Helsinky - Finsko čekají v neděli zřejmě nejsledovanější volby za několik posledních desetiletí, a to hned z několika důvodů.
Prvním z nich je recese, se kterou se už tři roky potýká tamní hospodářství.
Helsinky tak víceméně popírají zažitou představu, že ekonomická a finanční krize si vybrala největší daň jen na jihu eurozóny.
Novinářská cena 2014
Reportér Martin Novák je potřetí za poslední rok na Ukrajině. Podpořte ho i celé ukrajinské zpravodajství Aktuálně.cz v Novinářské ceně.
HLASOVAT MŮŽETE ZDE >> Děkujeme!
Záchranu nepřinesla ani současná vláda tvořená čtyřmi stranami. Kabinet totiž nedokázal pružně reagovat a protlačit strukturální reformy.
"Myslím, že by se vždy měla říkat pravda: nemám pocit, že bychom byli úspěšnou vládou," přiznal premiér Alexander Stubb.
Premiérem bude byznysmen
Průzkumy veřejného mínění napovídají, že nedělní volby s přehledem ovládne opoziční agrárně-liberální Strana středu, kterou vede bývalý úspěšný podnikatel v IT Juha Sipilä. Ten by měl nasbírat až kolem 23 procent hlasů.
Za Sipiläm zřejmě skončí středopravicová Národní koaliční strana, kterou vede zmíněný premiér Stubb, a také Sociálnědemokratická strana. Ty by měly shodně získat 17 procent hlasů, jak vyplývá z průzkumů. Dobře si povede také populistická a euroskeptická strana Praví Finové. Ti by měli získat až 16 procent.
"Už delší dobu bylo jasné, že Strana středu bude největší stranou Finska," uvedl pro agenturu Reuters Erkka Railo, politolog z univerzity v Turku. "A mezi Národní koaliční stranou, Sociálnědemokratickou stranou a Pravými Finy se ve volbách hraje o druhé místo. To otevírá možnosti pro různé složení vládních koalic. Což znamená, že rozhovory o složení kabinetu budou těžké a zaberou hodně času," dodal.
PÁD NOKIE I PAPÍRENSTVÍ
Finská ekonomika se dosud potýká s pádem Nokie. Na začátku nového tisíciletí firma zažila boom, který nastartoval rychlý růst mezd. Ty jsou až o 20 procent vyšší než u hlavních obchodních partnerů Finska - Německa a Švédska.
Finsku uškodil také nástup internetu, který zasadil ránu tradičnímu papírenskému průmyslu. Ekonomiku rovněž brzdí rychlé stárnutí populace. I proto se nová finská vláda musí soustředit na hluboké strukturální reformy. Finsko se současně nevyhne ani rozpočtovým škrtům.
Finsko čekají škrty a reformy
V nedělních volbách bude hrát prim už zmíněné hospodářství, o tom mají Finové jasno. Ještě před několika málo lety byla tato severská země považována za vzor pro další státy Unie. To vše ale změnila hospodářská krize, tvrdý pád kdysi světové mobilní jedničky Nokie a také potíže tradičního papírenského průmyslu.
Novou vládu pak čeká celá řada úkolů. Už nyní mezi komentátory panuje shoda v tom, co bude po volbách následovat. Je to série hlubokých strukturálních reforem pracovního trhu a daňového, důchodového a zdravotního systému. A to vše musí doprovázet další škrty a úspory.
"Neudělali jsme reformy v dobrých časech a nyní, když přišly časy horší, bude těžké změny prosadit," domnívá se Sipilä, který se zřejmě brzy posadí do premiérského křesla. Tento milionář a zkušený podnikatel se již dříve nechal slyšet, že chce Finsko řídit spíše jako firmu s menším počtem ministerstev, jež mají fungovat podobně jako tým manažerů. "Prioritou číslo jedna je najít opět cestu k ekonomickému růstu," dodal.
Do politiky se vrací Olli Rehn
Za Sipiläho Stranu středu do parlamentu kandiduje také někdejší eurokomisař a jeden z nejhlasitějších zastánců úsporné politiky v eurozóně Olli Rehn, který se vrací do finské politiky.
Rehn uvádí, že Finsko musí především snížit přemrštěné mzdy. "Vnitřní devalvace je jedním z nástrojů, jak rychle nastartovat konkurenceschopnost," uvedl nedávno pro agenturu Bloomberg.
"Utahování opasků" však nebude jednoduchý úkol. Očekává se, že narazí na tvrdý odpor odborů.
