Berlín - Pád Berlínské zdi, symbolu studené války a rozdělení Německa i Evropy, si dnes připomíná celý svět. Berlínské ulice zaplaví statisíce lidí z domova i zahraničí a oslav se zúčastní světoví lídři, současní i ti bývalí.
U Braniborské brány, která stála v těsném sousedství neslavné zdi, se dnes sejde americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová, francouzský prezident Nicolas Sarkozy, jeho ruský protějšek Dmitrij Medveděv, britský premiér Gordon Brown, polský disident a zakladatel hnutí Solidarita Lech Walesa a mnoho dalších.
Vpředvečer oslav vyrostla ve městě z dominových panelů jeden a půl kilometrů dlouhá zeď, která symbolicky kopíruje někdejší Berlínskou zeď. Ta bude středem pozornosti ve chvíli, kdy Lech Walesa povalí první panel, a tak symbolicky nastane pád Berlínské zdi po dvaceti letech. Všichni přítomní lídři pak symbolickou projdou Braniborskou bránou.
Oslavy u Berlínské zdi potrvají dlouho do noci, stejně jak probíhal její pád. Německá kancléřka Angela Merkelová v doprovodu Michaila Gorbačova a Lecha Walesy dorazí na bývalý hraniční přechod v ulici Bornholmer Strasse.
Tam se totiž v osudnou noc 9. listopadu shromáždily tisíce Berlíňanů poté, co člen politbyra Günther Schabowski krátce před sedmou hodinou večer v médiích prezentoval usnesení ministerské rady, které povolovalo cesty do západního Německa.
Odliv mozků na Západ
Berlínská zeď se začala stavět v roce 1961. Po skončení druhé světové války bylo Německo na základě Jaltské dohody rozděleno do čtyř okupačních zón, Berlín pak do čtyř sektorů. Zeď vznikla mezi sovětským sektorem na jedné straně a francouzským, americkým a britským na druhé.
V období od roku 1949 až 1961 území NDR opustily téměř tři miliony obyvatel, z velké části odborníci a profesoři. Většina z nich odešla přes Berlín, kde hranice probíhala středem města a nebyla tak snadno kontrolovatelná.
Státní a stranické orgány NDR se proto rozhodly přijmout opatření, která měla hromadnému exodu "mozků" ze země zabránit.
Ještě 15. července 1961 ale dementoval na tiskové konferenci člen vlády Walter Ulbricht jakékoliv úmysly hranici v Berlíně uzavřít. K rozhodnutí postavit v Berlíně pomyslnou "železnou oponu" došlo zřejmě především z iniciativy N. S. Chruščova na setkání nejvyšších představitelů Varšavské smlouvy v Moskvě 3. až 5. srpna 1961.
Dominový efekt pádu zdi
Pád Berlínské zdi odstartoval pád železné opony, která Evropu rozdělovala na západní demokratické země a země východního bloku spadající pod vliv Sovětské svazu.
Pád zdi byl také jakýmsi předskokanem znovusjednocení Německa, které nastalo na podzim roku 1990.
Dnešní symbolickou zeď z domina vytvářeli školáci a umělci z Německa a celého světa. Jednou z nich je i jemenská malířka Ríma Kassímová, která do Berlína přicestovala z Jemenu.
Přijela se podívat na to, jak její panel, který dekorovala v ulicích jemenského hlavního města Sana'a, společně s ostatními padne. Malování obřích umělohmotných cihel pod hlavičkou Goethe Institutu probíhala po celém světě.
"Naše země byla dlouho rozdělená na sever a jih a v roce 1990 se sjednotila. Přesto tu existují lidé, kteří ve sjednocený Jemen nevěří a chtějí se odtrhnout," řekla Aktuálně.cz vpředvečer odjezdu s narážkou na separatistické tendence na jihu i severu země. "Jemen by si ze sjednocení Německa měl vzít příklad," dodala.
