Česko má přijmout Eritrejce. Ve vlastní zemi jsou otroky

Martin Novák Martin Novák
29. 5. 2015 7:00
Eritrea má jen šest milionů obyvatel, ale po Syřanech prchá do Evropy nejvíce běženců právě z této země. Tamní diktatuře se přezdívá "africká Severní Korea".
Vítězný snímek soutěže World Press Photo za rok 2013 zachycuje eritrejské uprchlíky, kteří se snaží mobily zachytit signál.
Vítězný snímek soutěže World Press Photo za rok 2013 zachycuje eritrejské uprchlíky, kteří se snaží mobily zachytit signál. | Foto: World Press Photo

Praha – Kvóty Evropské komise Čechům určují přijmout uprchlíky hlavně ze Sýrie a Eritreje. O Sýrii a válce, která ji rozvrátila, ví  každý. Ale proč prchají lidé v takovém počtu z Eritreje? Země na africkém pobřeží Rudého moře se šesti miliony obyvatel?

Ačkoliv je Eritrejců mnohem méně než Syřanů, Afghánců nebo Somálců, tvoří po Syřanech druhou největší skupinu uprchlíků v Evropě. Loni jich dorazilo skoro 35 tisíc, o azyl žádají hlavně ve Švédsku a Německu.

Foto: Aktuálně.cz

Země válčila tři desetiletí s Etiopií, aby dosáhla nezávislosti. To se v roce 1993 podařilo, ale euforie netrvala dlouho. Nastoupil režim, který nepořádá volby, mučí a vraždí oponenty a muže odvedené na vojnu využívá k otrocké práci na mnoho let.

Hermeticky se uzavřel okolnímu světu a pro cizince, který nepřijíždí na vládou schválenou cestu za byznysem či politickým jednáním, je téměř nemožné získat vízum.

Diktátor Isaias Afewerki vládne od vyhlášení nezávislosti v roce 1993. Jeho stát je označován lidskoprávními organizacemi za africkou Severní Koreu. Ovšem s tím rozdílem, že o Severní Koreji se ve světě alespoň píše a hovoří.

Válka tam není, ale lidé přesto mizí a umírají. Podle zprávy Komise pro lidská práva OSN a organizace Human Rights Watch jsou domnělí či skuteční odpůrci režimu například zavíráni do podzemních kobek či do železných kontejnerů a vystaveni obrovskému vedru.

"Kdyby se slunečné počasí a modrá obloha daly vyvážet, byla by Eritrea velmi bohatou zemí. Ale ve skutečnosti je tam život otřesný," říkával jeden ze zahraničních diplomatů akreditovaných v Praze, který předtím působil na zastupitelském úřadě své země právě v eritrejské metropoli Asmaře.

Lidé mizí beze stopy bez jakéhokoliv vyšetřování či rozsudku. Důvodem masového exodu zejména mladých Eritrejců ve věku do čtyřiadvaceti let je nástup na obávanou vojnu.

Ta má v zemi podobu teroru, protože vojáci jsou využíváni téměř jako otrocká pracovní síla, nesmějí projevit žádné známky odporu a velitelé jim mohou libovolně dobu vojenské služby prodlužovat.

Z výpovědí mnoha eritrejských uprchlíků v Itálii, Izraeli či jinde vyplývá, že právě strach z vojny je žene pryč. Kromě Evropy je oblíbenou destinací Eritrejců Izrael. Ten však na konci roku 2013 zpřísnil podmínky pro povolení k pobytu a více Afričanů vrací zpět do jejich původních zemí.

Udělování azylu Eritrejcům přehodnocuje také Norsko. Tamní pravicová vláda změnila názor svých předchůdců a po dohodě s Asmarou chce uprchlíky vracet, oznámila nedávno norská televize TV2. Norské ministerstvo spravedlnosti potvrdilo, že taková jednání se vedou.

Centrum Asmary.
Centrum Asmary. | Foto: Reuters

Z Eritreje, která je podle rozvojového indexu OSN pátou nejchudší zemí světa, ale neodjíždějí jen zoufalí uprchlíci na člunech či v nákladních prostorech kamionů.

Na začátku roku uprchla dvojice pilotů do Saúdské Arábie s luxusním osobním tryskáčem prezidenta Afewerkiho. Dlouholetý diplomatický zástupce Eritreje při Africké unii v Addis Abebě pak požádal o azyl v Etiopii. Už prý nemohl snášet poměry, které doma panují.

Ačkoliv v obecném povědomí je Eritrea zapsaná jako islámská země, není tomu tak. Podle více zdrojů počet křesťanů mírně převyšuje muslimskou populaci.

 

Právě se děje

Další zprávy