Samková dělala táborovou vedoucí a už má absťák po sněhu

Tomáš  Kubánek Tomáš Kubánek
2. 9. 2014 7:00
Snowboardistka Eva Samková si doléčila zraněný kotník a začíná se plně připravovat na novou sezonu.
Eva Samková věří, že zranění z konce minulé sezony začátek té letošní nenaruší
Eva Samková věří, že zranění z konce minulé sezony začátek té letošní nenaruší | Foto: Reuters

Praha - Přestože minulá sezona vyvrcholila pro snowboardistku Evu Samkovou olympijským zlatem, zakončila ji zkraje března dost nešťastně - ošklivým pádem, při němž si zlomila kotník.

"Dejte mi se sněhem pokoj," odháněla o pár týdnů později dotazy na dobu návratu.

V létě se jí však začalo stýskat a nyní se už nemůže zasněžených svahů dočkat. "Mám už trochu abstinenční příznaky, hrozně se těším," říká jednadvacetiletá závodnice.

Letošní léto jste přes jarní zranění strávila aktivně, mimo jiné jste lezla po horách. Jak to váš uzdravující se kotník snášel? Byl to pro něj náročný test?
"Byl to vlastně takový začátek, protože jsem do té doby neběhala ani nedělala nic jiného. Najednou jsem jela do Gruzie a tam chodila osm hodin denně, tak jsem se trochu bála. Ale měla jsem dobré pohorky, takže jsem ten kotník pořád cítila, lehce bolel, ale nezhoršovalo se to ani nezlepšovalo, takže to bylo v pohodě. Dá se říct, že je zdravý, takže už můžu jít i trochu přes bolest, aniž by se zlomil. Větším testem pak byla dvě srpnová soustředění, kde jsem už dělala úplně všechno. Byla jsem z toho nadšená."

Používáte na kotník nějaké zpevnění?
"Ortézu mám, ale nepoužívám ji, zatím není potřeba. Zvládám i běhání v písku. Navíc samotná snowboardová bota je dost zpevňující a ani bych do ní ortézu nenarvala."

Cítíte, že byste měla kvůli léčbě zranění tréninkové manko?
"To ne. Rozsah pohybu kotníku a jeho chování je samozřejmě jiné, ale tréninkově jsem začala stejně, maximálně o měsíc později. Myslím si však, že jsem na tom dost podobně. Navíc do začátku prosince je stále dost času."

Jaký bude váš následující program?
"Teď sedmého září odjíždím na první ledovec do italského Stelvia, a tam se uvidí. Je to tam takové mírné, což je lepší, prudké nám nevyhovují."

Plánujete stejně jako loni trénovat také na Novém Zélandu?
"To ne, na to už je pozdě. Zéland byl hlavně kvůli olympiádě, třeba tam  pojedu příští rok, ještě nevím. Teď to ale není potřeba. Letní příprava proběhla dobře a můžeme to vzít v klidu. Myslím si, že to nemusím nijak hrotit, uvidím, jak sezona vyjde i podle toho kotníku."

Od svého zranění v březnu jste nebyla na sněhu. Nemáte už trochu abstinenční příznaky?
"Docela jo. Myslela jsem si, že nebudou, protože jsem předtím na něm byla tři čtvrtě roku. Ale když kamarádi jeli v červenci na sníh, tak jsem si říkala, že už bych taky docela ráda jela. Hrozně se na to těším."

Část léta jste strávila coby táborová vedoucí. Bylo to pro vás příjemné zpestření?
"To bylo u nás na koních, takže zase nic zajímavého. Jezdila jsem tam za Pepinem a už někdy v březnu jsem se dohodla s hlavní vedoucí, že by mě potřebovala na dva turnusy, tak jsem vzala jeden v červenci a jeden v srpnu."

Jaké dělá váš kůň pokroky?
"Jojo, ten se má, pořád se jen válí. Teď jsem na něj neměla vůbec čas, v srpnu jsem ho skoro neviděla, takže má teď pohodičku."

A co děti, jak braly, že mají za vedoucí olympijskou vítězku? Poslouchaly?
"To jo. Ony to byly všechno malé děti, takže by poslouchaly i normální Evu Samkovou z Vrchlabí, což taky stále jsem. Ale tak ptaly se, jestli jsem opravdu ta Eva Samková... Na dětech je super, že to vůbec tak neberou a jsou bezprostřední."

Takže po vás nechtěly, abyste jim ukazovala medaili?
"Naštěstí ne, na to zapomněly, ani podpisy nechtěly. Pak se se mnou fotily, ale to se vlastně fotíme vždycky na každém táboře."

 

Právě se děje

Další zprávy