Kníže Václav hraje v národní historii mimořádnou roli. Rychle se šířící svatováclavská úcta dala podobu přemyslovské i lucemburské moci, jako k zemskému patronu se k němu obracejí i naši současníci. Skutečného Václava už dnes jde odlišit od jeho legendické až mytické podoby, které se mu dostalo v průběhu historie. A jako jsou křesťanští světci často specializováni na pomoc určitým profesím, není tomu jinak ani u prvního českého světce. Svatý Václav je mimo jiné patronem sládků a českého piva. Václavův příležitostný poměr k radostem tohoto světa v podobě alkoholu nezastírají ani dochované legendy. Kristiánova legenda praví: „A přihodilo-li se mu někdy, když jako kníže mezi takovými zvířaty hodoval, že pozdním večerem nad obyčej hojněji se napil, ze spánku časně ráno se vytrhl a rychle spěchal do chrámu, a jakmile nějakého kněze nebo klerika tam zastihl, z roucha, v které byl oděn, ať bylo sebelepší, se svlékl a tu dal jim je. A padaje mu k nohám, snažně prosil, aby se zaň co nejusilovněji u Krista Pána přimlouval, by mu milostivě prominul hřích, jehož se včerejší noci dopustil.“ Vida, i tak velká osobnost, jakou byl kníže Václav, musela někdy obtížně hledat svou míru. Připomeňme si klíčové události českého knížete a světce.
27. září 935Neděle |
Den svatých Kosmy a Damiána
Den svatých Kosmy a Damiána
Kníže Václav, jenž s družinou objíždí hrady a místa s kostely, přijíždí i s doprovodem do (Staré) Boleslavi, kde má sídelní hradiště jeho bratr Boleslav. V neděli probíhá slavnostní liturgie Kosmy a Damiána. Změna plánuPo liturgii chce kníže odjet. „Proč chceš odjeti. Nápoj zdravý mám,“ naléhá na něj Boleslav. Boleslavova hostinaJeště téhož dne Václav, ač dostává varování o nebezpečí, hoduje se svými nepřáteli. Schůzka spiklencůV noci se, zřejmě v blízkosti kostela Kosmy a Damiána, ve dvorci jakéhosi Hněvsy (vychovatele Boleslava či správce), scházejí nepřátelé a radí se o Boleslavově bratrovi. |
|
---|---|---|
28. září 935Pondělí |
Za úsvitu na mši
Kníže Václav „sotva se zarděly ranní červánky“ šel sám na ranní mši. Boleslavův kněz zřejmě zamezil vstup, aby Václav vůbec mohl vkročit do kostela. Setkání s BoleslavemU kostela čeká Boleslav, opásaný mečem, s věrnými schovanými poblíž. „Včera velmi jsi nám posloužil,“ říká mu Václav. Boleslav tasí meč a udeří Václava do hlavy: „A takto dnes ti chci posloužiti.“ Rána není vážná, vyteče jen trochu krve. Václav Boleslava povalí na zem. Vražda VáclavaK místu potyčky se sbíhají Boleslavovi věrní. Jakýsi Tuža udeřil Václava do ruky. Václav utíká do kostela, ale ve vratech jej dostihují Tira a Česta. Hněvsa pak probodl mu bok mečem. Pobití družinyBoleslavovi družiníci poté přepadají Václavovy dvořany. Některé z nich – jako Mstinu, ctného muže Václavova – zabijí ještě na hradišti, některé až na jejich útěku směrem do Prahy, jiní se rozeběhnou po kraji. |
Další zajímavostí poutající se k osobě sv. Václava je jeho propojení s českým národním nápojem. Patronem českého piva ho v roce 1357 jmenoval Karel IV., který se vedle rozmachu pěstování vinné révy zasloužil i o rozvoj pivovarnictví v Českých zemích. Navíc v té době byl již svatý Václav považován za patrona sladovníků a sám Karel IV. si jeho osoby velmi vážil. Ochráncem pivovarníků se tak nestal náhodou.
Trvalo však ještě dlouhých 656 let, než vznikla oficiální slavnost tohoto zlatavého moku. Český svaz pivovarníků a sladoven tradici Dne českého piva založil v roce 2013 s cílem posílit hrdost a vztah k českému národnímu nápoji a vyzvat lidi k návštěvě hospod a restaurací na čepované pivo. A právě v souvislosti s osobou svatého Václava a jeho patronstvím jej stanovil na 27. září – předvečer svátku ochránce české země, pivovarníků a sladovníků.
V letošním roce, již podruhé v řadě, potrvají Dny českého piva dokonce celý týden. V pátek 23. září ve vybraných restauracích proběhne za přítomnosti sládků slavnostní narážení pivních speciálů, které zapojené pivovary na Dny českého piva navařily. Jedním z takovýchto podniků bude například Vinohradský Parlament v Praze, kde vrchní sládek pivovaru Staropramen Zdeněk Lux narazí limitovanou edici Extra chmelené nefiltrované dvanáctky.
Oslavy piva potrvají až do soboty 1. října a aktivně se do nich zapojí na 6000 hospod a restaurací po celé České republice. Lidé tak budou mít další důvod se sejít, a to nejen kvůli speciálům, které na ně čekají, ale také netradičním pokrmům, které ladí k pivu a příjemné atmosféře. Dny českého piva jsou ideální příležitostí pro setkání se sládky či návštěvu pivovaru. Ten největší pražský – Staropramen – bude pro veřejnost otevřen v sobotu 24. září a bude možné navštívit i místa, která nejsou běžně dostupná.
V centrální části Čech je známá řada hradišť, která lze přiřadit k opěrným místům středověkého přemyslovského státu. Některá z nich zřejmě již tuto funkci plnila během vlády knížete Václava. Místa, jako je Budeč, Tetín či Boleslav, jsou doložené i v legendách o prvních českých světcích – svaté Ludmile a svatém Václavu.
907 |
Pravděpodobný rok narození, podle legendy je Václavovým rodištěm Stochov u Lán. |
|
---|---|---|
13. února 921 |
Umírá Václavův otec Vratislav, regentské vlády se ujímá Václavova matka Drahomíra. |
|
15. září 921 |
Václavova babička Ludmila je zavražděna Drahomířinými družiníky Tunnou a Gommonem. |
|
925 |
Nejpozději do tohoto roku se ujímá vlády Václav. |
|
929 |
Východofranský král Jindřich Ptáčník vytáhl vojensky do Čech, Václav se zavázal odvádět do Saska tribut (podle tradice 120 volů a 500 hřiven ročně). |
|
930 |
Václav zakládá kostel svatého Víta v Praze. |
|
28. září 935 |
Kníže Václav je zavražděn v Boleslavi, nástup Boleslava I. k moci. |
|
938 |
Boleslav nechal slavnostně přenést ostatky Václava do Prahy, tento akt se rovnal svatořečení. |