Berlín - Na konci února v Berlíně mrzne, až praští. Na ulicích v centru bojují s kousavou zimou snad jen turisté. Jen pár bloků od neony osvětleného Mitte nepotkáte v zapadlé uličce už nikoho. Ve spoře osvětleném vnitrobloku lze jen s potížemi najít nasprejovaný nápis C-base.
Dveře do kosmu
Vedle železných vrat je na zdi připevněná počítačová myš, která slouží jako zvonek. Otevírá zavalitý mladík s vousem, culíkem a brýlemi s počtem dioptrií: "Vstup je pouze pro členy. Jste členem," ptá se příchozího a zůstává stát ve dveřích. Jsme v C-base, jednom z nejstarších hackerských klubů v Evropě.
"Strážce brány" neumí anglicky, novinář zase německy, což vede v pozvání dovnitř. Tady již začíná jiný svět. Všudypřítomné šero narušují jen obrazovky starých monitorů, zabudované do zdí a železných konstrukcí. Vedle baru stojí starý arkádový automat. Po "úpravě" členů klubu nabízí místo jedné hned stovky her - zdarma. Opodál stojí stůl, jehož desku tvoří velký multidotykový displej, též dílo členů klubu.
Hledá se pan "t"
Prostory hackerspace, jak se podobným klubům říká, se rozkládají do celkem tří pater. Většinu uliček tohoto vesmírně působícího labyrintu ale zdobí cedulka - pouze pro členy. Ti zájem o komunikaci nejeví, tiše diskutují nebo soustředěně hypnotizují obrazovky svých strojů.
Od jednoho z nich se ale daří získat telefonní číslo na klíčovou postavu C-base, jmenuje se "t". "Ano malé té. Tak se jmenuje, zavolej mu a domluv se s ním," říká mladík za klubovým barem. Kontakt funguje a "t", i když také bez velké výřečnosti, souhlasí se schůzkou v C-base druhý den.
C-base je mimo název berlínského hackerspace též jméno vesmírné stanice, která se před miliony let zřítila na území dnešního Berlína. Tak praví mýtus, který je s tímto prostorem spojen. Berlínská televizní věž je ve skutečnosti hlavní anténou vesmírné stanice. Do C-base přicházejí lidé, kteří najdou rozptýlené díly této stanice a snaží se je analyzovat. "Ale to jsou všechno blbosti," končí hru s chápajícně kývajícím novinářem Yan "t" Minagawa, který v C-base působí přes deset let.
Děravá GSM
Za tu dobu se v tomto hackerspace hodně událo. Od spolu-organizování Chaos Communication Congress, přes hackovací soutěže, setkání vývojářů, párty až po založení německé pirátské strany. Sám Minagawa se specializuje na bezpečnost v oblasti GSM sítí.
Netají se svým opovržením současného způsobu, kterým operátoři prodávají lidem své služby a sám pracuje na systému, který umožní využívat GSM globálně za cenu lokálního hovoru.
"Lidé tu většinou přemýšlejí, diskutují a spolupracují," popisuje Minagawa zdánlivě nudný biorytmus klubu, který byl založen v roce 1996. Právě kolaborace je ale pro podobná místa klíčová. Za členský příspěvek 17 euro měsíčně je možné používat veškerý hardware, připojení k internetu nebo se za snížené ceny občerstvovat na baru. Hlavně ale spolupracovat na projektech, do kterých každý přináší znalosti, ve kterých vyniká.
C-base má dnes tři stovky platících členů, z nichž 25 má k dispozici klíče a přístupová hesla. Pokud někdo potřebuje pracovat v noci, dohodne se s jedním z nich.
V doprovodu Minagawy může novinář nahlédnout i do sekcí, kam mají za normálních okolností vstup jen členové. "Foťte, co chcete, jen ne lidi, kteří to nechtějí," poznamená t při vchodu do členských sekcí. Podzemnímu bludišti dominuje hardware, který v šeru a tlumeném osvětlení jakoby srůstá s interiérem i jeho uživateli.
Podzemní labyrint
Najdeme tu biolaboratoř, v dílně vzniká 3D tiskárna, vedle zase osminohý robot, ale i skyline Manhattanu vyrobené ze součástek puzzle skládačky. Interiér tvoří sami členové a je vidět, že tlumené osvětlení je pro ně životně důležité. "To je pro hackerspace charakteristické," směje se Minagawa, "konzumovat co největší množství energie pro výrobu co nejvíc tlumeného osvětlení".
Početná skupina členů, kteří se věnují hackingu se při nevhodném použití svých dovedností může lehce dostat do potíží se zákonem. Minagawa to ale jako problém nevidí. Podle jeho slov se několikrát stalo, že do klubu přišel dopis, upozorňující na to, že některá z firem zaregistrovala útok z C-base, hackerspace ale nikdy neměl problémy s policií.
"Byla tu párty, kde se sešlo na padesát hackerů, kteří se ve svém oboru vyznají, tak se podobným věcem neubráníte. My naše IP adresy nezamykáme," říká "t".
Hackeři všech zemí...
Hackerspace C-base není jediné v Berlíně fungující místo tohoto typu, funguje zde i spřátelený Chaos Computer Club. Ten je známý hlavně díky pořádání každoročního Chaos Communication Congress. Během minulých ročníků kongresu hackeři demonstrovali například způsob, jak se nabourat do sítě GSM, na které funguje většina mobilních telefonů. Chtěli tak upozornit na zastaralou technologii protokolu, který využívají téměř všichni mobilní operátoři.
Minulý ročník dostala zprávy o kongresu do médií skupina fail0verflow, které se podařilo prolomit zabezpečení herní konzole Playstation 3.
Mezi další známé hackerspace patří například Noisebridge ze San Francisca nebo newyorský NYC Resistor, v jehož radě zasedá jeden z editorů New York Times. Filosofie zůstává stejná - umožnit sdílení informací, zkušeností i hardwaru a poskytnout lidem platformu pro spolupráci.
Souputníci z Holešovic
Vlastní hackerspace má od minulého roku i Praha. Holešovický brmlab funguje na stejném způsobu, jako jeho protějšky ve světě. Měsíční členský poplatek se pohybuje v řádu stokorun a v současnosti má zhruba třicet členů, které spojuje zájem o robotiku, hacking, programování a elektro-mechaniku.
Nejedná se přitom o uzavřenou komunitu podivínů. Podle slov členů brmlabu jsou noví zájemci o spolupráci vítáni. Pomohlo by tedy komunitě, kdyby stálých členů bylo o dvě stovky víc? "Určitě, mohli bychom pracovat na více projektech a pořádat víc akcí a přednášek. Jen ať nepřijdou všichni najednou," usmívá se jeden ze členů, který se představuje jako Lui a živí se poradenstvím v oblasti IT bezpečnosti.
Na stránkách brmlabu je dnes k nalezení přes patnáct aktivních projektů, na kterých členové klubu pracují. Jedná se o stavbu 3D tiskárny, experimenty s RGB laserem, stavba robota, který dokáže inteligentně reagovat na aktuální terén a další.
Se zájmem o osobní příběhy se tazatel daleko nedostane. Je zřejmé, že pojítko mezi členy je primárně dané zájmem o specifické téma. "Je pravda, že s některými lidmi docela úzce spolupracuji, ale čím se živí nevím. Upřímně mně to ani moc nezajímá," říká Lui, který se též účastní Berlínských kongresů, kde se podle něj schází současná hackerská špička.
"Dokázali tam, že za nějakých 1500 euro je možné postavit zařízení, se kterým je možné odposlouchávat hovory mobilních operátorů," popisuje se zájmem Lui. "Jestli bychom to tu dokázali postavit? Kdybychom měli těch patnác set, tak to určitě zvládneme."
