reklama
 
 

Proplácení prvních tří dnů nemoci? Škromach vykřesal naději, vyšel vstříc firmám

6. 1. 2016
Senát dnes v prvním čtení podpořil návrh, aby se opět proplácely první tři dny nemoci. Jako kompenzace zaměstnavatelům, kteří jsou proti této změně, by klesly odvody na povinné nemocenské pojištění. Pro ČSSD šlo o jednu z předvolebních priorit. Další strany vládní koalice ANO a KDU-ČSL ale podmiňují svůj souhlas právě dohodou se zástupci firem.
Hlavní zprávy

Praha – Senát dal v dnešním prvním čtení šanci návrhu skupiny senátorů v čele se Zdeňkem Škromachem z ČSSD, aby stát opět proplácel první tři dny dočasné pracovní neschopnosti. Návrh nyní projednají senátní výbory, k případnému definitivnímu schválení ale povede ještě dlouhá cesta.

Opětovné proplácení prvních tří dnů nemoci bylo jedním z předvolebních slibů ČSSD. Do koaliční smlouvy s ANO a KDU-ČSL se jej ale podařilo dostat jen s podmínkou – „pokud na tom bude dosaženo dohody v tripartitě“. Zaměstnavatelské svazy účastnící se tripartity tuto změnu zatím odmítaly. Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) proto loni na podzim připustila, že v tomto volebním období už ČSSD svůj záměr neprosadí.

Škromach ale nyní vychází vstříc firmám, jejichž zástupci loni naznačovali, že o dohodě budou jednat, pokud by jim stát snížil povinné odvody na nemocenské pojištění. Navrhuje proto snížit sazbu, kterou platí zaměstnavatelé, z dosavadních 2,3 na 2,2 procenta. Odkazuje na výpočty ministerstva práce a sociálních věcí, podle nichž by pak firmy odváděly státu přibližně o 1,2 miliardy korun ročně méně než dosud. Připomíná, že od roku 2010 končí nemocenské pojištění v přebytku 1,3 až 5,4 miliardy korun.

Zástupci firem ale zatím nesouhlasí ani s takovým kompromisem. Připouštějí sice, že o návrhu budou jednat, ale obecně zůstávají proti tomu, aby musely opět proplácet první tři dny nemoci. Vyplývá to z vyjádření Hospodářské komory i Svazu průmyslu a dopravy pro online deník Aktuálně.cz a HN.

„Jsme připraveni problém řešit, nejprve je ale nutné nastolit varianty řešení, vyhodnotit jejich dopady na zaměstnavatele a stát, dojít ke konsenzuálnímu řešení na půdě tripartity a potom to řešit legislativní cestou,“ říká viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. Připomíná také souvislost s jinými vládními návrhy jako je plánovaná otcovská dovolená nebo rozšíření nároků na ošetřovné.

„Zrušení takzvané karenční doby by přineslo neefektivní využívání pracovní doby, nižší produktivitu práce, nižší výkony i výnosy a tedy i zisky podnikatelů,“ říká prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. „Vysoké náklady práce jsou už teď brzdou konkurenceschopnosti české ekonomiky v mezinárodním srovnání,“ dodává s tím, že by to v důsledku vedlo i výpadku daňových příjmů.

Podle Dlouhého je snížení sazeb pojistného o pouhou desetinu procentního bodu pro firmy bezvýznamné až absurdní. Senátoři by podle něj měli navrhnout vyšší úlevu, nebo prosadit, aby první tři dny proplácel stát, nikoliv firmy.

Nespravedlnost, zdůrazňuje Sobotka

Právě na nutnost dohody s firmami už loni odkázali předsedové dalších dvou koaličních stran Andrej Babiš (ANO) a Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ale zopakoval, že zrušení takzvané karenční doby je pro něj prioritou, na proplácení tlačí i Českomoravská konfederace odborových svazů. "Není v pořádku a není spravedlivé, pokud lidé, kteří jsou zaměstnaní, platí si zdravotní pojištění, v prvních třech dnech nedostanou ani korunu," zdůrazňuje Sobotka.

První tři dny nemocenské přestala vyplácet vláda ODS, KDU-ČSL a Strany zelených pod vedením Mirka Topolánka od ledna 2008. Vedle rozpočtových úspor argumentovala hlavně zneužíváním krátkodobých pracovních neschopností.

Už v polovině roku ale Ústavní soud vyhověl návrhu tehdy opoziční ČSSD a škrty v nemocenské zrušil. Podle soudců je toto omezení v rozporu s ústavním právem na přiměřené zabezpečení při nezpůsobilosti k práci. „Jedná se o poněkud pohodlný až svévolný postup státu, který kvůli neurčitému počtu zneuživatelů nemocenských dávek plošně postihuje všechny kategorie zaměstnanců,“ uvedl Ústavní soud. „Výsledkem je stav, kdy převážná většina zaměstnanců zůstává po dobu prvých tří dnů pracovní neschopnosti bez jakýchkoliv prostředků, zatímco jejich povinnost platit pojistné zůstala nedotčena. Nedotčena zůstala i jejich povinnost platit takzvané regulační poplatky, vyhledají-li lékařskou pomoc,“ zdůraznili soudci.

Ve druhém pololetí roku 2008 tak byla pracovní neschopnost opět proplácena od začátku, ale pouze do konce roku. Od ledna 2009 pak totiž začala platit další, ještě výraznější změna prosazená Topolánkovou vládou: Prvních čtrnáct dnů nemoci nově platí zaměstnavatelé formou náhrady mzdy, přičemž první tři dny se neproplácejí. Teprve po čtrnácti dnech dostává zaměstnanec klasické dávky z nemocenského pojištění od státu. Jako kompenzaci současně vláda snížila povinné odvody na pojištění. (Ještě větší zátěž pak firmám naložila v letech 2011 až 2013, kdy dočasně prodloužila jimi vyplácenou náhradu mzdy z 14 na 21 dnů).

Podruhé už ale ČSSD u Ústavního soudu neuspěla. Vládě pomohly právě „systémové změny“ a snížení pojistného. Soudci v roce 2012 konstatovali, že třídenní výpadek příjmů je sice jistým zásahem do příjmů, ale přímo neohrožuje důstojný život nemocných. "Taková úprava nemá charakter rdousícího efektu a lidi nevystavuje bezvýchodné situaci," uvedl tehdy soudce zpravodaj Miloslav Výborný. Karenční doba prošla podle Ústavního soudu "testem rozumnosti" a nevymyká se z pravomoci zákonodárců při vymezení sociálních práv. Uplatňuje se také v jiných státech.

Neschopenek výrazně ubylo

Pokud by Škromachův návrh prošel, dostávali by zaměstnanci v prvních třech dnech stejnou částku jako dosud od čtvrtého dne, tedy 60 procent denního vyměřovacího základu, což je zjednodušeně řečeno hrubá mzda zkrácená takzvanými redukčními hranicemi (čím více člověk vydělává, tím více se mu tento základ krátí). Je ale pravděpodobnější, že firmy by na dohodu přistoupily jen tehdy, pokud by se – podobně jako do roku 2007 – v prvních třech dnech vyplácelo jen 25 procent vyměřovacího základu a teprve od čtvrtého dne pak 60 procent.

Proti opětovnému proplácení jsou také TOP 09 a ODS. Předseda TOP 09 a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek argumentuje mimo jiné výraznými úsporami ve státním rozpočtu, aniž by to mělo dopad na zdraví populace. Ministerstvo ještě pod Kalouskovým vedením spočítalo úsporu na přinejmenším miliardu a půl korun ročně.

Čísla od České správy sociálního zabezpečení, která má online deník Aktuálně.cz, přitom připouštějí ještě výrazně vyšší úspory. Zatímco v roce 2007, kdy se ještě první tři dny nemoci proplácely, činily výdaje z nemocenského pojištění na dočasnou pracovní neschopnost 27,88 miliardy korun, v roce 2008 – po zavedení karenční doby – klesly o tři miliardy. První tři dny nemoci se přitom v roce 2008 neproplácely jen během prvního pololetí – na zbytek roku je pak opět „vrátil“ Ústavní soud. Meziroční porovnání však může být zkreslené i množstvím dalších „sezónních“ faktorů, například chřipkovými epidemiemi.

Právě přenesení „nemocenské“ v prvních 14 až 21 dnech na zaměstnavatele vedlo v následujících letech ještě k výraznějším úsporám v nemocenských dávkách. Ze zmíněných téměř 28 miliard za rok 2007, kdy nemocenskou ještě platil stát včetně prvního dne, klesly v roce 2009 výdaje státu na 18,2 miliardy korun, v letech 2012 a 2013 dokonce na zhruba 12 miliard.

Výrazně klesl také počet dočasných pracovních neschopností. Zatímco v roce 2007 jich bylo ukončeno 2,86 milionu, například v roce 2012 to byla méně než polovina – 1,21 milionu. Téměř o polovinu klesl také počet prostonaných dnů.

„Návrat k proplácení prvních třech dní nemoci by kromě jiného zvyšoval morální hazard zaměstnanců. Tedy nejenom že by přispíval k vyšší nemocnosti a tím k horšímu využívání pracovní doby, ale také by vedl k podceňování zdravotní prevence na straně zaměstnanců,“ tvrdí šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Mají raději nakazit ostatní?

Odboráři ale argumentují tím, že lidé si kvůli vyléčení raději berou dovolenou, což je v rozporu s jejím účelem. „Lidé navíc nejsou správně léčeni nebo chodí nemocní do práce, přecházejí nemoci a ohrožují tím i další zaměstnance,“ upozorňuje předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. V důsledku tak může být produktivita firmy oslabena výrazněji, než kdyby se zaměstnanec včas vyléčil.

Odlišný názor na produktivitu mají zástupci zaměstnavatelů. „V prvních třech dnech máme minimální možnost kontrolovat dodržování režimu pracovní neschopnosti. Projde-li proplácení těchto dnů, byť pouze v rozsahu 25 procent průměrného výdělku, bude docházet k většímu zneužívání. Rovněž se, byť v omezené míře, zvýší neefektivní náklady na pracovní sílu,“ říká za Konfederaci zaměstnavatelských a podnikatelských svazů její tajemník Jan Zikeš.

Zneužívání a nižší produktivity se obává také prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Jeho názor potvrzuje také průzkum mezi členskými firmami z prosince roku 2014. Ty se vedle zneužívání obávají hlavně zvýšení krátkodobé pracovní neschopnosti, a tedy přetěžování stávajících zaměstnanců či nárůstu přesčasové práce. Znamenalo by to pro ně také další změny počítačových programů či zvýšení nákladů na kontrolu nemocných zaměstnanců.

Podle prezidentky Svazu obchodu a cestovního ruchu Marty Novákové by kompenzace prvních tří dnů nemoci měla zůstat dobrovolná, může být nabízena jako zaměstnanecký benefit například na základě kolektivní smlouvy.

Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady! Osobní finance Aktuálně.cz.

autoři: Petr Kučera, Markéta Šrajbrová

reklama
     
reklama
reklama
reklama
komerční sdělení
reklama

Sponzorované odkazy

 
reklama