Atény – Vyměnili se herci a z antické tragédie se stává horor. Jsou tomu dva měsíce, co v řeckých volbách zvítězila radikální levicová strana Syriza, odmítající dosavadní dohody s eurozónou o záchraně Řecka před bankrotem.
Dva měsíce zdlouhavých jednání, slibů, výzev a varování, jejichž výsledkem je zatím to, že Řecku hrozí už na začátku dubna platební neschopnost, pokud nedostane další slíbenou pomoc.
Program reforem má řecký kabinet představit v Bruselu dnes.
Základní spor se za dva měsíce vyřešit nepodařilo: Může Řecko počítat s další pomocí eurozóny a Mezinárodního měnového fondu, pokud se vzdá tvrdých úsporných opatření, doléhajících na velkou část populace země?
Syriza říká ano, řečtí partneři v eurozóně říkají ne. S tím se za dva měsíce moc nepohnulo, což potvrdila schůzka Angely Merkelové a řeckého premiéra Alexise Tsiprase minulý týden v Berlíně. Merkelová to shrnula jasně: Řecko podle jejích slov nemá nárok na nějaké zvláštní zacházení, odlišné od ostatních členů eurozóny.
To rádi slyší zejména ve Španělsku a Portugalsku, kde se vládní strany rozhořčovaly nad tím, že by Řekové měli mít úlevy, zatímco Španělé a Portugalci dál pokračují v úsporách a škrtech.
Nikdo tedy zatím moc neustoupil a Řecko se zvolna sune k propasti. "Je to hra, kde všichni mohou prohrát. Pravděpodobnost odchodu Řecka z eurozóny teď vidím tak na padesát procent, země se může ocitnout ekonomicky zcela na dně," řekl agentuře Bloomberg finančník George Soros.
Řecko potřebuje z programu úvěrové pomoci čerpat dalších 7,2 miliardy eur. Aby se tak stalo, má předložit plán reforem. Diskuse o tom, jak rozdílná stanoviska Atén a Bruselu alespoň přiblížit, zatím nikam nevedou.
Když se setkali ministři financí Německa a Řecka Wolfgang Schäuble a Janis Varufakis, Schäuble řekl, že se dohodli jen na tom, že se nedohodli. Varufakis dodal, že se dokonce nedohodli ani na tom, že se nedohodli.
Ztráta času
Úředníci z německého ministerstva financí podle zdroje agentury Bloomberg tvrdí, že "přesvědčovat tuto řeckou vládu, aby představila ekonomický plán, je ztráta času".
Syriza slíbila voličům, že budou dál platit eurem, ale nebudou už drcení úsporami a škrty kvůli splácení řeckého dluhu. Řekové stále věří tomu, že taková cesta je možná. Podle průzkumu, zveřejněného v pondělí, by Syrizu nyní volilo skoro 48 procent Řeků. 94 procent dotázaných si přitom myslí, že země by měla zůstat v eurozóně.
Evropští politici ale dávají zatím najevo, že ukončení úsporných opatření a další finanční pomoc, spojená s udržením se v eurozóně, možná není. Hotová Hlava 22.
Komentátor liberálního deníku Kathmerini Nikos Konstandaras premiéra Tsiprase a Syrizu kritizuje. Za sliby, kterým není schopná dostát.
"Velká podpora pro Syrizu, založená na slibu, že utrpení způsobené ekonomickou krizí zmírní, mohla vést k efektivnější politice. Místo toho se Řecko dusí, je blíže bankrotu, zatímco naši partneři se vztekají kvůli nulovému posunu z naší strany. Jako kdyby od voleb 25. ledna neuplynul ani jediný den," píše řecký komentátor.
Tsiprasova návštěva Berlína ukázala, že rozpory jsou do značné míry ideologické. Premiér se kromě Merkelové a sociálních demokratů setkal také s Gregorem Gysim, šéfem poslaneckého klubu strany Levice (Die Linke). Ta je částečnou nástupkyní bývalé východoněmecké vládní Sjednocené socialistické strany Německa (SED).
Ne privatizaci
Gysi řekl týdeníku Focus, že Tsipras odmítá privatizaci a zvyšování spotřební daně. "Odmítá neoliberální směr, který mu vnucují ostatní země eurozóny," prohlásil Gysi.
Privatizace řady státních společností přitom patřila k závazkům, které Atény v roce 2010 přijaly, aby dostaly mezinárodní pomoc v celkové výši 240 miliard eur.
