V celé Evropské unii bude nově povinné garantovat otci nebo jinému druhému rodiči alespoň deset dní dovolené po narození či adopci dítěte. Placená by měla být minimálně ve stejné výši jako nemocenská. Pro české otce, kteří mají teď nárok na sedmidenní dovolenou, to znamená tři dny navíc.
Každý z rodičů by také měl mít nárok na minimálně čtyři měsíce rodičovské dovolené. Dva měsíce přitom budou placené a nepřenosné z jednoho rodiče na druhého.
Kromě toho ti, kteří mají dítě mladší osmi let, budou moci požádat svého zaměstnavatele o flexibilní pracovní podmínky. Ať už jde o práci na dálku, nebo pružnou pracovní dobu.
Směrnice navíc přináší změny nejen pro rodiče, ale i pro lidi, kteří se starají o své nemocné či stárnoucí příbuzné. Nově budou mít nárok na pětidenní pečovatelskou dovolenou, kterou si budou moci vybrat každý rok.
"Směrnice investuje do větší rovnosti žen a mužů a lepšího rozdělení odpovědnosti. Nyní budou mít ženy podporu pro vstup na trh práce a dosažení svého plného potenciálu a otcové budou hrát větší roli při výchově svých dětí. Tato směrnice přináší výhody i členům rodiny, kteří se starají o starší generaci," vyzdvihl přínos nové legislativy její zpravodaj David Casa.
Opatření vítají i odborné organizace, například neziskovka Společnost pro zdravé rodičovství APERIO. Podle její ředitelky Elišky Kodyšové je hlavním přínosem směrnice to, že zdůrazňuje péči o rodinu jako důležitou činnost. A že zaměstnavatelé i stát pro ni musí vytvořit náležité podmínky.
Desetidenní otcovská dovolená a vyhrazení dvou měsíců rodičovské dovolené pouze pro otce navíc podle Kodyšové mohou skutečně přispět ke snížení platových rozdílů mezi muži a ženami.
Záležet bude na každém státě
Pro legislativu hlasovala jasná většina europoslanců, konkrétně 490, zatímco jen osm desítek jich bylo proti. Někteří europoslanci ale po hlasování přiznali, že předpis ponechává až příliš prostoru pro úpravy ze strany členských států EU. Ty mají nyní tři roky na to, aby směrnici zavedly do svých právních řádů.
Sociální politika EU
Sociální politiku EU určuje Evropský pilíř sociálních práv. Obsahuje 20 principů, které členské země potvrdily na summitu ve švédském Göteborgu v listopadu 2017. Jedním z hlavních bodů jsou rovné příležitosti pro muže a ženy na pracovním trhu, včetně práva na stejný plat za stejnou práci.
Sociální politika zůstává ve velké míře nadále v kompetenci členských států, opatření unie je však mají podporovat v jejich činnosti a harmonizovat jejich pravidla.
Novelizace unijní legislativy o mateřské dovolené byla na evropské agendě už před deseti lety. Po sedmi letech neúspěšného vyjednávání Evropská komise návrh stáhla se slibem, že představí nový. Tak taky v roce 2016 učinila, v dubnu 2019 mu dal zelenou i Evropský parlament.
S tím souhlasí i Šárka Homfrayová z Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). "Opatření obsažená ve výsledné podobě směrnice nejsou příliš radikální, v některých případech by bylo možné hovořit i o promarněných šancích," uvedla s tím, že i přes určité nedostatky je ale nová legislativa krokem vpřed.
Jestli bude mít směrnice reálný dopad, ukáže ale až čas a samotná implementace legislativy v členských státech. Bude taky záležet na tom, zda budou zaměstnavatelé ochotni poskytovat flexibilní formy zaměstnání, upozorňuje česká europoslankyně za KDU-ČSL Michaela Šojdrová.
Pobídky pro zaměstnavatele
Své zaměstnance-rodiče podporuje podle průzkumu aliance Byznys pro společnost každá třetí firma v Česku. Většinou nabízí částečné či zkrácené úvazky, možnost pracovat z domova nebo flexibilní pracovní dobu.
Právě poslední zmíněný benefit podle Šojdrové umožňuje matkám lépe skloubit práci s péčí o děti. "Zaměstnavatel se musí žádostí vážně zabývat, ale nemusí vyhovět," říká k novému opatření ve směrnici europoslankyně. "Zde právě vstupuje do hry stát, který by podle mě měl zaměstnavatele motivovat, například daňovými výhodami či jinými pobídkami."
Po systémové podpoře státu ve flexibilním návratu matek do zaměstnání volají i Češi podle výzkumu Byznysu pro společnost. "Matky jsou za mateřství celoživotně penalizovány. Bez aktivní role státu se věci systémově nezmění, stát musí být při hledání moderní prorodinné politiky mnohem aktivnější," shrnuje situaci Pavlína Kalousová, předsedkyně aliance.
Podle europoslankyně Šojdrové i ředitelky APERIO Kodyšové je pro matky s dětmi nezbytné také zajistit dostupnost a kvalitu zařízení péče o děti. To Brusel podporuje formou dotací na zřizování dětských skupin, mikrojeslí nebo školek.
