Brusel - V atmosféře rozvířené útoky radikálů na redakci francouzského satirického časopisu Charlie Hebdo se Evropská komise snaží oprášit dlouho diskutovaný plán na zavedení evropské superdatabáze s informacemi o cestujících.
Protiteroristicky orientovaný plán počítá s plošným sběrem a až pětiletým uchováváním dat o všech pasažérech, kteří přilétávají do Evropy nebo z ní naopak odlétají.
Stejná opatření by podle něj navíc mohla platit i pro lety v rámci Evropské unie.
Podle návrhu by každý pasažér letadla musel zodpovědět přes čtyři desítky otázek, včetně takových bizarností jako preference ohledně jídla. Poskytnout by musel i adresu svého bydliště a informace o kreditních kartách.
Je to porušení základních práv, tvrdí kritikové
Přepracovaná verze návrhu z roku 2011 se ale podle serveru The Guardian, který do ní nahlédl, nelíbí občanskoprávním aktivistům ani části Evropského parlamentu.
Kritikové mimo jiné poukazují na nedávné rozhodnutí Evropského soudního dvora, podle kterého je plošný sběr dat bez podrobně nastíněných bezpečnostních záruk závažným porušením osobních svobod.
O přijetí plánu se přou zejména ministři vnitra členských států a část evropských poslanců v čele s Výborem pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, který předchozí verzi před dvěma lety zablokoval.
"Plán Komise je urážkou pro kritiky z Evropského parlamentu a pro Evropský soudní dvůr, který řekl, že uchovávání dat bez vztažení k nějakému konkrétnímu riziku nebo podezření je nepřiměřené," uvedl místopředseda výboru Jan Phillip Albrecht. Plošné uchovávání dat je podle něj "otevřeným porušením základních práv" a vhodnější by bylo zaměřit se cíleně na podezřelé osoby a rizikové lety.
"Pařížské útoky ukázaly, že masivní uchovávání (dat) není v boji proti džihádistům účinné," doplnil Albrecht s tím, že "navrhované sledování všech cestujících je symbolickým gestem na úkor občanů EU, občanských svobod a účinné bezpečnosti".
Nutnost, tvrdí o zpřísňování ministři vnitra
Evropští ministři vnitra ale nesouhlasí a v den pochodu za Charlie Hebdo vydali prohlášení, že "potřeba pohnout se směrem k evropskému systému jmenné evidence je zásadní a urgentní". Proto budou na toto téma jednat i během svého čtvrtečního setkání v Rize.
Proti návrhu z principu nestojí například ani evropský konzervativní poslanec Timothy Kirkhope, který taktéž zasedá ve výboru za svobody. Výsledná verze by podle něj měla být schopná zabránit nepovšimnutému příjezdu radikálů do Evropy, ale zároveň chránit svobody občanů. Domnívá se, že "předsedové vlád EU ani ministerstva spravedlnosti by po takové dohodě nevolali, pokud by to nebyla zjevná a aktuální nutnost".
Současná verze navrhovaného plánu sama sebe vnímá jako "proveditelný kompromis".
Bodem sváru je také skutečnost, že by se stejná opatření měla týkat i vnitrounijních letů. Proto Evropská komise počítá s možností, že v jejich případě by nakonec "mohla být dobrovolná, ne povinná". To v podstatě znamená, že by každý členský stát mohl sám rozhodovat o tom, zda tato pravidla pro přílety a odlety bude aplikovat.
Garance jsou výsměchem, tvrdí kritik
Přepracovaný plán počítá i s garancemi, které by měly zajistit, aby získané informace nemohly být zneužity.
Původně získaná data by databáze měla uchovávat týden, pak se "zamaskuje" identita jejich majitele. Informace by ale v systému i nadále zůstaly a na základě žádosti byly přístupné po dobu čtyř let v případě kriminality a pěti let v případech, které se dotýkají terorismu.
Podle Albrechta jsou ale navrhovaná bezpečnostní ochranná opatření pouze výsměchem. "Je to vtip. Nejsou to žádné záruky. Depersonalizace nečiní data anonymními. Stačí požádat nadřízeného, aby byla identita odkryta."
Cestující by také měli mít v některých případech možnost získat přístup ke svým datům či je na základě žádosti nechat poupravit, popřípadě dokonce i vymazat. Návrh kromě toho nově počítá i se jmenováním kontrolorů, kteří by dohlíželi na využívání dat a jejich případné předávání třetím zemím.
Server připomíná, že v současné době má EU uzavřené dohody ohledně předávání dat o pasažérech s USA, Kanadou a Austrálií. Polovina členů evropské osmadvacítky navíc v tuto chvíli pracuje na zavedení vlastních národních jmenných evidencí. Celounijní plán by pak představoval de facto "super databázi" pro sdílení dat, která by monitorovala přílety a odlety na území i EU i vně jejích hranic.
