Praha - Apríl, který trval tři měsíce. Tak se dá popsat letošní astronomické jaro, které začalo 20. března a končí právě tuto neděli.
Jen v rozestupu několika dní jsme si tak mohli užít sníh i slunečnou oblohu a teploty kolem dvacítky.
Podle Dagmar Honsové ze společnosti Meteopress bylo astronomické jaro teplotně slabě nadprůměrné a srážkově podprůměrné, přesto bylo něčím nezvyklé.
Sníh, slunce, tropy
Výrazně se totiž střídaly dny teplotně nadprůměrně s výrazně podprůměrnými. "Dá se říci, že aprílové počasí nepřinesl pouze duben, ale všechny jarní měsíce," dodává Honsová.
Zatímco tak například ještě 6. dubna na většině území sněžilo a 10. dubna ráno teploty klesaly až k -8 °C, 11. dubna se odpoledne rtuť teploměru zastavila až na 20 °C a 15. dubna byl dokonce naměřen první letní den roku 2015. Podobné teplotní skoky přitom přineslo naposledy jaro v roce 2009.
"První tropický den, tedy s teplotou přes 30 °C, přinesl 3. červen a nejteplejší den byl 13. června. V Karviné se rtuť teploměru zastavila až na 34,3 °C," dodává Honsová.
Vedra přijdou v půlce prázdnin
Již v neděli můžeme začít zjišťovat, jaké bude astronomické léto. To nastane přesně v 16:38 hodin letního středoevropského času.
V tu chvíli vstoupí Slunce do znamení Raka, což znamená, že v pravé poledne na severní polokouli vystoupí nejvýše nad obzor.
Den proto bude nejdelší a noc nejkratší. Den se ale bude ode dneška zkracovat až do zimního slunovratu.
Až do 12. července meteorologové očekávají srážkově podprůměrné a teplotně průměrné období. Postupně by se ale mělo oteplovat, největší vedra nás čekají na přelomu června a července.
