Brusel - Dalším cílem v hledáčku teroristické organizace Islámský stát (IS) jsou Velká Británie, Německo a Itálie. Podle šéfa amerických zpravodajských služeb Jamese Clappera se právě do těchto zemí šíří buňky radikálních islamistů.
Stejné buňky stály i za útoky v Paříži a Bruselu.
"Je to samozřejmě obava naše i našich evropských spojenců," řekl Clapper podle amerického listu The New York Times. "Budeme i nadále sledovat aktivitu Islámského státu v těchto zemích," dodal.
Šíření radikálních buněk přiznávají i evropští představitelé protiteroristických jednotek. Informace navíc potvrzují i samotní členové Islámského státu, kteří své záměry s oblibou alespoň částečně odkrývají.
Kde přesně by se mohly příští útoky odehrát, lze v současné době předpovědět jen těžko. Odborníci se ale shodují, že je nutné, aby bezpečnostní a protiteroristické složky jednotlivých evropských zemí dokázaly spolupracovat jak mezi sebou, tak i s tajnými službami Spojených států.
Právě sdílení informací je podle Clappera to, v čem evropské státy selhávají. Tyto nedostatky pak vytvářejí "prázdná místa", která umožňují extremistům zaútočit.
Ohrožený Stockholm i fotbalové Euro
Nejvíce se terorismu obává Velká Británie a Německo. Za posledních 18 měsíců dokázaly britské protiteroristické jednotky zlikvidovat sedm teroristických hrozeb.
Opakované útoky ale hrozí i Francii a Belgii. Při zatčení Mohameda Abriniho - muže v klobouku z bruselského letiště Zaventem - vyšlo najevo, že teroristé plánovali znovu udeřit ve Francii, tentokrát během červnového mistrovství Evropy ve fotbale.
Varování před radikály chystajícími útoky obdrželo od iráckých bezpečnostních složek údajně také Švédsko. Podle informací zveřejněných deníkem Expressen do země pronikla skupina bojovníků IS, která plánuje údery na civilní cíle ve Stockholmu.
Islamský stát útočí tam, kde má své lidi
Islámský stát sice deklaruje, že terčem jeho teroristických aktivit jsou země, které se zapojují do náletů v Sýrii a Iráku, ve skutečnosti ale jedná mnohem pragmatičtěji.
Hlavním faktorem je to, kolik svých lidí má v dané zemi k dispozici.
Nejohroženější jsou proto země, jejichž obyvatelé odešli do Sýrie bojovat po boku radikálů.
Deník Wall Street Journal minulý týden informoval, že v Sýrii například v současné době bojuje 200 Belgičanů a kdykoliv se mohou vrátit. Odešlo také asi 800 Němců a Britů a ještě mnohem více Francouzů.
Proč se na seznamu zemí, ve kterých hrozí teroristické útoky, objevila i Itálie, s pomocí těchto statistik vysvětlit nelze. Podle francouzské senátorky Nathalie Gouletové, kterou citují New York Times, to může souviset se sídlem papeže, vůdcem křesťanského světa.
