BrexitPro a proti

Referendum o Brexitu:3 scénáře

Experti z londýnské Citibank varují před mylnou domněnkou, že v případě odhlasování Brexitu Unie nabídne Velké Británii nové podmínky členství, což by vedlo k druhému referendu. Brusel se ze zřejmých důvodů bude chtít takovému precedentu, který by mohly následovat i ostatní členské země, vyhnout.

Také odmítnutí Brexitu s sebou nese riskantní politické následky, především pro Velkou Británii. Obzvláště pokud hlasování dopadne těsně. V případě, že Skotové a Velšané Brexit odmítnou, zatímco Angličané budou většinově hlasovat pro odchod z EU.

Pokračující rozkol by dříve nebo později mohl vést ke konstituční krizi nebo dalšímu referendu. Prohloubí se též spory mezi Konzervativní stranou a Liberálními demokraty.

1Brexit → David Cameron pravděpodobně rezignuje → minimálně dva roky potrvá, než se stanoví nové vztahy mezi VB a EU → Skotsko se znovu pokusí uspořádat referendum o setrvání ve Spojeném království, aby mohlo zůstat členem EU → zavedení hraničních kontrol mezi Irskem a Severním Irskem → vyvolání separačních tendencí i jinde v Evropě.

2Těsné vítězství zastánců členství v EU → zmatek v řadách konzervativců → chaos, pokud Skotové a Velšané rozhodnou jinak než Angličané → pokračující rozkol dříve nebo později povede ke konstituční krizi nebo dalšímu referendu.

3Jasné vítězství zastánců členství v EU (přes 55 %) → rozkol v řadách konzervativců → pokračující debata o tom, jak omezit vliv EU na Westminster.

Jak Brexit ovlivní Evropu

Následky Brexitu budou pravděpodobně znamenat politickou destabilizaci Británie i zbytku Evropy, kde větší popularitu získají euroskeptické a populistické pravicové strany.

5 scénářůVztahy EU a Británie po Brexitu

Proces odchodu z EU spolu s vyjednáváním nových podmínek pro partnerství Velké Británie a Unie potrvá přinejmenším dva roky. Citibank odhaduje, že stabilizace nově vytvořených vztahů a podmínek bilaterálního obchodu by mohla trvat až do roku 2025.

Pokud Velká Británie opustí EU, dopad tohoto kroku bude záviset na nových vztazích, které s Evropskou unií utvoří. Firma Global Counsel sestavila pět různých scénářů toho, jak by takové vztahy mohly vypadat.

Paradox Brexitu: čím jsou změny politicky výhodnější, tím méně jsou výhodné ekonomicky.

1Norský model
Velká Británie zůstane členem Evropského hospodářského prostoru, zůstane jí volný přístup na jednotný trh, ale nezíská tolik flexibility nutné pro ospravedlnění Brexitu. Aby mohl Británii tento přístup zůstat, musela by přijmout řadu regulací, nad kterými by už ale, jakožto nečlenská země, neměla takový vliv.

2Turecký styl celní unie
Velká Británie získá požadovanou flexibilitu, ale zároveň jsou ohroženy investice a obchod. Vnitřní celní bariéry jsou odstraněny, Británie však musí přijmout mnoho regulací na produkty z EU a také zavést vnější cla, a to bez zajištění vlivu nebo přístupu na trhy třetích zemí.

3Model založený na zóně volného obchodu
Nejnižší stupeň evropské integrace, vztahy s EU jsou řízené dohodou o volném obchodu. Celní bariéry jsou velmi nepravděpodobné, Velká Británie ale bude muset přistoupit na společné normy a regulace. Je to jeden ze dvou nejpravděpodobnějších scénářů.

4Švýcarský model
Velká Británie a EU uzavřou systém bilaterálních dohod, kterými se bude řídit přístup Britů na jednotný trh v konkrétních odvětvích. V nich bude muset Spojené království přijmout regulace, ale o volném obchodu bude vyjednávat samostatně. Další z pravděpodobných scénářů, který ale mohou zbrzdit obavy Bruselu ze selektivního výběru, který může omezit jednotlivé sektory.

5Obchod bez diskriminací
Není potřeba dohody na společných normách a předpisech, ale hrozí riziko, že Velká Británie bude čelit vnějším celním bariérám EU. To může časem poškodit zejména odvětví služeb. Navíc to odporuje liberálnímu přístupu Spojeného království k obchodu.

Ekonomické dopady

V současnosti je EU největším investorem ve Velké Británii. V roce 2014 členské státy v zemi investovaly 496 miliard liber (více než 637 miliard eur), což je 48 procent ze všech investic ze zahraničí. 24 % investic pocházelo z USA, 28 % z ostatních zemí.

Evropská unie je také největším obchodním partnerem Velké Británie. Podle národního statistického úřadu v roce 2014 směřovalo 44,6 procenta veškerého britského exportu do zemí Evropské unie. Unie naopak v témže roce tvořila 53,2 procenta celkového dovozu do Británie.

Propad libry a inflace

Nejvýrazněji by se negativní dopad Brexitu na britskou ekonomiku projevil propadem libry. Ta v poměru k americkému dolaru slábne už nyní. Před půl rokem měla hodnotu 1,53 USD, ale na začátku března klesla na 1,42. Podle odhadů by se libra mohla vůči americkému dolaru propadnout ještě o dalších 15 až 20 procent.

Snížení hodnoty britské libry spustí inflaci. Ta by mohla podle analytiků Citibank vyšplhat až ke 4 procentům a držet se na této úrovni i dva až tři roky.

Podle studie Wall Street Journal bude mít případný Brexit z ekonomického hlediska negativní dopad v Evropě především na sektor služeb.

Služby tvoří v Británii 83,1 procenta všech pracovních míst a v roce 2014 43 procent celkového národního exportu. Staly se tak cennou komoditou, kterou budou země Evropské unie postrádat. Poptávka je po právnících, bankéřích a také po profesích z oblasti pojištění, účetnictví, školství nebo cestovního ruchu.

V případě vystoupení Británie z Unie se členským zemím také zkomplikuje řízení firem sídlících v Londýně. Své operace odtud řídí mnoho amerických a neevropských bank a korporací, které by se po Brexitu musely alespoň částečně přestěhovat do některé z členských zemí, aby mohly pokračovat v podnikání v EU bez jakýchkoliv výpadků.