Ankara/Brusel – První reakce Evropské unie na porážku puče proti tureckému prezidentu Recepu Erdoganovi byla jednoznačná. Její představitelé ji uvítali.
Dokonce s velkou úlevou, protože se tím - v jejich očích - podařilo zabránit chaosu. A zachovat dohodu, která pomůže zastavit příliv imigrantů, jenž ohrožuje evropský kontinent.
V Bruselu dokonce někteří doufali, že páteční puč může tureckého prezidenta přimět k tomu, aby uposlechl výzev EU a respektoval občanská práva v zemi, píše ve své analýze agentura Reuters.
Debata o znovuzavedení trestu smrti, která se po potlačení státního převratu rozpoutala, dává zapravdu spíš těm, kteří favorizují jiný scénář.
Jako mnohem pravděpodobnější se teď jeví, že hlava státu nyní nemilosrdně zúčtuje se svými odpůrci. A tím ještě zkomplikuje snahy EU zajistit platnost dohody o vracení uprchlíků, směřujících od tureckého pobřeží do Evropy.
Rušení víz? Teď těžko
Následující hektické týdny, které zahájila pondělní schůzka ministrů zahraničí EU v Bruselu, budou pro osud celého plánu rozhodující. Za současné situace bude totiž jen velmi obtížné přesvědčit evropské zákonodárce, aby pro Turecko schválili bezvízový styk.
Právě odbouráním víz přitom Erdogan podmiňuje své "ano" vracení uprchlíků z Řecka do Turecka.
"Erdogan bude (v EU) posuzován podle toho, jak zareaguje," řekl agentuře Reuters jeden z evropských činitelů, který je s plánem velmi dobře seznámen.
Upozornil přitom na vlnu zatýkání soudců, která následovala hned po armádním pokusu o převrat. Už ta prý v jeho očích ospravedlňuje "vážné obavy, že puč poslouží jako záminka k dalšímu potlačování práva na svobodu projevu a práva demonstrovat".
Obnovení trestu smrti je logicky dalším z argumentů, proč víza pro Turky nerušit. A jak daly v pondělí najevo německá vláda i šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová, také proč ukončit rozhovory o vstupu země do EU.
Co čekat
Není to tak dávno, co Evropský parlament kritizoval způsob, jakým Erdogan nedávno naložil s opozičními poslanci. Pokud začne turecký prezident rozdávat tresty smrti, bude to ještě horší.
"Erdogan se pokusí svou mocenskou pozici upevnit," řekl deníku Die Welt předseda unijního výboru pro zahraniční záležitosti Elmar Brok, který je v uprchlické krizi a návrzích na její řešení velkým spojencem německé kancléřky Angely Merkelové.
I francouzský prezident Francois Hollande očekává v Turecku další represe.
Ankara se může například rozhodnout uvěznit kurdské poslance, které v květnu zbavila imunity. I v takovém případě se Evropský parlament podle zdrojů z Bruselu pravděpodobně postaví proti dohodě s Tureckem.
Hlasy z Turecka zase varují, že v takovém případě Ankara přestane kontrolovat příliv uprchlíků. Opakovala by se tak situace z minulého roku, kdy do Evropy zamířil cestou přes Egejské moře více než milion běženců, převážně z válkou zmítané Sýrie a Iráku.
Právě příliv uprchlíků přitom podle některých analytiků prohloubil nedůvěru Evropanů vůči EU. A minulý měsíc vedl k tomu, že se Britové v referendu rozhodli z EU odejít.
První prohlášení Bruselu
V prvních oficiálních prohlášeních po pokusu o puč EU zdůrazňovala podporu demokracie v Turecku (byť ji Erdogan podle mnohých zneužívá k upevnění své moci).
"EU plně podporuje demokraticky zvolenou vládu," znělo jedno z nich. Ve stejném dokumentu se však jedním dechem dostalo podpory "státním institucím a vládě práva" – čímž se Unie od začátku nenápadně distancovala od Erdogana a jeho očividné touze po moci.
Jakmile se ukázalo, že puč skončil neúspěchem, šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová přispěchala s dalším prohlášením, v němž naléhala na "rychlý návrat k ústavnímu pořádku v Turecku, který budou provázet náležitá kontrola, (mocenská) rovnováha a… základní svobody".
"Tohle není otázka toho, zda podporovat Erdogana, či ne, jde o podporu vlády práva a demokracie," řekl agentuře Reuters další z vysokých unijních představitelů, podílejících se na přípravě dohody s Tureckem.
