Brusel je metropole špionů, tajné služby nemají na teroristy čas. Až udělají chybu, chytnou je

Silvie Housková
25. 11. 2015 20:20
Brusel není pouze potenciální cíl teroristického útoku, už padesát let je také hlavním městem špionáže, říká investigativní novinář a autor dvou knih o belgických tajných službách Kristof Clerix. Největším problémem belgických tajných služeb proto podle něj je, že jsou poddimenzované. Nemohou zvládnout sledování desítek navrácených džihádistů ze Sýrie a zároveň stovek špiónů z různých zemí, kteří využívají Brusel jako základnu pro získávání informací. Rovněž vystopovat Salaha Abdeslama, podezřelého z účasti na atentátech v Paříži, podle něj není tak jednoduché, jak se může zdát, protože Islámský stát cvičí své bojovníky i na to, jak se skrývat před bezpečnostními složkami.
Uhlídat Brusel je pro tajné služby takřka nemožné. Za hlavní město špionáže ho má příliš mnoho aktérů. Může za to hustota diplomatických zastoupení a mezinárodních institucí.
Uhlídat Brusel je pro tajné služby takřka nemožné. Za hlavní město špionáže ho má příliš mnoho aktérů. Může za to hustota diplomatických zastoupení a mezinárodních institucí. | Foto: Reuters

Aktuálně.cz: Jak je možné, že se belgickým tajným službám ještě nepodařilo chytit Salaha Abdeslama?

Kristof Clerix: Otázka je, jestli je vůbec ještě v Belgii. Pokud v Belgii je a nezanechává za sebou žádné stopy, je těžké ho najít. Stopa by byla, kdyby se například bavil s lidmi, které zná z dřívějška, telefonoval nebo používal mobilní telefon třeba k elektronické komunikaci. Podle některých analytiků jsou už ale tito lidé trénovaní i na to, jak se před sledováním tajných služeb skrývat. Jsem si ale jistý, že hned jakmile udělá jedinou chybu, chytí ho.

A.cz: Selhaly belgické tajné služby, když nedokázaly včas odhalit několik Francouzů žijících v bruselské čtvrti Molenbeek před útoky v Paříži 13. listopadu?

Spojitost mezi Bruselem a útoky v Paříži byla určena velmi rychle. Někteří útočníci byli na takzvaném sdruženém seznamu. Na tom jsou jména lidí, kteří bojují v Sýrii, snažili se tam dostat, nebo se ze Sýrie už vrátili. Takže zmínka o nich v databázi byla. Teď je ale otázka, která z informací o těchto džihádistech už v databázi nebyla a jak byly informace sdíleny.

V tuto chvíli to samozřejmě vzbuzuje pochybnosti o fungování belgických tajných služeb, zároveň je ale ještě velmi brzy je kritizovat za možné selhání. Musíme počkat na oficiální vyšetřování belgického Výboru pro kontrolu tajných služeb, který zjišťuje, jak byly informace mezi Belgií a Francií sdíleny a kde se stala chyba.

A.cz: Není to ale první problém. Stopy letos už čtvrtého teroristického útoku v Evropě vedou právě do bruselského Molenbeeku...

Už od srpna 2012, kdy odešel první Belgičan bojovat do Sýrie, belgické služby varují, že země bude mít velký problém, až se někteří z těchto takzvaných zahraničních bojovníků začnou vracet. Myslím, že služby o problému věděly celkem brzy a také se snažily sledovat lidi, kteří se do Belgie vrátili. Je ale nemožné sledovat 24 hodin denně každého ze 125 navrátilců. K tomu, abyste mohli někoho neustále "stínovat", potřebujete tým asi dvaceti lidí. Tajné služby vědí, kde ti lidé jsou, ale musely si vybrat, na koho se zaměří.

Zároveň je potřeba dodat, že belgické tajné služby jsou relativně malé. Musíme si uvědomit, jak významnou roli má Brusel v mezinárodních vztazích jako diplomatické hlavní město Evropy, které hostí evropské instituce i sekretariát Severoatlantické aliance. Belgické služby tak nebojují pouze proti terorismu, ale také proti možným kybernetickým útokům a špionážní činnosti.

A.cz: Jak velkou část práce tajných služeb zabere právě sledování špiónů?

Brusel je hlavním městem špionáže už posledních padesát let. Špióni z různých zemí se do Bruselu začali sjíždět především poté, co se do něj v roce 1967 přestěhoval sekretariát Severoatlantické aliance. Mimochodem během studené války byli v Bruselu velmi aktivní také českoslovenští špióni.

Dnes je ve městě oficiálně zaregistrováno přes pět tisíc zahraničních diplomatů a sídlí v něm 288 ambasád a zastoupení při NATO a EU. A jak je všeobecně známo, diplomacie je tradiční zástěrkou pro špionáž. Je ale přirozené, že Brusel špióny přitahuje. Je zde díky Severoatlantické alianci, Evropské unii a dalším mezinárodním organizacím a podnikům velká koncentrace informací.

Takže si asi dokážete představit, že to zabere opravdu velkou část práce tajných služeb. Ty navíc musí všechny instituce ve městě chránit i před kybernetickým útokem a kybernetickou špionáží, což také není vůbec jednoduché. Obzvláště když je těžké přilákat do tajných služeb dobré IT experty. Ti totiž radši odcházejí do soukromé sféry, kde mají vyšší platy.

A.cz: A daří se špionáž odhalovat?

Například loni bylo několik evropských úředníků z Bruselu staženo, protože existovalo podezření, že jsou v kontaktu s ruskými tajnými službami v Belgii. Podle výroční zprávy belgických tajných služeb zde mají své špióny země jako Kongo, Rusko, Čína či Srbsko. Tyto země jsou ve zprávě jmenovitě uvedeny. Pro jeden můj článek mi bývalý šéf belgické tajné služby Alain Winants řekl, že zhruba jeden ze tří ruských diplomatů je špión. Rusko má nyní oficiálně v Bruselu dohromady 143 diplomatů, ještě loni to bylo dokonce více: 171.  

 

Právě se děje

Další zprávy