reklama
 
 

Platby kartou v zahraničí zdražily. Banky si ke kurzu přirážejí i tři procenta

24. 1. 2016
Některé banky si do devizových kurzů, kterými přepočítávají platby kartou v zahraničí, započítávají vyšší "přirážku" než v minulosti. Na klientech si tak kompenzují pokles příjmů z mezibankovních poplatků od obchodníků, které loni výrazně omezilo nařízení Evropské unie. Někdy je výhodnější vyměnit hotovost v tuzemských směnárnách.
Hlavní zprávy

Praha - Přestože se kurz koruny poslední měsíce drží u hranice 27 korun za euro, kam ho "přibila" Česká národní banka svými intervencemi, mohou Čechy nákupy v zahraničí vyjít dráž než v době, kdy je centrální banka zahájila. Důvodem je fakt, že velká část bank do svých devizových kurzů započítává větší "přirážku" než před dvěma lety. Pro klienty jde řádově jen o desetikoruny na každých sto eur.

Pro banky jsou ale počty mnohem zajímavější − třeba loni Češi podle odhadů zaplatili kartou u zahraničních obchodníků a na zahraničních webech celkem kolem 60 miliard korun.

Nejrazantněji svoji kurzovou politiku změnila Česká spořitelna. V minulosti největší tuzemská banka přepočítávala euro kurzem o 1,5 procenta vyšším, než byl středový kurz ČNB, a pro klienty tak patřila k nejvýhodnějším peněžním ústavům. Dnes s rozdílem 2,45 procenta patří k těm dražším.

Průměrně si jedenáct nejvýznamnějších bank na českém trhu ještě před dvěma lety ke kurzu centrální banky připočítávalo ke každému euru 1,9 procenta (53 haléřů), nyní je to již 2,2 procenta (60 haléřů).

Toto zvýšení i v období, kdy se kurz měny hýbal jen minimálně, banky zdůvodňují evropskou regulací. To je i případ České spořitelny.

"Důvodem zvýšení této položky je fakt, že jsme od srpna začali na klienty přeúčtovávat náklady, které neseme v souvislosti s konverzí měn při platbě kartou v zahraničí," vysvětluje Pavla Kozáková z tiskového oddělení spořitelny.

Banka si tak kompenzuje pokles příjmů z mezibankovních poplatků, které výrazně omezilo nařízení Evropské unie. Jestli si v minulosti banky, které karty vydávají, od obchodníků, kteří je přijímají, vyžádaly i více než procento z provedené transakce, dnes si mohou účtovat maximálně 0,3 procenta u kreditních karet a 0,2 procenta u debetních.

"Vzhledem k tomu, že bankám nařízením příjmy z mezibankovních poplatků výrazně klesly, přenesly na zákazníky náklady spojené s kartovými transakcemi. V podstatě jde o fenomén, na který jsme dlouho upozorňovali už před uvedením nařízení a který se projevil také v jiných zemích, například v Polsku, kde už mezibankovní poplatky regulovali dříve," říká manažerka karetní asociace MasterCard Katarína Kakalíková.

Politika jednotlivých bank je ale rozdílná. Například Zuno bank si ke kurzu ČNB připočítává okolo 1,8 procenta, což je stejně jako před dvěma lety, a patří pro klienty k nejvýhodnějším. Daleko nejvyšší, tříprocentní přirážku, měla již před dvěma lety mBank.

Ani zde se nerozhodli směnný kurz dále zvyšovat. V poslední době je však pro klienty nejdražší GE Money bank, která si připočítává přes tři procenta. Při platbě kartou této banky tak klienti při nákupu v hodnotě pěti set eur zaplatí o 170 korun více než u Zuno banky.

Výhodnější než bezhotovostní platba je nákup valut v českých směnárnách. V některých pražských směnárnách se včera dalo pořídit euro i za 27,20 koruny, což je kurz o 50 haléřů výhodnější než ten, kterým přepočítává transakce kartou třeba Česká spořitelna.

autor: Ondřej Macka

reklama
     
reklama
reklama
reklama
komerční sdělení
reklama

Sponzorované odkazy

 
reklama