Brusel/Praha - Česko chce na summitu lídrů osmadvacítky uhájit miliardy.
Schůzka, která dnes začíná v Bruselu, se má zabývat hlavně investičním balíčkem nové Evropské komise. Ten by měl podle předpokladů šéfa Komise Jeana-Clauda Junckera napumpovat do ekonomiky 315 miliard eur.
O peníze z nově vzniklého Fondu pro strategické investice se mohou ucházet všechny členské země. Fond je ale podle mnohých analytiků primárně určen pro rozhýbání ekonomik států eurozóny, kam v současnosti nechtěli podnikatelé investovat, kvůli vysoké míře rizikovosti. Tedy ne pro Česko.
Česká republika si proto chce na summitu proto alespoň vyjednat, aby mohla prodloužit dobu čerpání peněz ze strukturálních fondů z roku 2015 na 2016.
Odpor čistých plátců
Prodloužením doby čerpání by Česko mohlo získat miliardy korun na dokončení už započatých projektů.
Podobnou snahu mají také téměř všechny země, jež strukturální fondy využívají. Nepřidaly se k nim jen Polsko, které s včasným využíváním peněz nemá problém, a Maďarsko.
Proti jsou ale hlavně čistí plátci do evropského rozpočtu jako Velká Británie nebo Německo. Peníze, které se nevyčerpají, se totiž vrací zpět do zemí, které je do rozpočtu daly.
Po zprávách o korupčních skandálech a projektech, které byly postaveny úplně zbytečně, navíc tyto země čím dál tím více pochybují, že jsou peníze ze strukturálních fondů využívány efektivně. Podle diplomatického zdroje je proto "nerealistické tento požadavek prosadit".
Půlka projektu teď, půlka potom
"Budeme určitě za prodloužení doby pro čerpání bojovat. Budeme ale spokojeni, i když se nám podaří prosadit alespoň flexibilnější pravidla pro fázování projektů,“ uvádí další z možností vládní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.
Tato "flexibilnější pravidla" by totiž dovolovala žádat o peníze na polovinu projektu v jednom rozpočtovém období a o druhou půli až v tom dalším. Například povrchové úpravy a základy pro silnici by se zaplatily z peněz, které má Česko k dispozici ještě ze starého rozpočtu 2007–2013, zatímco její dokončení by se zaplatilo už s dalších peněz, které nepotřebujeme vyčerpat teď.
V závěrech summitu, které mají Hospodářské noviny k dispozici, zatím ani jedna z možností není. Česká delegace se je tam tak bude snažit protlačit právě dnes.
Junckerův balíček
Česko ale nevzdává ani ambice na získání peněz z Junckerova balíčku. Rozhodlo se proto spojit síly se zeměmi Visegrádské čtyřky, tedy Polskem, Maďarskem a Slovenskem.
"Seznam projektů, které jsme předkládali, jsme společně konzultovali a dohodli jsme se, že dáme přednost těm, které budou mít přínos alespoň pro dva státy," uvedl Prouza.
Ze seznamu, který představilo Česko, tak půjde hlavně o plynové propojení s Polskem a dopravní infrastrukturu. Česká eurokomisařka Věra Jourová, která dříve zastávala post ministryně pro místní rozvoj, před několika dny uvedla, že "by se mělo Česko, pokud chce uspět, zaměřit především na větší a dražší projekty, na které nemá peníze ve strukturálních fondech".
Největším problémem Česka je ale kvalitní projekt, který by se mohl o peníze ucházet, vůbec připravit. Do závěrů dnešního summitu si proto společně s několika státy prosadilo, že jim bude Komise při vypracovávání projektů pomáhat.
