Brusel - Česko musí přijmout 1328 uprchlíků, kteří dorazí na území Řecka a Itálie.
Po jejich přemístění mají české úřady rozhodnout, jestli jim udělí azyl.
Návrh, na který čekala celá Evropa, představila ve středu Evropská komise. Česko už ho ústy předsedy vlády Bohuslava Sobotky odmítlo.
"Česká vláda nesouhlasí se zavedením povinných kvót a podle toho budeme vystupovat i při společných jednáních s evropskými partnery," uvedl premiér.
Země, které uprchlíky přijmou, dostanou z EU na každého z nich příspěvek až 6000 eur (přes 160 000 korun).
Celkem chce Brusel přerozdělit 40 tisíc běženců, hlavně z Eritreje a Sýrie. Ti totiž do Evropy nepřijíždějí hledat práci, ale nutně potřebují - vzhledem k válce v zemích jejich původu - mezinárodní ochranu.
Kromě závazné kvóty má Česko přijmout dalších více než pět set běženců z táborů mimo Itálii a Řecka dobrovolně.
Kvóty pro ostatní
Pro srovnání: kvóta pro sousední Slovensko je 471 běženců z Itálie a 314 z Řecka.
Zdaleka nejvíc uprchlíků pak převezmou Německo (5 280 z Itálie, 3 505 z Řecka), Francie (4 051 a 2 701) a Španělsko (2 573 a 1715).
"Cílem tohoto návrhu je rychle zachraňovat životy a poskytnout ochranu lidem, kteří to potřebují, ať jsou na moři, ve státech EU nebo v zemích třetího světa," vysvětlila šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová.
Pro svůj plán závazných kvót teď musí Brusel najít podporu kvalifikované většiny členských států Unie: musí s ním souhlasit 15 zemí, které představují nejméně 65 procent obyvatel EU.
Čeká se, že se kolem návrhu strhne hádka. Nejdřív v polovině června na schůzce ministrů vnitra, poté na konci téhož měsíce na summitu evropských lídrů v Bruselu.
Velké neznámé
Podle jakého klíče se uprchlíci rozdělí do jednotlivých zemí, zatím není jasné. Podle zdrojů z Evropské komise by se měla brát v úvahu například znalost jazyka nebo spojování rodin.
V mnoha evropských státech však zatím žádné menšiny ze Sýrie nebo Afriky nežijí.
Uprchlíci by si také neměli vybírat, do jakých států chtějí.
A konečně: Jasné není ani to, co se bude dít s lidmi, kteří odmítnou do nabízené destinace odjet. Že by to mohl být problém, se ukázalo už před pár lety.
Evropská unie si totiž rozdělování běženců již jednou vyzkoušela. Její pilotní program Eurema se snažil pomoct Maltě. Tím, že uprchlíkům na jejím území nabídl přemístění do jiných evropských zemí.
Slovensko? Děkuji, nechci
Slovensko se programu účastnilo v roce 2011 i 2013 - pokaždé nabídlo deset míst pro nejvíce zranitelné skupiny uprchlíků. "Na Slovensko ale nikdo nepřijel - z důvodu nezájmu cílové skupiny," vysvětluje Michaela Paulenová z tiskového odboru slovenského ministerstva vnitra.
"Cizinci se prostřednictvím mezinárodních organizací z Malty, Mezinárodní organizace pro migraci a Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky telefonicky zajímali o finanční benefity po příchodu na Slovensko, ekonomickou situaci země, klimatické podmínky a možnost sloučení rodin. Naši nabídku ale nikdo nevyužil," upřesnila.
Slovensko přitom mělo pro potenciální zájemce připravený integrační program.
Podobně to dopadlo s deseti místy nabízenými Rumunskem. Ani tam nikdo nechtěl.
Česko se pilotního projektu neúčastnilo. Uprchlíky podle slovenského ministerstva vnitra nakonec na svém území přijalo jen šest států. Německo, Irsko, Lucembursko, Polsko, Portugalsko a Velká Británie.
Podle hodnotící zprávy Evropského azylového podpůrného úřadu se běženci odmítali přestěhovat z několika důvodů: kvůli neexistenci jejich komunity na území daného státu, životním podmínkám, špatným vyhlídkám na získání práce či slabému sociálnímu systému. Doufali také, že pro ně existuje jiná možnost, například azyl ve Spojených státech nebo jiných zemích Evropy.
20 tisíc z Blízkého východu
Pro spravedlivější přerozdělení uprchlíků jsou velké státy západní Evropy, především Německo a Itálie.
Francie i Španělsko jsou ochotny návrh podpořit, pokud se pozmění klíč, podle kterého se vypočítává, kolik uprchlíků budou muset jednotlivé země přijmout. Ten zatím kalkuluje s počtem obyvatel, HDP země, nezaměstnaností a počtu dříve udělených azylů.
Kromě přesídlení 40 tisíc uprchlíků, kteří už do států jižní Evropy dorazili, navrhuje Komise také dobrovolné schéma přesídlování lidí z uprchlických táborů v Turecku, Jordánsku a dalších zemích Blízkého východu a Afriky.
Těch by měly členské země přijmout v letech 2015 a 2016 20 tisíc, Česká republika 525.
I když je program dobrovolný, na státy bude vyvíjen tlak, aby ho dodržovaly.
"Je to rozdělené spravedlivě, vycházíme z objektivních kritérií. Itálie a Řecko jsou v tuto chvíli pod obrovským tlakem, musíme jim pomoci," uvedl komisař pro migraci Dimitris Avramopoulos. "Budeme monitorovat všechny země včetně Itálie a Řecka, zda se řídí pravidly. Zřídíme kanceláře mimo EU, abychom posuzovali žadatele o azyl na daném místě. Tento systém bude platit pro všechny země," dodal.
