povodně 2002

Hrad povodni odolal, zámek ale smetla. Některé památky stále ohrožuje velká voda

Hrad povodni odolal, zámek ale smetla. Některé památky stále ohrožuje velká voda

Ničivé povodně zejména v letech 1997 a 2002 významně poškodily i české památky. Některé se dodnes nepodařilo zcela opravit.

Foto: Tisíc zvířat muselo pryč. Před dvaceti lety voda zaplavila polovinu pražské zoo

Foto: Tisíc zvířat muselo pryč. Před dvaceti lety voda zaplavila polovinu pražské zoo

Prohlédnout si 25 fotografií

Voda v srpnu 2002 zaplavila celou spodní část pražské zoo, téměř polovinu areálu.
Hned bylo jasné, že bude potřeba přesunout velké množství zvířat. V neděli začalo vydatně pršet, v pondělí ráno začala evakuace.

Tehdejší mluvčí zoo Vít Kahle vzpomíná, že pracovníci tehdy asi čtrnáct dní spali na zemi ve spacácích v areálu zoologické zahrady. "V první fázi ani nešlo opustit areál a potom jsme měli strašně moc práce," líčí Kahle.

Obrazem: Tak před 20 lety vypadaly povodně v Písku a v Českém Krumlově

Obrazem: Tak před 20 lety vypadaly povodně v Písku a v Českém Krumlově

Prohlédnout si 46 fotografií

Zaplavená oblast okolo Heringova mlýna v Písku.

Pohled na Otavu nad Jiráskovým mostem.

Čluny v ulicích Terezína, řeka nad mostem v Písku. Zkáza roku 2002 pohledem dneška

Čluny v ulicích Terezína, řeka nad mostem v Písku. Zkáza roku 2002 pohledem dneška

Povodně roku 2002 se považují za nejrozsáhlejší přírodní katastrofu v historii, zasáhly stovky tisíc lidí. Zatopená místa na srovnávacích fotkách.

Obrazem: Před dvaceti lety vytvořila povodeň v severních Čechách obrovské jezero

Obrazem: Před dvaceti lety vytvořila povodeň v severních Čechách obrovské jezero

Prohlédnout si 50 fotografií

Zatopené ulice Terezína při srpnové povodni v roce 2002.

Bohušovice nad Ohří při povodních v roce 2002.

Obrazem: Okamžiky, kdy se ničivá povodeň nahrnula do tunelů pražského metra

Obrazem: Okamžiky, kdy se ničivá povodeň nahrnula do tunelů pražského metra

Prohlédnout si 40 fotografií

Zaplavený Těšňov, kde se nachází stanice metra Florenc.

Vchod do stanice metra Florenc poté, co začala opadávat voda.

Dvacet let od povodní žije 100 tisíc Čechů v místech, kde by kvůli velké vodě neměli

Dvacet let od povodní žije 100 tisíc Čechů v místech, kde by kvůli velké vodě neměli

Před 20 lety zasáhla Česko tisíciletá povodeň. Může se opakovat? Od té doby vznikl lepší informační systém, nové hráze, zvětšily se přehrady.

Orlík nevyhovuje normám. Čeká ho úprava hráze, aby vydržel i desetitisíciletou vodu

Prohlédnout si 13 fotografií

Orlík nevyhovuje normám. Čeká ho úprava hráze, aby vydržel i desetitisíciletou vodu

Stavba má začít v druhé polovině příštího roku a potrvá přibližně tři roky. Po hrázi nebudou smět jezdit auta.

Po stopách zkázy roku 2002. Porovnejte, jak dnes vypadají místa zničená povodní

Po stopách zkázy roku 2002. Porovnejte, jak dnes vypadají místa zničená povodní

Přímo ve vodě našlo smrt deset lidí, další zahynuli po námaze spojené se záchrannými pracemi, po pádu stromu či kvůli neukázněnosti.

Grafika: "Metro skončilo." Zkázu před 15 lety nikdo nečekal, voda zaplavila tunely za pár hodin

Grafika: "Metro skončilo." Zkázu před 15 lety nikdo nečekal, voda zaplavila tunely za pár hodin

Píše se 12. srpna 2002 a Prahou protéká stoletá voda. U stanic metra se začínají objevovat první pytle s pískem a v rozestavěném úseku nové linky C…

Teď už Karlův most vydrží jakoukoliv velkou vodu, říká jeho správce

Teď už Karlův most vydrží jakoukoliv velkou vodu, říká jeho správce

Karlův most slaví 660 let od zahájení výstavby.

Poručíme velké vodě. Hořín a Zálezlice po další bitvě s povodní

Poručíme velké vodě. Hořín a Zálezlice po další bitvě s povodní

Prohlédnout si 45 fotografií

Jak jsou na tom dvě vesnice Hořín a Zálezlice půl roku po další povodni?

Zálezlice. Před jedenácti lety tu padlo sto dvacet domů. Letos byly zatopeny znova.

Beroun ochrání protipovodňová bariéra za 125 milionů

Beroun ochrání protipovodňová bariéra za 125 milionů

Bariéra bude tři kilometry dlouhá a má město ochránit před stoletou vodou.

Švihov vybuduje protipovodňový varovný systém

Švihov vybuduje protipovodňový varovný systém

Státní fond životního prostředí schválil dotaci tři miliony korun

Fotogalerie: Obrazem o pražské Invalidovně

Fotogalerie: Obrazem o pražské Invalidovně

Prohlédnout si 185 fotografií

Na sklonku 17. století se v Evropě začala stavět celá řada zařízení, která byla určena k zaopatření válečných invalidů. Například ve Francii nechal v Paříži král Ludvík XIV. postavit podle plánů Libérala Bruanta první vojenskou invalidovnu s názvem Hotel des Invalides . Tímto aktem se nechal inspirovat i císař Karel VI., který 27. května 1728 rozhodl, aby se vybudovala Invalidovna také v Praze.

Finanční prostředky pro vybudování Invalidovny měla poskytnout nadace zámožného hraběte a polního podmaršálka Petra Strozziho.

Sám hrabě Strozzi byl za svého života jako aktivní vojevůdce několikrát vážně zraněn a díky tomu poznal, jak vypadá nuzný život zmrzačených vojáků. Rozhodl se proto ve své závěti, sestavené pro případ bezdětnosti, věnovat svůj majetek na zaopatřování vojáků postižených válkou.

Zde si můžete přečíst úryvek ze závěti hraběte Strozziho:
" Poněvadž v tomto pomíjejícím životě není nic jistého, než smrt, leč hodina její jest nejistá... já Petr hrabě Strozzi, pán na Hořicích... ustanovuji, aby zestárlí chudí důstojníci a vojáci, kteří ve službách válečných zneschopněli, z mého majetku a na něm... zaopatřováni byli jídlem, nápoji, šacením a jinými potřebami, aby na tom žili a nuceni nebyli po věrných a dlouholetých službách válečných žebrati nebo docela ve zkázu přijíti. "

O pár let později byl hrabě Strozzi coby 38letý muž smrtelně raněn při bojích proti Turkům v severní Itálii. Jeho smrt přišla nečekaně. Hrabě Strozzi jako podmaršálek totiž po vítězství v bitvě slavnostně defiloval na koni svými 12ti setninami vojáků, přičemž ho náhle zasáhla zbloudilá kulka, kterou tím směrem vypálil zřejmě turecký voják. Po smrti jeho manželky Marie Kateřiny Khevenhüllerové (rodné jméno) připadl veškerý rodinný majetek ve prospěch nadace, která se dle Strozziho testamentu měla starat o válečné Invalidy.

Ačkoliv si Strozzi původně přál, aby zařízení sloužící válečným mrzákům postavilo na jeho panství v Hořicích v Podkrkonoší, bylo ze strany císaře Karla VI. rozhodnuto, aby se Invalidovna postavila v Praze. Původně se zvažovalo, že se Invalidovna vybuduje buď na Smíchově anebo na Kampě. Nakonec byla jako finální lokalita vybrána Špitálská pole (dnešní Karlín), kde podařilo od Křížovnického řádu a ostatních subjektů výhodně zakoupit pozemky za 35 tisíc zlatých.

Se stavbou Invalidovny se začalo v létě 1731.

Základní kámen Invalidovny byl netradičně položen až v průběhu stavby - v roce 1732.

Slavnostní akt se uskutečnil za přítomnosti samotného císaře Karla VI. 15. srpna 1732, tedy v době, kdy byl císař patrně v neveselém duševním rozpoložení, neboť před 5ti dny nešťastnou náhodou zastřelil na honu českého šlechtice Adama Františka ze Schwarzenberka.

Původní vize na rozsah komplexu budov pražské Invalidovny byla velkolepá. Invalidovna se měla skládat z devíti čtvercových buněk o průměru 100 x 100 metrů, celkem měla tedy vzniknout areál o rozloze 300 x 300 metrů poskytující přístřešek pro cirka 4 000 vojáků s jejich rodinami. Uprostřed komplexu mělo stát náměstí s kostelem. Součástí projektu bylo také zřízení velké nemocnice, školy, slavnostních sálů, refektářů, krámků. Koncept Invalidovny byl tedy zamýšlen jako samostatná jednotka, jenž svým pojetím tak trochu připomínal "město ve městě".

Při stavbě Invalidovny byl základní kamenivo (opuka) lámáno na svahu Vítkova a na Proseku, vápenec na stavbu dováželi z Bráníku a dřevo se pro změnu vozilo z Berouna.

Tímto způsobem se stavělo až do 17. května 1737, kdy byla stavba zastavena, protože se ukázalo, že prostředky nadace ji nestačí ufinancovat. Pro realizaci původních plánů by totiž bylo potřeba vynaložit na tehdejší poměry závratnou sumu - milión zlatých, přičemž stavební práce by trvaly téměř 40. let. Z úsporných i časových důvodů bylo tedy rozhodnuto, že se realizuje pouze 1 devítina původního plánu, tedy čtvercová budova o rozloze cca 100 x 100 metrů.

Menší velikost postavené Invalidovny, jež kopírovala motiv původně zamýšlené devítidílné budovy, si proto musela vynutit řadu kompromisů - například zamýšlený kostel byl nahrazen místností, ve které byla zbudována kaple sv. Kříže. Ta byla musela být kvůli všeobecnému šetření s penězi vybavena skromným způsobem. Například modlitební oltář byl improvizovaně vyroben z vojenských pušek a nábojnic, kazatelna byla vyrobená z prostého dřeva.

Přes všechny škrty v rozpočtu se ovšem podařilo vybudovat unikátní zařízení, které kromě ubikací pro invalidy disponovalo rovněž vlastní kantýnou, mlýnem a pekárnou, prádelnou, nemocnicí s kapacitou 138 lůžek, lékárnou, jatkami, důstojnickým kasínem, čítárnou, klubovnou a salónem, vínopalírnou, pivovarem, dvoutřídní školkou pro děti a vlastním hřbitovem. Službu tu dokonce konalo i vlastní hasičské družstvo či kominík. Na přilehlých pozemcích měli vojáci zřízené zahrádky, na kterých pěstovali zeleninu a chovali hospodářská zvířata (většinou slepice).

Komentář ke snímku :
Areál Invalidovny měl být dle původních plánů mnohem větší rozlohu, ale chybějící finance zavinily, že se stavba realizovala pouze ve zlomku zamýšlené velikosti - viz nákres.

Architektonický projekt Invalidovny byl dílem známého stavitele Kiliána Ignáce Dientzenhofera, půdorysné dispozice k němu vytvořil vídeňský architekt Josef Emanuel Fischer z Erlachu .

Komentář ke snímku :
Nákres půdorysu s přízemím Invalidovny, který vypracovala v roce 1941 architekta Ing. Augusta Müllerová.

Dopravní podnik vyčíslil škody z povodní na 60 milionů

Dopravní podnik vyčíslil škody z povodní na 60 milionů

Díky včasným opatřením jen prosákla voda do stanice metra Nádraží Holešovice

Reportáž: Jak se uklízí vyplavená pražská zoo

Reportáž: Jak se uklízí vyplavená pražská zoo

V pražské zoo se od soboty uklízí povodňová spoušť. Pomáhat přišly i desítky dobrovolníků

Exprimátor Prahy o povodních 2002: Mé výroky překrucují

Exprimátor Prahy o povodních 2002: Mé výroky překrucují

Igoru Němcovi vadí, že jsou při současných povodních vytrhávány jeho věty z kontextu

Foto: Klementinum vzpomíná na ničivé povodně z roku 2002

Foto: Klementinum vzpomíná na ničivé povodně z roku 2002

Prohlédnout si 15 fotografií

Pohled na rozvodněnou Vltavu.

Záběr na Karlův most při povodni.

Obrazem: Okamžiky, kdy se ničivá povodeň prohnala zoologickou zahradou v Praze

Obrazem: Okamžiky, kdy se ničivá povodeň prohnala zoologickou zahradou v Praze

Prohlédnout si 29 fotografií

Rozvodněná plocha v pražské zoo zaplavila rozsáhlé oblasti.

Letecký snímek zachycuje, které úseky pražské zoo se ocitly pod vodou.

Nejnovější zprávy do e-mailu

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.