, kterou lze oslovit a přilákat k urnám.
Dalším faktorem je nízká volební účast obecně (jen 49,4 % podle prvních údajů volební komise, což je nejméně od roku 1990) a málo disciplinovaných voličů. Vzorně k urnám tradičně chodí hlavně konzervativci.
Polsko se možná modernizuje, ale součástí tohoto procesu je ochladnutí dřívější relativně silné motivace jít volit. Komorowského vládní tábor se ukolébal úspěchy posledních let a podcenil nespokojenost lidí s fungováním polského státu.
Komorowski se teď každopádně nevyhne televizní volební debatě s Dudou. Před prvním kolem ji odmítal, protože tvrdil, že se do něj ostatních jedenáct kandidátů bude jen trefovat jako do úřadující hlavy státu.
Teď ale prezident bude muset mobilizovat voliče a přesvědčit, že má smysl jít za dva týdny znovu hlasovat. Polská politika, trochu nudná v posledních letech, nabrala nečekané obrátky.