Brusel - Evropská unie ve středu zveřejnila jména tří ruských firem a osmi osob, které v reakci na politiku Moskvy na Ukrajině nově zařadila na sankční seznam.
Sankce se mimo jiné vztahují na Alexeje Gromova, vicekancléře prezidenta Vladimira Putina, a oligarchy blízké Kremlu Arkadije Rotěnberga, Jurije Kovalčuka a Nikolaje Šamalova.
Na seznamu firem postižených sankcemi se nově ocitla Ruská národní komerční banka, která po anexi Krymu plně ovládla místní bankovní sektor. Sankcím je vystaven i zbrojařský koncern Almaz-Antej a letecká společnost Dobroljot, dceřiná firma Aeroflotu provozující linky na Krym. V sankčním seznamu EU je tak nyní 95 lidí a 23 firem.
Mezi osobami, na které se sankce vztahují, jsou dále Oksana Čigrinová, vládní mluvčí samozvané Luhanské lidové republiky, Boris Litvinov, předseda "Nejvyššího sovětu Doněcké lidové republiky", Sergej Abisov, ministr vnitra krymské regionální vlády dosazené Moskvou, a Konstantin Malofejev, podnikatel poskytující finanční a hmotnou podporu východoukrajinským separatistům.
Do Putinova okolí
Postižené osoby nesmějí vstoupit na území Evropské unie a jejich případné účty v evropských bankách nechá Brusel zablokovat. Zablokovány mají být i zahraniční účty tří ruských společností.
Poprvé od přijetí prvních protiruských sankcí letos v březnu Brusel míří přímo do Putinova bezprostředního okolí. Pozornost vyvolává zejména jméno Arkadije Rotěnberga, někdejšího Putinova partnera v judu, který nedávno získal kontrakt na vypracování ambiciózní studie na stavbu mostu spojujícího anektovaný Krym přes Kerčský průliv s ruskou pevninou.
Další zasažení oligarchové Kovalčuk a Šamalov jsou zakladatelé vlivného společenství petrohradských politiků Ozero (Jezero), které bylo založeno s Putinovou účastí údajně už v roce 1996. Jeho hlavní členové jsou dodnes skalními Putinovými stoupenci a zastávají klíčové posty v Kremlu a ruské ekonomice.
Nový soubor evropských sankcí zasahuje i anektovaný Krym. Podle úředního věstníku EU je zakázána účast členských států na investičních a infrastrukturních projektech na poloostrově. Evropské firmy se nebudou podílet na rozvoji krymské dopravy, telekomunikací a energetiky, nesmějí se zapojit do průzkumu ložisek ropy a zemního plynu a jejich těžby. Zakázány jsou nejen přímé a nepřímé investice, ale i uzavírání pojišťovacích smluv.
Sankce obsahují seznam zboží vyráběného na Krymu, s nímž evropské firmy nesmějí obchodovat. Seznam má 250 položek.
Sankce EU ve středu ocenilo ukrajinské ministerstvo zahraničí. "Rozšíření sankcí ukázalo, že Evropa si uvědomuje rozsah zločinů, jichž se s podporou a bezprostřední účastí Ruska dopouštějí teroristé v Doněcké a Luhanské oblasti," uvedlo ministerstvo v prohlášení.
