Írán se propadl do "normalizace". Volby tvrdý islamistický režim nezmění, vládne politická apatie

Marek Hudema Marek Hudema
26. 2. 2016 10:59
Páteční volby v Íránu zlom nepřinesou. Po změnách téměř nikdo nevolá, za důležité lidé považují zlepšení vlastní ekonomické situace po zrušení západních sankcí. Většina Íránců upadla do politické apatie.
Volby v Teheránu.
Volby v Teheránu. | Foto: Reuters

Teherán - Zatímco před pár lety Íránci i celý svět očekávali po volbách změnu tuhého islamistického režimu a mluvilo se o "zelené revoluci" podle barvy opozice, po dnešním hlasování o kandidátech do íránského parlamentu se nedá nic takového čekat.

Dokonce i ti, kteří kdysi požadovali změnu politického systému země, nyní tvrdí, že nechtějí současný teokratický režim měnit. O politických svobodách se už téměř nemluví.

"Působíme uvnitř systému. Nikdo nemiluje revoluci více než my," citoval list The New York Times Muhammada Rézu Arefa, jednoho z vůdců reformistů. Na mysli má takzvanou islámskou revoluci, která svrhla v roce 1979 šáhovu vládu a která se nakonec stala heslem, pod nímž se současný režim brání jakýmkoliv změnám.

V zemi tak nastala "normalizace", málokdo se odváží otevřeně volat po změně režimu. Po nedávném zrušení mezinárodních ekonomických sankcí, uvalených na Teherán kvůli podezření, že vyvíjí jadernou zbraň, doufá většina obyvatel ve zlepšení své ekonomické situace a také v pokračování minimálního uvolnění, které momentálně panuje.

Třeba v to, že úřady nezasahují tak přísně proti ženám, které nemají dostatečně zahalené vlasy. Nebo že v některých restauracích je tolerováno pouštění západní hudby. Podle britského deníku The Guardian většina Íránců upadla do politické apatie.

Část opozičníků, včetně reformistického kandidáta z minulých prezidentských voleb Husseina Musávího, je ve vězení a někteří kandidáti opozice nebyli připuštěni k volbám. Včetně těch, kteří chtěli jen velmi malé změny režimu a už kdysi působili v Íránu na vysokých politických postech.

Někteří reformisté dokonce nyní podporují zastánce tvrdého islamistického režimu s tím, že je lepší mít v parlamentu někoho "špatného, než někoho ještě horšího". "Je třeba být realisty," prohlašují.

Současně s parlametními volbami probíhá v Íránu také výběr členů takzvaného Shromáždění expertů, které teoreticky vybírá osobu na místo rahbara, v překladu nejvyššího vůdce země. O posty ve shromáždění se utkávají "superkonzervativci", například ze Společnosti bojujících kleriků, s "reformátory".

Reformátoři doufají, že zabodují ve volbách a budou moci ovlivnit příští volbu nejvyššího vůdce země tak, aby nešlo o tvrdého konzervativce. Naděje je ale malá. Ve Shromáždění expertů pravděpodobně nebudou mít většinu. Navíc se zdá, že o příštím nejvyšším vůdci se rozhodne v pozadí.

Nového nejvyššího vůdce zřejmě předvyberou zástupci nyní vládnoucího šíitského kléru a Revolučních gard, nejlépe vycvičené ozbrojené složky v zemi, ovládající navíc značnou část íránské ekonomiky. Nehledě na to, že současný nejvyšší vůdce Alí Chameneí prohlásil, že i když je mu 76 let, těší se dobrému zdraví a setrvá ve svém úřadě až do smrti.

 

Právě se děje

Další zprávy