Když dorazí do Paříže, mají tyto děti, často velice malé, "potíže související s vysokou míru stresu, problémy s adaptací a vykazují příznaky, které připomínají vývojovou retardaci", řekl RTL Info profesor dětské psychiatrie Thierry Baubet, který se ve francouzské metropoli zúčastnil konference psychiatrů a psychologů na téma radikalizace.
Do Francie se podle francouzské vlády z území dříve ovládaných tzv. Islámským státem v Sýrii a Iráku vrátilo 260 dospělých a 77 nezletilých.
Proces je následující: jakmile letadlo přistane, ještě na ploše pařížského letiště Charlese de Gaullea jsou děti odděleny od matky a ta je převezena do vazby, vysvětluje Thierry Baranger, dětský soudce v Bobigny u Paříže. "Tyto děti zjevně strávily v těsné blízkosti své matky několik let. Toto oddělování je velice drsné," konstatoval.
Stává se také, že matkám jsou odebírány i kojené děti, uvedla dětská psychiatrička a psychoanalytička Caroline Eliacheffová, která se účastnila opětovného shledání dětí a matek před soudcem.
Dětí se po příletu ujmou úřady a pak hostitelské rodiny. Po dobu dvou až tří měsíců je pak sleduje Thierry Baubet nebo další dětští psychiatři či psychologové pověření ministerstvem zdravotnictví.
Dosud bylo takto sledováno 36 dětí, téměř polovina z nich byla mladší dvou let, což pochopitelně představovalo překážku v komunikaci, vysvětlil Baubet. Odborné posuzování 28 dětí již skončilo. "Všechny bude potřeba dále sledovat," uvedl Baubet.
Z diagnózy mrazí. "Trpí posttraumatickými poruchami, neschopností navazovat vztahy, poruchami příjmu potravy, depresemi, nemluvě o vztahových potížích, především vůči hostitelským rodinám," uvedl Baubet.
Příčinou jsou podle něj strašné věci, které děti viděly nebo zažily, například násilnosti radikálů nebo bombardování mezinárodní koalice proti Islámskému státu, ale také oddělení od matek a "otázka otců, kteří jsou obecně považováni za mrtvé".
Podle dětské psychiatričky Eliacheffové mívají některé tyto děti děsivé noční můry. Děti radikálek navíc v Sýrii a Iráku nedostávaly žádné podněty k intelektuálnímu rozvoji. "Neměly hračky, nikam nechodily, neměly žádnou zábavu a nedostávalo se jim vzdělání," uvedla odbornice. I větší děti mají podle ní jen omezený slovník a některé téměř nemluví francouzsky.
