Spoření na důchod má být povinné, navrhuje odborář v komisi

Jiří Hovorka Jiří Hovorka
1. 8. 2014 7:20
Rozhovor s Vítem Samkem: Česko by se mělo inspirovat Švýcarskem, kde je "penzijní připojištění" povinné, stejně jako zapojení zaměstnavatelů.
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: Martina Křížová

Praha – Druhý pilíř penzijního systému skončí, třetí má posílit. Takové doporučení adresuje vládě „důchodová komise“ vedená Martinem Potůčkem. Nyní komise vymýšlí, jak zesílit význam třetího pilíře, tedy bývalého penzijního připojištění.

Posílení má vymyslet tým vedený Vítem Samkem, místopředsedou Českomoravské konfederace odborových svazů, který v komisi zastupuje zaměstnance. Samek se domnívá, že penzijní připojištění, tedy spoření na důchod nad rámec státního systému odvodů, by mělo být v Česku povinné. „Inspirací může být švýcarský model,“ říká.

Samek chce také prosadit, aby se do takzvaného třetího pilíře více zapojili zaměstnavatelé. I jejich příspěvky by se časem mohly stát povinnými. „Firmy by měly lidem pomáhat také se zajištěním takzvaného předdůchodu u náročných profesí, protože zaměstnavatelé jim ničí zdraví a šance na další uplatnění na trhu práce,“ plánuje Samek v rozhovoru pro online deník Aktuálně.cz.

Vít Samek, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů
Vít Samek, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů | Foto: ČMKOS

Aktuálně.cz: Existuje podle vás nějaký ideální důchodový systém? Jak vypadá?

Vít Samek: Podle mých znalostí je ideálním důchodovým systémem švýcarský. Mají tam vyváženou kombinaci všeho, co se u nás diskutuje. Mají státní systém, který je postaven stejně jako ten náš. Je průběžně financovaný a zaručuje všem poměrně slušné důchody. Na něj navazuje druhý pilíř zaměstnaneckých fondů, který je povinný a je financován zaměstnavateli. Je přitom spravován nadacemi, a nikoli obchodními společnostmi jako u nás, uplatňuje se v nich princip takzvané paritní správy a zaměstnanci se na správě systému podílejí spolu se zaměstnavateli. Nad tím mají ve Švýcarsku takzvaný třetí pilíř, kdy lidé mohou vybírat z mnoha produktů od soukromých finančních institucí. Švýcaři tak mají náhradový poměr mezi penzí a předchozí mzdou na úrovni 70 až 80 procent.

A.cz: Co ze švýcarského modelu lze snadno přenést do Česka?

Snadno v podstatě nic. První pilíř máme zhruba srovnatelný. Nelze ale už v Česku zavést druhý pilíř, jaký mají ve Švýcarsku. My jsme ho navrhovali jak v roce 1993, kdy vznikal systém penzijního připojištění, a podruhé v roce 2000, kdy to také neprošlo naším Parlamentem. Toto se u nás už zavést nedá, protože soukromý sektor se u nás vyvinul zcela jiným směrem a nemá nyní smysl budovat něco nového znovu na zelené louce - jak to ukázal pokus s druhým pilířem, který zkonstruovala Nečasova vláda.

Zaměstnavatelé mají lidem přispívat povinně

A.cz: Prosazujete, aby se zaměstnavatelé více zapojili do třetího pilíře – následovníka penzijního připojištění. Jak by to větší zapojení mělo vypadat?

Částečně už funguje - přes 20 procent lidí ve třetím pilíři dnes dostává příspěvky od zaměstnavatele a jde o to, aby se zaměstnavatelů zapojilo více. Časem by se toto přispívání mohlo stát i povinným. Jiná varianta není, jak ukázal neúspěch druhého pilíře a další podobné varianty řešení ve střední a východní Evropě.

A.cz: Vážně budete prosazovat povinné příspěvky zaměstnavatelů do třetího pilíře?

Ano, v druhém kroku bychom to určitě prosadit chtěli. V prvním musíme zaměstnavatele podporovat. Už dnes nemusí danit příspěvky na straně zaměstnavatele, ale daní se zčásti na straně zaměstnance, to by se mělo zrušit a danit by se měla až vyplácená penze na konci spoření. Z praktických důvodů to žádný východoevropský stát nečiní, poněvadž chce daňové příjmy ihned. I díky tomu jsou ty naše systémy skromnější, co se příspěvků zaměstnavatelů týče.

A.cz: Průměrný příspěvek zaměstnavatele je nyní zhruba 700 korun měsíčně - u těch 24 procent smluv ve třetím pilíři, na které přispívají. To je podle vás málo?

Samozřejmě. Propočty pojistných matematiků a také OECD říkají, že má-li soukromý důchod výrazně přispívat a částečně nahrazovat důchod státní, musí si lidé spořit šest až dvanáct procent mzdy. To znamená, že v Česku by ten průměr měl být minimálně na 1400 korunách. Ve světě to bývá nastaveno tak, že zaměstnavatel platí na důchodové spoření více než zaměstnanec, často v poměru 2:1. Všechno je to přitom jen psychologická věc, protože ekonomicky jde o odloženou část mzdy, kdy se musíte v kolektivním jednání jen dohodnout, jak velkou část mzdy budete posílat na důchod.

A.cz: Jak chcete konkrétně donutit zaměstnavatele, aby lidem více přispívali?

Jednak je potřeba plně daňově osvobodit příspěvky zaměstnavatele na straně zaměstnance a pak budeme muset tlačit přes kolektivní vyjednávání. Povinnost pak chceme zavést tam, kde jde o těžké, rizikové, namáhavé profese. Nyní vidíte, co se děje kolem OKD, kde se debatuje o tom, že stát musí pomoci řešit problémy starých horníků, kteří si jen těžko mohou najít novou práci. Logicky nám z toho vychází, že je třeba, aby každý zaměstnavatel, který těží z práce lidí, která vede k podlomení jejich zdraví, náležitě zaplatil v době, kdy ten byznys dělá. Aby věděl, že součástí tohoto byznysu jsou i vysoké sociální náklady, a aby je hradil.

A.cz: Dá se jednoduše nadefinovat, které pozice jsou těžké, tedy u kterých by zaměstnavatelé měli povinně přispívat? 

Tak třeba u těch horníků je to úplně jasné, ta kategorie je historicky jasně vymezená jako práce se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech. Pak jsou to různé pozice v ocelářství. To vymezení samozřejmě není jednoduché a je nutné ho prodiskutovat se zaměstnavateli, ale i přes tyto komplikace to dává smysl – lze použít například zařazení práce do čtvrté kategorie rizika. Dále jde ještě o to, aby stát předepsal, kolik korun mají zaměstnavatelé měsíčně uvedeným zaměstnancům přispívat a jak předčasně by tito lidé odcházeli do předdůchodu. My jsme vždy navrhovali až pět let před obecným důchodovým věkem a tato doba by se mohla měnit v závislosti na tom, kolik let lidé pracovali na těchto těžkých pracovních pozicích. Navazovalo by to na již zavedený systém dobrovolných předdůchodů v doplňkovém penzijním spoření (takzvaný třetí pilíř - poznámka redakce), penzi by tedy po těch maximálně pět let platil zaměstnavatel z dříve odvedených peněz.

A.cz: Čili ten váš cíl, že lidé v těžkých pozicích mají odcházet do důchodu dříve, mají plně zafinancovat zaměstnavatelé.

Ano, je to logické. Oni jsou ti, kdo jim ničí zdraví a šance na další uplatnění na trhu práce.

A.cz: Už jste tento záměr přednesl na důchodové komisi, jejímž jste členem? Má šanci, že ho přijme za svůj současná vláda?

Samozřejmě, je to můj požadavek na jedno z opatření v rámci třetího důchodového pilíře. Věřím tomu, že má šanci projít a že jej může prosadit už současná vláda. Nechceme totiž jen bořit druhý pilíř, aniž by se řeklo, jak dál. Dál by proto mělo dojít k posílení již poměrně rozvinutého důchodového spoření ve třetím pilíři a toto je jeden z prvků, jak by třetí pilíř získal část klientů povinně.

Povinný třetí pilíř

A.cz: V internetové televizi DVTV jste říkal, že by ve třetím pilíři bylo vhodné zavést jinou formu státního příspěvku. Jak by vypadala?

Ano, tu také navrhuji v rámci důchodové komise. Jde o jediný racionální prvek z druhého pilíře, který jsme navrhovali již dříve do jiných důchodových systémů, jak do penzijního připojištění, tak do zaměstnaneckých penzijních fondů. Jde o odvod příspěvku procentní sazbou ze mzdy. Státní příspěvek musí kopírovat mzdu a motivovat lidi k odvodu ze mzdy v pravidelné procentní sazbě. Dávat pevný státní příspěvek ve výši 150 nebo 230 korun dává smysl jen v případech, kdy například rodiče založí penzijní spoření studujícímu dítěti nebo u žen na mateřské. Jakmile ale lidé vstoupí do práce, je důležité, v zájmu budoucího doplňkového důchodu, aby se platilo odvodem ze mzdy. Já navrhuji poměr 4+1. Tedy stát by přispíval procento ze mzdy, lidé by platili čtyři procenta a další příspěvky by zaměstnanci měl, tak jako dosud, přidávat jeho zaměstnavatel.

A.cz: Pro zaměstnance by tento model byl povinný?

V prvním kole by to mělo být dobrovolné s tím, že o něco více by stát přispíval právě těm lidem, kteří by se rozhodli pro odvody ze mzdy. Postupem času by se měly takto příspěvky odvádět povinně. A stejně tak by měl být postupem času povinný i vstup do třetího pilíře tak, jak to udělali již před lety ve Švýcarsku. Pro těžké a rizikové profese by povinný systém měl být zaveden již dříve výše naznačeným způsobem.

Přečtěte si také druhou část rozhovoru s Vítem Samkem. Vysvětluje v ní, proč budeme i nadále dostávat slušný státní důchod a jak k tomu přispějí imigranti.

Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady! Osobní finance Aktuálně.cz.

 

Právě se děje

Další zprávy