Základní charakteristika
Republika Makedonie je vnitrozemský stát. Sousedí se Srbskem a Kosovem na severu, Bulharskem, Řeckem a Albánií. Hlavním městem je Skopje.
Historie
Základní údaje
Hlavní město: Skopje
Rozloha: 25 713 km²
Nejvyšší bod: Velký Korab (2764 m n. m.)
Časové pásmo: +1
Světadíl: Evropa
Počet obyvatel: 2,1 mil.
Hustota zalidnění: 80,2 ob. / km²
Jazyk: makedonština
Národnostní složení: Makedonci, Albánci, Turci a Romové
Náboženství: pravoslaví, islám
Státní zřízení: parlamentní republika
Vznik: 8. září 1991 (oddělení od Jugoslávie)
Měna: makedonský denár
Ve starověku žili na území celého historického území Makedonci, kteří přejímali řeckou kulturu. V roce 338 př. Kr. porazil král Filip II. v bitvě u Chairóneie koalici řeckých států a Makedonie získala nadvládu nad celým Řeckem. Ještě úspěšnější byl jeho syn Alexandr Veliký. Makedonci rozšířili po světě řeckou (helénistickou) kulturu. Po Alexandrově smrti se obrovská říše ihned rozpadla a rozdělili si ji jeho vojevůdci. Po několika římsko-makedonských válkách se samotná Makedonie stala kořistí Římanů a v roce 149 byla vytvořena provincie Macedonia. Po rozpadu Římské říše se Makedonie stala součástí Východořímské. V 9. století se stala oblast součástí Bulharské říše. Na konci 10. století přišlo druhé slavné období makedonské historie. Čtyři bratři – Aron, David, Mojžíš a Samuil chtěli vytvořit vlastní stát a vzbouřili se proti Bulharům. Bulharská říše byla zároveň vyvrácena Byzantinci. Čtyři bratři ale dokázali vybojovat celé území Makedonie i Bulharska zpět. Samuil se postupně zbavil tří bratrů (Arona a jeho rodinu nechal zavraždit) a stal se makedonským (západobulharským) králem. Jeho sídlem se stal Ohrid, kde postavil pevnost a který se stal zároveň centrem samostatné větve pravoslavné církve. Samuil ale skončil neslavně, v roce 1014 prohrála jeho vojska v bitvě s Byzantinci.
Ve 14. století nakrátko ovládli Makedonii pro změnu Srbové. Po katastrofální porážce Srbska v bitvě na Kosově poli v roce 1389 připadla celá oblast Turkům, i když král Marko, který sídlil v Prilepu, Turkům ještě pět let vzdoroval. Turci panovali rozsáhlému území historické Makedonie celých 523 let - až do roku 1912. V 18. a 19. století osmanské impérium postupně sláblo a na Balkáně začaly vznikat nové státy, které si vybojovaly nezávislost, zejména Řecko, Bulharsko a Srbsko. Zároveň se probouzelo národní cítění samotných Makedonců. Koncem 19. století založila skupina intelektuálů Vnitřní makedonskou revoluční organizaci (VMRO). V roce 1903 zorganizovala skupina tzv. Ilidenské povstání, které Turci krutě potlačili.
V roce 1912 vypukla první balkánská válka, ve které se Řecko, Bulharsko, Srbsko a Černá Hora vrhli na slábnoucí Turecko a rozdělili si jeho evropská území. Hned v roce 1913 začala kvůli Makedonii druhá balkánská válka, ve které se pro změnu všechny okolní státy spojily proti Bulharsku. Války, při nichž byly pustošeny makedonské vesnice, vedly k rozdělení území Makedonie mezi Řecko, Srbsko a Bulharsko. O rok později vypukla první světová válka. Nespokojení Bulhaři se připojili na stranu Centrálních mocností (Německa a Rakouska-Uherska), zatímco Srbové a Řekové stáli na straně Dohody. Hranice zůstaly po válce stejné jako v roce 1913 a srbská část Makedonie se stala součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (pozdější Jugoslávie). Ve druhé světové válce obsadili srbskou část Makedonie znovu Bulhaři, kteří byli spojenci Hitlera, další část byla okupována Mussoliniho Itálií v rámci tzv. Velké Albánie. Po válce se Makedonie znovu stala součástí Jugoslávie a byla vždy její nejchudší součástí. Rozpad Jugoslávie provázely krvavé války, ale Makedonie se odtrhla mírovou cestou. Nezávislost schválilo v referendu v roce 1991 celých 95 % zúčastněných voličů.
Hospodářství
Ekonomika Makedonie patří k deseti nejslabším v Evropě. Hlavními průmyslovými obory jsou potravinářství, textilní průmysl, chemický průmysl (včetně farmacie), hutnictví (železo, ocel), průmysl stavebních hmot (výroba cementu) a energetika. Zemědělství produkuje vinnou révu, tabák, zeleninu, mléko a vejce. Chová se dobytek: skot, ovce, prasata.
Obyvatelstvo a náboženství
Makedonie je etnicky pestrá země. Makedonci 64,2 %, Albánci 25,2 %, Turci 3,9 %, Romové 2,7 %, Srbové 1,8 %. V době dlouhé vlády Osmanské říše přešla většina Albánců na islám a jejich populace se ze samotné Albánie rozšířila do Kosova a Makedonie, po odchodu Turků zde už zůstali.
Politický systém
Zajímavosti
- Jediný zachovalý akvadukt ve Skopje je jedním ze tří největších z bývalé Jugoslávie, pochází z osmanských časů.
- Bay of Bones představuje komplex muzea na vodě v Zátoce kostí (Ohridské jezero). Pozůstatky pravěkého, starověkého a středověkého osídlení byly ponořené ve vodě, hlavně díky kolísání vodní hladiny.
Republika Makedonie je dnes parlamentní demokracií. V čele republiky stojí prezident. Výkonnou a rovněž zákonodárnou moc má vláda. Nejvyšším orgánem zákonodárné moci je Sobranje - jednokomorový parlament.
Dovolená a cestování
Pro turisty může být zajímavá návštěva moderní části hlavního města Skopje. Největší atrakcí je Ohridské jezero, které je nejhlubším evropským (290 m) a jedním z nejstarších na světě. Bitola je pěkné město s působivým starým bazarem a antickými ruinami.
