Moskva/Praha – Ruští politici si mnoho nedělají ze sankcí, které přijala nebo kterými vyhrožuje Evropská unie. Pokud budou tvrdé a budou se týkat i ropy a plynu, přijme vlastně Evropa zároveň sankce sama proti sobě, uklidňují se v Rusku.
Podle deníku Kommersant je naprosto nereálné, že by Evropané zastavili dodávky ruské ropy a plynu úplně. Je však možné, že sníží odběr ropy například o dvacet procent, což by podle deníku Rusko ročně stálo v přepočtu zhruba třicet až pětatřicet miliard dolarů.
Evropská unie se připojila k americkým ropným sankcím proti Íránu, které byly v uplynulých letech účinné, tvrdě postihly tamní ekonomiku a přiměly Teherán jednat o svém jaderném programu.
Plyn na seznamu nebude
Na Rusku je ovšem Evropská unie energeticky mnohem více závislá. Čerpá z něj až čtyřicet procent své spotřeby ropy a ropných produktů. S plynem je to podobné. Některé východoevropské a středoevropské země jsou na Moskvě totálně závislé, ale třeba i Německo od něj odebírá čtyřicet procent své spotřeby plynu.
"Plynu se sankce určitě týkat nebudou, protože Evropané prostě nejsou schopni ruské dodávky v krátké době ničím nahradit," řekl deníku Pravda Jurij Rykov z moskevského Institutu energetiky a financí.
Analytik banky Sberbank Valerij Nestěrov soudí, že dohodnout se na sankcích proti Íránu trvalo Evropě a Spojeným státům rok a bylo to možné až po dohodě s dalšími zeměmi OPEC (Organizace zemí vyvážejících ropu). Možný výpadek ruské ropy může nahradit zvýšením produkce jen Saúdská Arábie, ale pouze v omezené míře.
"Co se týká Ruska, tak dovoz jeho ropy se zvyšuje do Asie, do Evropy naopak postupně snižuje," říká Nestěrov.
Tento trend zmínil i šéf ruské státní naftařské společnosti Rosněfť Igor Sečin během návštěvy Japonska. Pokud Evropa přijme protiruské sankce, Moskva se podle něj zaměří více na obchod s Asií.
V Tokiu nabídl zvýšit export ruského zkapalněného plynu a během své cesty dále navštíví další potenciální zákazníky - Indii, Vietnam a Jižní Koreu.
Ani Sečin, ani šéf plynárenského gigantu Gazprom Alexej Miller nejsou na evropském seznamu Rusů, kterým jsou zmraženy účty v zahraničí a nesmějí vycestovat do EU.
Nejednotná Evropa
Samotné členské země Evropské unie jsou před dnešním summitem v Bruselu, který se má sankcemi zabývat, nejednotné.
Polsko je pro přísné sankce. Rétoriku přitvrzuje i německá vláda, přestože zástupci tamního byznysu jsou ostře proti.
Omezení obchodu s Ruskem by mohlo ochromit ekonomiky pobaltských republik, Kypr je závislý na ruských investicích a ruských vkladech ve svých bankách.
Proti se staví například Rakousko. "Sankce nejsou řešení, musí se vyjednávat," uvedl kancléř Werner Faymann.
Rakušané tradičně vystupují proti krajním opatřením v EU, letos například vedli odpor proti návrhu Velké Británie a Francie vyzbrojit syrské povstalce.
Premiér Bohuslav Sobotka ve středu český postoj k sankcím proti Moskvě charakterizoval jako "rezervovaný". Chce prý v Bruselu upozornit na možný dopad sankcí i na státy, které je vyhlásí a připojí se k nim.
"Nehájili bychom národní zájmy. Hospodářský růst je spojen i s východními trhy," prohlásil.
Roční objem českého exportu do Ruska činí přibližně 116 miliard korun.
