Washington - "Alarmující", či dokonce "extrémně alarmující" úroveň hladu vykazuje 19 zemí světa. A v dalších 37 státech je situace vážná.
Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnil Mezinárodní institut pro výzkum politiky výživy (IFPRI).
Na planetě Zemi v současné době hladoví 870 milionů lidí, tedy každý osmý člověk. Nejohroženější jsou státy subsaharské Afriky a jižní Asie.
Celkový počet hladovějících lidí ale ve světě podle závěrů zprávy od roku 1990 klesl o 36 procent. V letech 1990 až 1992 jich byla miliarda.
Burundi, Haiti, Moldávie
Nejkrizovějším státem je středoafrické Burundi, kde trpí hladem 73 procent lidí.
Z neafrických zemí je na tom nejhůře Haiti, které loni zasáhly tropická bouře Isaac a hurikán Sandy. Podvýživou tam trpí 45 procent obyvatel. V Evropě smutnou první příčku drží Moldávie s 23 procenty.
Údaje se zjišťují pomocí takzvaného Globálního indexu hladu (GHI). Institut ho počítal ve 120 zemích světa.
Index vychází ze tří kritérií: poměru obyvatel, kteří nemají dostatečný příjem potravin; počtu podvyživených dětí a podle úmrtnosti dětí do pěti let věku.
Některé potenciálně rizikové státy ovšem nejsou ve zprávě zahrnuty, jelikož chybí spolehlivá data. Jde zejména o Kongo (jež se na dně této statistiky ocitá pravidelně), Somálsko či Afghánistán.
Hladomor v Somálsku:
Zlepšily se desítky zemí
I tak je ale vývoj od roku 1990 spíše pozitivní, jelikož zlepšení hlásí desítky zemí. Z alarmujících hodnot se podařilo dostat například Etiopii, Angolu, Vietnam či Thajsko. Situace se výrazně zlepšila i v Číně či na Kubě.
Zhoršuje se pouze v několika zemích, jako jsou Svazijsko, Burundi či Paraguay. Institut nicméně upozorňuje, že data pokrývají nedávnou minulost, nikoliv současnost, proto nemusí nutně reflektovat nejnovější události.
Polovina indických děti trpí podvýživou:
Zpráva totiž upozorňuje na to, že na nedostatek potravin a hladovění mají velký vliv právě "šokové" situace. Mezi ty započítává extrémní výkyvy počasí, makroekonomické krize či válečné konflikty.
Kromě devastujících hurikánů, jako tomu bylo na Haiti, se může jednat například o extrémní sucha. To je i případ zemí afrického Sahelu, kde kvůli extrémnímu počasí v roce 2012 hladovělo 18 milionů lidí.
Budování odolnosti
Velkým tématem do budoucna je proto podle IFRI zvyšování odolnosti jednotlivých komunit právě vůči těmto výkyvům.
Institut doporučil státům zásadní transformaci ekonomických, sociálních a ekologických struktur, která by umožnila lépe reagovat na tyto šoky.
Organizace OSN pro výživu a zemědělství definuje hlad jako příjem méně než 1800 kilokalorií denně. Tento údaj je považován za minimum pro zdravý a aktivní život.
