Londýn - Jak celosvětově zabránit až 800 000 dětských úmrtí a 22 000 onemocnění rakovinou prsu ročně? Podle lékařů by stačilo, aby každá žena na světě kojila své dítě.
Vyplývá to ze studie, kterou publikoval odborný lékařský časopis The Lancet.
Experti v ní upozorňují na problém s klesajícím počtem matek, které své děti kojí. Vinu dávají nedostatečně motivující politice vlád a taktikám mléčného průmyslu.
Že má kojení pozitivní dopad na zdraví dítěte i matky, dokázal už bezpočet výzkumů. Nejčastěji z nich vychází závěry o vyšší inteligenci a ochraně proti cukrovce a obezitě v budoucím životě dětí, které jsou déle kojeny. Současná studie vychází z analýzy 28 z nich.
Kojí jenom chudé matky
Ze závěrů vyplývá překvapující fakt. I přes nepopiratelnou výhodu, jakou kojení nabízí matkám i dětem, se k němu uchyluje stále méně žen, a to především ve vyspělejších zemích.
Celosvětově je kojeno přibližně 80 procent dětí. Tento podíl klesá na pouhých 37 procent mezi ženami pocházejícími z prostředí středních a nízkých příjmů.
Ještě horší je ale situace v bohatých zemích, kde mají lidé průměrné příjmy vyšší. V Dánsku jsou například kojena do prvního roku života pouhá tři procenta dětí, v Irsku dvě a ve Velké Británii jen jedno.
Lékaři ale neobviňují ženy. Problém podle nich tkví v nedostatku podpory, kterou řídí politické prostředí.
"Úspěch nebo neúspěch kojení by neměly být vnímány pouze jako zodpovědnost ženy," řekl spoluautor studie doktor Nigel Rollins ze Světové zdravotnické organizace (WHO). "Zodpovědnost za to mají také vláda a společnost, protože v tom prostřednictvím svých politik a programů ženy podporují," vysvětlil britskému listu The Guardian.
"Nekojit je dnes vnímáno jako moderní a sofistikované - zdá se to vhodné, protože to umožní ženám vrátit se do práce, umožní to všechny ty věci, kterých chcete ‘dosáhnout’. Vidíme tento trend v nejbohatších zemích a nechceme, aby se to začalo dít i v zemích se středními a nízkými příjmy," dodal Rollins.
Kojením k ekonomickému růstu
Vědci proto doufají, že tato zatím nejucelenější studie o kojení povede k dlouhodobé změně politiky. Pozitiva se nakonec pocítí i po ekonomické stránce.
Protože kojené děti dosahují vyšší inteligence, čeká je s velkou pravděpodobností lepší práce s vyššími příjmy. Autoři studie vypočítali, že odmítání kojení stojí světovou ekonomiku až 302 miliard dolarů na ušlých ziscích. V chudších zemích se ztráta dohaduje na 71 miliard.
Nepřítelem kojení však zůstává mlékařský průmysl a jeho agresivní marketing. Ten totiž do propagace svých výrobků vynakládá mnohem více zdrojů, než jsou vlády ochotné poskytnout na programy pro podporu kojení.
Reklama na kojení jednoduše zaostává za reklamou na náhražky mateřského mléka. Kojení přitom ve skutečnosti nabízí mnohem více benefitů od těch zdravotních přes ekonomické až po environmentální. K mateřskému mléku nejsou totiž potřeba žádné plastové obaly ani voda spotřebovaná na jeho výrobu.
