Praha - Některé zaměstnance v podnikatelské sféře čeká nemilé překvapení. Firma jim totiž může kdykoliv oznámit, že jim okamžitě snižuje mzdu - teoreticky třeba i na třetinu dosavadního stavu.
Souhlas zaměstnance přitom není potřeba, pokud kdysi - při začátku pracovního poměru - netrval na tom, aby výše mzdy byla zahrnuta přímo v pracovní smlouvě.
Podobný šok hrozí všem lidem, kteří souhlasili s určením odměny formou mzdového výměru - ať už z neznalosti, nebo proto, že jinou možnost v praxi neměli.
Popsaná možnost, umožňující jednostranné snížení mzdy prakticky ze dne na den a bez udání důvodu, není v českém zákoníku práce novinkou. Online deník Aktuálně.cz o ní podrobněji psal už dříve. Právě v době ekonomické krize se s ní řada zaměstnanců setkala poprvé.
Od roku 2012 má však skončit poslední, byť už jen formální překážka pro větší uplatnění mzdových výměrů v praxi. Vládní novela zákoníku práce je totiž zcela zrovnoprávní s "klasickým" určením odměny v pracovní smlouvě.
Odboráři naopak chtějí využít chystanou novelu k úplnému zákazu mzdových výměrů. Odvolávají se přitom na evropskou směrnici i českou Listinu základních práv a svobod.
Podstatný rozdíl
Podle současného zákoníku práce se "mzda sjednává v kolektivní smlouvě, pracovní smlouvě nebo jiné smlouvě, popřípadě ji zaměstnavatel stanoví vnitřním předpisem nebo mzdovým výměrem".
Kdo má základní výši mzdy - nebo přesně stanovený způsob jejího výpočtu - stanovenu přímo v pracovní smlouvě, má relativně mnohem více jistoty. Firma totiž může snížit mzdu jen s jeho souhlasem, je k tomu potřeba změna nebo doplnění smlouvy. Kdo se snížením nesouhlasí, může sice v praxi dostat výpověď z organizačních důvodů, má však nárok na výpovědní dobu i odstupné.
Jestliže však zaměstnanec v pracovní smlouvě předem "souhlasil", že výše mzdy bude určena mzdovým výměrem, nechává firmě silnou zbraň: Kdykoliv mu totiž může mzdu změnit, souhlas pracovníka pak už není potřeba. Je omezena pouze hranicí minimální mzdy (respektive její úrovní pro jednotlivé druhy činností). Stačí, když firma takovou změnu oznámí nejpozději v den, kdy nabývá účinnosti.
Výměry jsou nespravedlivé, zrušme je
"V poslední době výrazně roste počet případů, kdy firmy při stanovení mzdy volí postupy přinášející újmu zaměstnancům a porušující základní princip poskytování spravedlivé odměny zaručené Listinou základních práv a svobod," říká Vít Samek, šéf právního oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů.
Odbory proto požadují změnit zákoník práce tak, aby výši mzdy bylo možné sjednat pouze ve smlouvě.
Možnost jednostranného stanovení mzdy je podle Samka v zásadním rozporu s principy liberálního pojetí zákoníku práce a způsobuje výraznou nerovnost mezi účastníky pracovněprávního vztahu, a to zcela ve prospěch zaměstnavatele.
Odbory se odvolávají také na unijní směrnici o povinnosti zaměstnavatele informovat zaměstnance o podmínkách pracovního poměru z roku 1991.
Čtěte také
- Změny v práci se přiblížily. Čtěte, co všechno vás čeká
- Schváleno. Nižší odstupné, propustí-li vás do dvou let
- Změna: Za přesčasy už vám nemusí náležet příplatek
- Omezíme vycházky při nemocenské, rozhodli ministři
- Odchod ke konkurenci vám teď firma zakáže snadněji
- Kino v práci a všude květiny? Absurdní povinnost skončí
- Zvrat u práce na dobu určitou: Teď dva roky, nově devět
- Zpřísnění: Nefunguje vám zvonek, přijdete o nemocenskou
- Kdo odmítne veřejné práce, přijde o podporu, chce vláda
Je to praktické, tvrdí Drábek
Ministerstvo práce a sociálních věcí chce mzdové výměry naopak zcela zrovnoprávnit s ostatními způsoby určení mzdy. Z uvedeného ustanovení zákoníku má totiž zmizet slovo "popřípadě". Novelu nyní projednává sněmovna.
Podle ministra Drábka se nejedná o věcnou, ale jen formulační změnu. To potvrzuje také Jaroslav Novotný, pracující jako podnikový právník.
"Dosavadní formulace sice naznačuje, že mzda má být určována ve smlouvě a jen ve výjimečných případech formou výměru. Zákoník už ale neuvádí podrobnější pravidla ani případné sankce, takže v praxi jsou obě formy na stejné úrovni," vysvětluje Novotný.
Povinné stanovení mzdy jen ve smlouvě by podle Drábka bylo zcela nepraktické s ohledem na různorodost mzdových forem a administrativní zátěž zaměstnavatelů.
Ministerstvo odmítá také odborářské výhrady, že současná či navrhovaná úprava výměrů je v rozporu s unijní směrnicí. Také v tomto bodě dává nezávislý právník Novotný za pravdu ministerstvu.
"Podle směrnice stačí, když firma písemně sdělí zaměstnanci počáteční mzdu nejpozději do dvou měsíců ode dne vzniku pracovního poměru. V tomto je český zákoník dokonce přísnější - stanoví, že mzda musí být sjednána nebo stanovena před začátkem výkonu práce, za kterou má příslušet," říká Novotný.
Směrnice také výslovně připouští, aby byla mzda určena v samostatném dokumentu, pokud současně obsahuje i další podstatné údaje, zejména identifikaci obou stran, datum a podobně.
Zajímavostí je, že mzdové výměry poprvé výslovně zmínil teprve zákoník práce z roku 2006, přijatý tehdy sociální demokracií za podpory komunistů a právě odborů. Dřívější úprava sice tuto možnost nevylučovala, ale přímo jmenovala jen "především sjednávání ve smlouvě".
Jak se bránit
Zaměstnancům tedy i nadále zůstanou pouze omezené možnosti, jak se bránit.
"Především by měli hned při uzavření pracovního poměru trvat na tom, aby výše mzdy nebo způsob jejího určení byla stanovena přímo v pracovní smlouvě," radí Novotný. Jestliže s tím firma nesouhlasí, záleží na každém zájemci, zda k ní přesto nastoupí, nebo si vybere jinou.
Bránit se mohou i lidé, na které si šéf vyloženě "zasedl" a použil mzdový výměr jako nástroj ke zbavení se nepohodlného zaměstnance.
Podle paragrafů 16 a 110 zákoníku práce by totiž všichni zaměstnanci na stejné úrovni, stejného pracovního zařazení, stejné výkonnosti či zkušeností měli být placeni přibližně stejně.
Pokud náhlé snížení mzdového výměru přesto donutí zaměstnance k podání výpovědi, nemusí se obávat nižší podpory v nezaměstnanosti.
Podpora je sice od letošního roku krácena, jestliže zaměstnanec sám podá výpověď nebo odejde dohodou, to však neplatí při takzvaných vážných důvodech. A právě výrazné snížení mzdy, dokázané úřadu práce příslušným výměrem, mezi tyto "polehčující okolnosti" patří.
