Gandhinagar (Indie) - Indové hodlají změnit způsob života lidí ve městech.
V odlehlých pustinách druhé nejlidnatější země světa se chystají postavit desítky "chytrých" metropolí, které budou obyvatelům i firmám nabízet vše, co současné technologie umožňují.
Mnohamilionová indická města už desítky let praskají ve švech. A zatímco v současnosti žije v aglomeracích na 400 milionů Indů, v roce 2050 jich tam bude podle demografických modelů bydlet už 814 milionů.
Krom přelidněnosti a chudinských čtvrtí je bolavým místem současných indických měst také špatná infrastruktura a nízká úroveň služeb. To i přes extrémně levnou pracovní sílu a další náklady odrazuje investory.
Podle vládních úředníků se má výše zmíněné již brzy změnit, píše agentura Reuters.
První chytré město už v Indii roste. Na zelené louce, přesněji v prachu suchého koryta řeky Sabarmati na západě země, se zatím tyčí Gujarat International Finance Tec-City (GIFT).
Momentálně jde jen o inženýrskou síť a torza kancelářských budov. Staveniště se však má rychle proměnit v pulsující město, srdce byznysu v širokém okolí.
Život vdechnou pobídky
Jeho duchovní rodiče mají smělé ambice; chtějí konkurovat takovým metropolím, jako jsou Bombaj, Dubaj nebo Singapur. Život by umělé metropoli měly vdechnout investiční pobídky, jakož i daňové prázdniny pro finančníky, makléře a další byznysmeny.
A v čem má vlastně "chytrost" města spočívat? Především v moderní a úplné inženýrské síti, tedy zavedení elektřiny, plynu, pitné vody a vysokorychlostního internetu do veškerých bytových i nebytových prostor, zajištění perfektní dopravní obslužnosti a automatické recyklace odpadu.
Něco podobného je pro většinu Indů v současné době luxusem, vláda však slibuje, že to už brzy bude standard.
Indický premiér Nárendra Módí se zavázal, že do konce roku 2022 vyroste stovka takových měst. Splnění slibu vyjde podle odhadů konzultantské firmy KPMG na zhruba bilion dolarů, tedy na více než 25,8 bilionu korun.
Kabinet věří, že se jeho investice vrátí. A že se díky ní podaří vytvořit miliony trvale udržitelných pracovních míst.
Z architektonického hlediska budou města stavěna především účelově, při navrhování však bude myšleno i na estetické hledisko a pohodlí jeho obyvatel.
Zbývá najít investora
V tomto roce indická federální vláda na projekt vyčlenila 962 milionů dolarů, tedy víc než 24,8 miliardy korun. To ale nestačí. Je třeba sehnat ještě soukromé investory.
A to by právě mohl být kámen úrazu.
"Abychom zapojili soukromý sektor, potřebujeme minimalizovat rizika, protože do takto riskantního projektu by soukromníci za normálních okolností nešli," řekl Reuters Jagan Shah z indického Národního institutu pro urbanistické záležitosti.
Pokud jde o informačně-technologické zázemí, lze podle něj očekávat spolupráci s některým z nadnárodních gigantů, jako jsou korporace Microsoft, IBM nebo Cisco.
