Nebojme se Trumpa. Vztahy se mění, zařiďme se podle toho, napsal čtenářům europoslanec Zahradil

Zahraničí Kateřina Vítková Zahraničí, Kateřina Vítková
Aktualizováno 26. 7. 2018 11:56
"Odpoutávání USA od Evropy zahájil již Obama, když odpískal projekt protiraketové obrany a přeorientoval USA od Evropy směrem na Asii a Pacifik," řekl v rozhovoru se čtenáři Aktuálně.cz europoslanec Jan Zahradil (ODS).
On-line rozhovor s europoslancem Janem Zahradilem
Rozhovor skončil
Čtenářům odpovídal europoslanec Jan Zahradil.
Přečíst si rozhovor

Brusel - Donald Trump používá velmi specifickou vyjednávací taktiku, která byla patrná i na středeční schůzce s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem. V rozhovoru se čtenáři Aktuálně.cz to tvrdí dlouholetý poslanec Evropského parlamentu Jan Zahradil (ODS), člen výboru pro mezinárodní obchod.

"Trump rád vytváří dramatické situace, ze kterých pak nabídne jako východisko nějaký ústupek. Nastřelí své požadavky na 200 procent, aby pak mohl ustoupit na svých 100 procent," říká Zahradil. Stejnou metodu podle něj americký prezident použil například v případě vyjednávání s KLDR nebo Čínou.

Šéf Bílého domu ve čtvrtek informoval, že se Spojené státy a Evropská unie dohodly na tom, že budou usilovat o nulová cla a nulové subvence na průmyslové zboží vyjma automobilů.

Co se týče cel, mezi zeměmi EU a Spojenými státy podle Zahradila panuje asymetrie a Trump na ni "celkem oprávněně poukazuje".

Zahradil se také domnívá, že si Evropané příliš zvykli na přítomnost Američanů na starém kontinentu. "Příliš jsme si zvykli na to, že USA byly v Evropě vždy nějak přítomny, ale to se může změnit. Jejich hlavním vyzyvatelem dnes už není Rusko, ale Čína a podle toho se chovají," domnívá se Zahradil.

Spojené státy podle něj sledují hlavně svoje vlastní zájmy a Evropa si na to musí zvyknout. "Jejich 'odpovědnost' za Evropu není nekonečná," řekl v rozhovoru.

On-line rozhovor s europoslancem Janem Zahradilem

Rozhovor skončil
26. 7. 2018
Ptá se: Lukáš

Dobrý den. Co si myslíte o postupu naší nově vzniklé vlády a o náznacích ústupků Trumpovy.

Odpovídá: Jan Zahradil

Dobrý den. Žádných ústupků jsem si doposud nevšiml. Ostatně, vzhledem k tomu, že jsme součástí jednotné obchodní politiky EU, ani bychom nemohli provádět samostatnou obchodní politiku vůči USA, musíme postupovat v souladu s ostatními. Na naší vládě, pokud jde o zahraniční politiku, mi vadí nejvíce to, že nemá dosud plnohodnotného ministra zahraničí.

26. 7. 2018
Ptá se: Ivan Nový

Co aktivně děláte proti Německu, které Evropu vleče na okraj propasti? Například proti Nord Stream 2.

Odpovídá: Jan Zahradil

Snahu Německa dohodnout se s Ruskem přes hlavy střední Evropy odmítám. Naše frakce ECR proti Nord Streamu několikrát v EP vystoupila a budeme v tom pokračovat. Německo na jedné straně volá po solidaritě (migranti), ale když se mu to hodí, jede si velice tvrdě vlastní politiku. Proto si myslím, že v EU nemáme být součástí "tvrdého jádra", vedeného Německem, ale stát mimo ně - tedy např. nepřijímat euro. Nechci "německou" EU.

26. 7. 2018
Ptá se: dominik

Dobry den chci se zeptat jestli se mame zacit bát trumpa

Odpovídá: Jan Zahradil

Nebojme se Trumpa. Ale zvykněme si na to, že vztahy Evropy a USA se mění (a to bez ohledu na Trumpa) a zařid´me se podle toho. Ostatně odpoutávání USA od Evropy zahájil již Obama, když odpískal projekt protiraketové obrany a přeorientoval USA od Evropy směrem na Asii a Pacifik.

26. 7. 2018
Ptá se: Martin Vlček

Dobrý den, jaká je věcná argumentace prezidenta Trumpa, o kterou opírá svoje snahy o zavedení celních opatření vůči Evropské unii? Opravdu lze jednoduše říci, že Evropa je hodná a Trump zlý?

Odpovídá: Jan Zahradil

Myslím, že jde o součást Trumpovy vyjednávací taktiky, jak je zřejmé i ze včerejší schůzky Trump/Juncker. Trump rád vytváří dramatické situace, ze kterých pak nabídne jako východisko nějaký "ústupek". Nastřelí své požadavky na 200%, aby pak mohl ustoupit na svých 100%. Postupoval tak u severní Koreje, u Číny, i u EU.

26. 7. 2018
Ptá se: Václav Novotný

Dobrý den, jaký je Váš názor na schůzku Trumpa a Junckera na které bylo dojednáno okamžité zvýšení dovozu sóji a zkapalněného zemního plynu z USA? Je to ústupek za neuvalení cel na dovoz osobních aut z EU do USA?

Odpovídá: Jan Zahradil

Je vidět, že jde o Trumpovu vyjednávací taktiku - napřed situaci zdramatizovat, pak nabídnout řešení. Návrh na nulová cla na průmyslové zboží vítám, jsem zvědav, jak EU zareaguje. Myslím také, že bychom měli z USA dovážet fosilní paliva - málokdo ví, že díky novým nalezištím a technologiím se USA stane největším producentem ropy a zemního plynu na světě a tudíž také exportérem. Dovážet tyto suroviny z USA je podle mě pro Evropu lepší a bezpečnější, než závislost na dodávkách z Ruska nebo státech Zálivu.

26. 7. 2018
Ptá se: Pavel Novák

Dobrý den,

z jakého důvodu právě Vaše veřejné projevy o EU vyznívají jako by je pronášel člen spíše neonacistické SPD Staník, Rozner či Okamura?
Nebylo by lepší, aby občané byli informováni o tom, že EU je skvělé místo pro společnou správu společného veřejného prostoru v členských státech EU i ve státech sousedních, že díky smluvním vztahům máme nepřetržitě k dispozici platformu, kdy se můžeme společně dohodnout, premiéři v Evropské radě, ministři v Radách ministrů, vy politici v rámci Evropského parlamentu a administruje na nám to EK? Proč vaše projevy vyznívají, že EK se zabývá "nesmysly", když EK je správcem smluv, které jsem v rámci EU uzavřeli?
Klaus i vy máte celou řadu výhrad k euru, ale nikdy jste neuvedli jediný stručný argument, proč je euro špatnou měnou. Dokonce vaše vyjádření vyznívají tak, že "se najednou objevilo", což považuji za jednu z nejodpornějších manipulací o euru, neboť mu předcházela desetiletí používání ECU, což vy i Klaus "bohorovně" pomíjíte či dokonce záměrně zamlčujete a vyvoláváním dojmu "že euro se najednou objevilo". Proč tedy euro kritizujete, když vlastně nejste ani jeden z vás schopni stručně argumentovat, proč by euro mělo být měnou špatnou, obzvláště po letech jeho normálního fungování?
Neměl byste tedy z pozice euro poslance spíše vysvětlovat na historii EU současná rozhodnutí ? Např. když jsme před rokem 1989 emigrovali na západ (nelegálně?!), státy západní Evropy spolupracovali na tom, aby se o nás postarali. Emigrant z komunistické totality byl přesouván v rámci azylových center západní Evropy a podle svých preferencí byl déle posouván např. i do USA. Nikomu na tom nepřipadalo nic divného. Státy západní Evropy si v této věci pomáhali.

Odpovídá: Jan Zahradil

Myslím, že se mýlíte. Vymezuji se proti oběma extrémům - jak proti nekritickému "evropanství" (třeba TOP 09), tak proti snahám o demontáž EU nebo její opuštění (třeba SPD). Nikdy jsem např. nepodporoval Czexit. Podporuji společnou obchodní politiku EU, jednotný trh. Co nepodporuji, jsou leckdy nesmyslné regulace, společná azylová a migrační politika, snaha o sjednocení rozpočtových, fiskálních, daňových a sociálních politik. Proto také nepodporuji vstup do eurozóny, protože to by byl první krok v tomto směru. Myslím, že pokud jde o EU, platí víc než jinde heslo "zlatá střední cesta", tedy vyvarovat se obou extrémů, prounijního i protiunijního.
Otázky, které nesouvisí s EU, ponechám s dovolením stranou.

26. 7. 2018
Ptá se: Martin Susansky

Proc Trump vyhrozuje cly na auta? Myslite ze je v poradku kdyz cla na au ta do USA jsou 2,5% a naopak 10%?

Odpovídá: Jan Zahradil

Ano, je zde asymetrie ve prospěch EU, to je třeba přiznat, a Trump na ni celkem oprávněně poukazuje.

26. 7. 2018
Ptá se: zbynek ruzicka

zajímalo by mě jaká cla platí pro automobily v USA a v EU děkuji zr

Odpovídá: Jan Zahradil

Viz předchozí odpověd´.

26. 7. 2018
Ptá se: Václav Šobr

Jak je to vlastně s těmi cly - medializované bylo třeba 10:2,5 na auta s tím že 10 procent má EU...
Kolik je u veškerého zboží takových cel, kvót, a omezujících norem na obou stranách...

Četl jsem též analýzy že v podstatě USA po druhé světové válce toto nastavení cel tolerovalo jako součást "Marshallova plánu" s tím že Evropa nemůže americkou ekonomickou dominanci ohrozit a USA to snese... jenže dnes už je situace jiná...

Pokud k tomu třeba přihodíme že z amerických výdajů na obranu jde 60 procent na bojeschopnost (technika, materiál, munice...) a jen 40 procent na platy, zatímco v Evropě jde na platy 70 procent výdajů (a plat úředníka či renta veteránovi opravdu není něco co by se dalo brát za bojeschopnost)...jak vlastně nastavit "fér" stav? (řekněme "fér" stav kdy ani EU ani USA nebudou zcela spokojeni)

Odpovídá: Jan Zahradil

Jsou zde asymetrie v různých komoditách, někde ve prospěch EU, jinde ve prospěch USA, citlivá otázka dotovaného zemědělství (na obou stranách). Snaha nějakým způsobem to "srovnat" bude předmětem složitých jednání. Trump odpískal dohodu TTIP, chce zřejmě začít znovu, s čistým stolem. Včerejší návrhy při jednání s Junckerem jsou toho podle mě důkazem. Hlavním obchodním soupeřem USA je Čína, ne EU. Ta je spíš obětí tohoto soupeření.

26. 7. 2018
Ptá se: Marek M.

Dobrý den. Chtěl jsem se zeptat, jak moc čitelným a spolehlivým partnerem jsou v tuto chvíli pro Evropany Spojené státy. Nemůže Evropské unii a NATO nakonec prospět, že se bude muset opírat nakonec spíš sama o sebe? Kde vidíte největší problém v současných vztazích EU a USA? Díky za odpovědi

Odpovídá: Jan Zahradil

Příliš jsme si zvykli na to, že po WWII i po roce 1989 byly USA v Evropě vždy přítomny. Ale to se začíná měnit. USA vnímají růst nových světových center (Asie, Čína) i to, že Evropa není už tak důležitá, jako dříve a začínají svoje angažmá přehodnocovat. To se bude dít bez ohledu na to, zda prezidentem bude Trump nebo někdo jiný. Musíme se na to připravi. Navíc v Evropě vždy byla přítomna latentní vlna antiamerikanismu - mnozí architekti evropské integrace chtěli budovat EU právě jako protiváhu USA. Někteří z nich jsou nyní udivení, že se USA chová tak, jak se chová, což považuji za paradoxní. Transatlantická vazba jistě nezmizí, ale bude se měnit a bude komplikovanější, než dříve.

26. 7. 2018
Ptá se: Pavel Novák

Omlouvám se za pravopisné chyby v mém prvním dotazu a dovolím si položit dotaz ještě jeden.

Proč jste vlastně podporoval brexit, když bylo naprosto zřejmé už během kampaně, že kampaň pro brexit je postavena na lžích a s velkou pravděpodobností na využívání prostředí, které připravují servery píšící spiklenecké teorie o demokracii, vyvolávají nenávist i vůči demokracii i obecne, viz u nás např. parlamentní listy, aeronet, zvedace či logicky v případě TV je to RT?
Vláda Británie musela po brexitu konstatovat, že skutečně kampaň pro brexit byla lživá. Jak je tedy v souladu váš proklamovaný čistě dmokratický přístup a podpora brexitu, když přitom bylo s občany manipulováno pomocí lží?
Shodneme se vůbec na tom, že zákon o volbách definující, že kandidáti nesmí lhát o sobě a svých oponentech, tedy přeneseně na referendum, nesmí být lež používána k ovlivňování voličů je potřeba dodržovat velmi striktně právě proto, aby bylo jisté, že volíme demokrata a ne člověka který o sobě tvrdí, že je demokratem tedy např. v minulosti Klause?
Jak se vlastně díváte na to, že Nejvyšší správní soud v usnesení vol. 39/2013 naprosto jasně pospal, že Miloš Zeman a jeho tým porušovali volení zákon a přitom aniž by NSS stanovil metodiku o míře porušování rovnou říká, že počet ovlivněných voličů byl menší, než rozdíl ve výsledku mezi kandidáty? Je to alibismus? Důsledky Zemana s Klausem na Hradě jsou děsivé, to je dnes přece zřejmé i vám.

Odpovídá: Jan Zahradil

Opět se mýlíte. Brexit jsem nepodporoval, odchodu Velké Británie lituji, přicházíme o cenného spojence. Nicméně respektuji rozhodnutí britských voličů. Moje články na toto téma lze ostatně dohledat i zde, na Aktuálne.cz.
Otázky, nesouvisející s EU, opět ponechávám stranou.

26. 7. 2018
Ptá se: Karel K.

Dobrý den, předseda EK Juncker se v USA dohodl s Trumpem na nulových clech na průmyslové zboží. Vnímáte to jako jeho vyjednávací úspěch? Děkuji.

Odpovídá: Jan Zahradil

Zatím je to jen první nástřel, ale ano, pokud by k takové dohodě došlo, považoval bych to za oboustranný úspěch.

26. 7. 2018
Ptá se: Markéta

Zdravím. Novináři teď propírají hlavně cla, já osobně se ale spíš obávám toho, aby nás Trump nepředhodil na pospas Rusku. Neuznal třeba Krym a nedal tím Putinovi najevo, že si tady může dělat co chce. Jaká podle vás vládne v tomto ohledu v Bruselu atmosféra? Je to malichernost nebo existují reálné obavy, že se na nás USA vykašlou a Rusko se bude snažit šířit dál svůj vliv..... Třeba výměnou za to, Trump si do fotoalba bude moct dát fotku, jak si třese rukou s dalším světovým lídrem, Putinem...

Odpovídá: Jan Zahradil

Je třeba si zvyknout na to, že USA sledují v první řadě své zájmy a že jejich "odpovědnost" za Evropu není nekonečná. Příliš jsme si zvykli na to, že USA byly v Evropě vždy nějak přítomny, ale to se může změnit. Jejich hlavním vyzyvatelem dnes už není Rusko, ale Čína a podle toho se chovají. Jinak ovšem nevím, co by znamenalo ono "na pospas Rusku". Sovětské impérium neexistuje, ani jeho ideologická základna, Rusko je v porovnání se SSSR ekonomickým trpaslíkem i když zahraničně-politickou relevanci stále má. Nějaký vojenský výpad Ruska do střední Evropy považuji za nesmysl, stejně tak Rusko není s to ovlivnit náš ústavní pořádek, parlamentní demokracii nebo svobodu vyjadřování. Myslím, že vůči Rusku máme vlastně jedinou slabinu: naši přílišnou energetickou závislost na něm. Proto se mi líbí včerejší návrh na zvýšení dovozu zkapalněného zemního plynu do Evropy z USA. USA budou brzy největším světovým exportérem fosilních paliv a tak můžeme snížit naši závislost na Rusku a posílit transatlantickou vazbu.
A ještě jedna poznámka: spíš než dohod USA/Rusko bych se obával dohod některých evropských zemí (Německo) s Ruskem přes naše hlavy. Podívejte se na NordStream2 nebo na postoj Itálie k Rusku. To ovšem můžeme ovlivnit sami uvnitř EU.

26. 7. 2018
Ptá se: Petr Novák

Dobré dopoledne. Přijde mi, že Trump je mnohem lepší diplomat, než mu naši novináři chtějí přiznat. Vždyť nemá dobrý diplomat vztahy s nepřátelskými zeměmi právě zlepšovat, než jen hrozit dalšími nefugujícími sankcemi? Rusko, KLDR....stežujeme si na ně už léta, co je špatného na tom, že se s nimi chce sblížit? Jak se vám jeví jeho pozice vůči EU?

Odpovídá: Jan Zahradil

Ano, myslím, že má velmi specifickou vyjednávací taktiku. Napřed vytvořit dramatickou situaci, tím donutit druhou stranu k reakci a následně nabídnout nějaké řešení. Postupoval tak s KLDR, postupuje tak s Čínou, bude tak postupovat s EU...pokud jde o Rusko, jsem stále zvědav, co se z toho vyvine, protože doposud nevíme, co si oba řekli při rozhovoru mezi čtyřma očima. Můj názor: Trump chce vyřešit a uzavřít Sýrii, chce mít volné ruce pro střet s Čínou, chce mít klid na "ruské frontě". Máme z toho být nervózní?

26. 7. 2018
Ptá se: Václav Šobr

Dotaz trochu z jiného soudku...

Pokud se podíváme po světě - ať máme třeba Krym... Severní Kypr, Severní Sýrii (obě okupovány Tureckem)... pak k tomu příhodíme třeba Tchaj-wan a podobně - můžeme pak třeba přihodit i srovnání Baskicko X Katalánsko - kdy baskové si doslova vystříleli finanční autonomii zatímco Katalánci si jí nedokázali ani odhlasovat...

Přihodíme třeba taky srovnání Polských soudů které si dosadila nová vláda a Španělského ústavního soudu který si defacto přeobsadila téměř celý tehdejší socialistická vláda a hlavně podle pohledu soudců na Katalánskou ústavu...
existuje nějaký konzistentní postup jak se vlastně k čemu stavět? Nezdá se vám že na spoustu z těch věcí se v Evropě uplatňuje ve velkém dvojí metr?

Odpovídá: Jan Zahradil

Ano, je třeba přiznat, že EU se v mnoha ohledech chová utilitárně, nekonzistentně, oportunisticky. Důvod? EU je pořád především svazkem států, ne státem. A státy EU mají v mnoha ohledech různé zahraničně-politické zájmy, které sledují. Proto také nevěřím na společnou zahraniční politiku EU, to je chiméra, protlačovaná bruselskými institucemi (Komise, Parlament) a některými státy, které za ni ovšem schovávají vlastní zájmy (Francie).

26. 7. 2018
Ptá se: Josef

Souhlasíte s tvrzením, že je to Donald Trump, který obrací vztahy s evropskými spojenci naruby? Nebyla to kancléřka Merkelová, která před časem oznámila, že se Evropa bude muset od ameriky odklonit, (protože USA nyní zastává trochu odlišný názor než EU) a oznámila to bez jakékoliv diskuse s ostatními členy unie?

Odpovídá: Jan Zahradil

Latentní antiamerikanismus byl v EU vždy přítomen. Dokonce sama idea federální Evropské unie je podle mě hnána snahou vytvořit jakýsi korektiv USA na globální scéně, nikoliv komplementární sílu. Ovšem, jak se stále více ukazuje, Evropa na to politicky (a vojensky) nemá a její geopolitický význam klesá. Evropští politici mají tendenci přeceňovat sami sebe i význam EU. Když jim to někdo jako Trump (byt´poněkud neurvale) dá najevo, tváří se uraženě a vedou silácké řeči. Považuji to spíše za dětinské. USA se bez Evropy obejdou. Evropa bez USA bude ve velmi složité situaci.

26. 7. 2018
Ptá se: Alžběta Zelená

Hezký den,

co říkáte na iniciativu Steva Bannona zorganizovat do příštích eurovoleb alianci protestních a pravicových stran? Má podle Vás šanci uspět? Může se v jedné frakci sejít německá AfD s francouzskou FN Marine Le Penové?

Předem děkuji za odpověď

Odpovídá: Jan Zahradil

Evropská politická scéna potřebuje trochu zatřást, jsou to již přiliš dlouho stojaté vody. Za celou dobu, kdy mám co do činění s EP (v letech 1998-2004 jako předseda české parlamentní delegace do EP, od 2004 jako europoslanec) je EU ovládána velkou koalicí eurolidovců (EPP) a eurosocialistů (PES). To přiští rok skončí, ve volbách do EP 2019 obě strany utrpí ztráty a nebudou již mít v EP většinu. Určitě posílí eurokritické hlasy, at´ umírněné (naše ECR) nebo radikální (Le Pen a spol.). Věci v EU se dají do pohybu jiným směrem než doposud. Jsem přesvědčen, že k tomu dojde i bez ohledu na Bannonovy plány.
My se Bannonova projektu nezúčastníme, ale určitě jde svým způsobem o zajímavou provokaci, která způsobí neklid v řadách tradičních evropských federalistů. Pobavilo mě, když Bannon řekl, že má jít o jakousi protiváhu aktivit George Sorose, tomu bych i zatleskal. Bannona jsem slyšel v Praze, je to výborný a přesvědčivý řečník, nesdílím všechny jeho názory, ale zdá se, že je zvyklý své nápady dotahovat do konce, takže to budu se zájmem sledovat.

26. 7. 2018
Ptá se: Lubomír Zaorálek

Máme se coby obyvatelé Evropské unie bát, že nás Spojené státy nechají na holičkách?

Odpovídá: Jan Zahradil

Pan kolega Zaorálek z PS? Nebo jen shoda jmen?
Nemusíme se "bát", ale musíme vzít na vědomí posuny v americké zahraniční politice. Trump není jejich příčinou, ale důsledkem. USA se obrací k jiným světovým centrům, jejím největším geopolitickým vyzyvatelem v 21.století je Čína. Transatlantická vazba není nic automatického, bude se proměňovat a Evropa tady tahá za kratší konec provazu, protože její geopolitický vliv a význam klesá. Je tedy třeba, aby evropské země toto vše vzaly v potaz, adekvátně zvýšily výdaje na obranu (podmínka udržení NATO), pokusily se snižit energetickou závislost na Rusku (dovoz fosilních paliv z USA?), otevřely si nové obchodní možnosti v Asii (to se děje - obchodní smlouva EU/Japonsko) a našly nějaký modus vivendi s Čínou.
USA určitě zůstanou partnerem EU, ale rozdílů bude více než dříve. A to bez ohledu na to, kdo bude prezidentem. Počítejme s tím.
Toto byl poslední dotaz, takže děkuji za diskusi a těším se někdy příště.

 

Právě se děje

Další zprávy