Praha - Větší písmo, čitelnější informace nebo zvýrazněné údaje o alergenech. Takové změny by měli zákazníci od soboty 13. prosince zaznamenat na obalech potravin v tuzemských obchodech. Nový způsob značení potravin vyplývá z požadavků¨Evropské unie.
Něco navíc si ale přidali i čeští poslanci, kteří výrobcům a prodejcům potravin stanovili od 1. ledna 2015 další povinnosti. Pro lepší orientaci zákazníků budou muset obchodní řetězce u vchodu zveřejňovat seznam pěti hlavních zemí, z nichž pochází potraviny nabízené v prodejně.
„Spotřebitel nemůže čekat, že hned 13. prosince tohoto roku najde v regálu všechny výrobky označené podle nových pravidel. Potraviny se „starým“ značením totiž bude možné doprodat i po tomto datu," upozorňuje ale ředitelka marketingu a komunikace Potravinářské komory Dana Večeřová. "Po určitou dobu se tedy budou vedle sebe vyskytovat potraviny s různým značením. Potraviny se „starým“ označením s delší dobou minimální trvanlivosti se mohou na trhu vyskytovat ještě dva nebo tři roky,“ vysvětluje.
Větší a výraznější
Zřejmě změnou platnou od 13. prosince je velikost písma na obalech potravin - nově musí dosahovat alespoň 1,2 milimetru. Dosud žádný takový limit neexistoval. Písmo musí být také v dostatečném kontrastu s obalem.
Podle druhu potraviny nebo technologického postupu musí obaly obsahovat například také označení „se sladidly“, „baleno v ochranné atmosféře“ nebo informaci o tom, že výrobek je „opakovaně zmražen“.
Unijní směrnice dále stanoví, že etikety s těmito informacemi musí být umístěny v hlavním zorném poli výrobku, které je obecně označováno jako přední strana.
Na vyžádání u obsluhy
Nové povinnosti se týkají i nebalených potravin v obchodech. Evropská směrnice nařizuje uvádět ode dneška obsažené alergeny, tuzemští zákonodárci ale v novele potravinového zákona prosadili, aby od 1. ledna 2015 byly na cenovkách také údaje o výrobci. Od dubna se bude povinnost týkat také vepřového, drůbežího, skopového a kozího masa, prodejci budou muset uvádět, stejně jako již nyní u hovězího masa, informace o zemi původu a porážky.
Novinkou je také datum použitelnosti, které bude nutné počínaje příštím rokem uvádět u rychleji se kazících výrobků. Tento údaj mají obchody, stejně jako datum trvanlivosti, uvádět v těsné blízkosti nebalené potraviny. Informaci o složení nebo množství hlavní složky potraviny pak mají zákazníci od ledna získat na vyžádání u obsluhy pultu.
Obsah alergenů v potravinách budou muset od začátku roku 2015 uvádět i restaurace. Mají na výběr tři varianty - buď přímo na jídelním lístku, nebo na viditelném místě v provozovně, nebo podávat informace o alergenech jen na vyžádání zákazníka.
Pětice zemí u vchodu do obchodu
Nakupující v obchodních řetězcích s tržbami na pět miliard korun ročně získají také přehled o tom, z jakých zemí je většina sortimentu prodejny. Hned u vchodu od 1. ledna 2015 uvidí seznam pěti zemí, jejichž výroby se největší měrou podílejí na tržbách z prodeje potravin.
Přesně za rok – od 13. prosince 2015 - pak začne v Česku platit další nařízení Evropské unie, zavádějící povinné uvádění nutričních hodnot na obalech. Na všech balených potravinách tak bude uveden obsah energie, tuku, nasycených mastných kyselin, sacharidů, cukrů, bílkovin a soli.
Milionové investice
Na změnách nových obalů podle nové evropské legislativy a tuzemských zákonů pracovali výrobci potravin od roku 2011, kdy bylo nařízení přijato. Podle informací Potravinářské komory se zatím podařilo obměnit asi 90 procent obalů.
„Nová legislativa pro nás jako velkého výrobce se stovkami různých produktů znamenala nutnost upravit zhruba 2500 druhů etiket, které se týkají našeho portfolia, prodávaného v zemích EU. V současnosti již s úpravami finišujeme, máme hotovy téměř všechny etikety, vše tedy stihneme včas, i když to pro nás bylo vzhledem k tomuto množství náročné,“ říká mluvčí společnosti Hamé Petr Kopáček. Podle něj změna obalů firmu přišla na osm milionů korun.
Ještě vyšší náklady přinesla změna obalů jihočeské Madetě. Ta je letos v létě odhadla na 20 až 30 milionů korun. Konkurenční Olma musela obměnit asi 200 obalů, přičemž náklady na jeden obal se podle náročnosti úprav pohybovaly od 15 do 45 tisíc korun.
Bez větších nákladů se podařilo přirozeně přejít k nové podobě obalů třeba společnostem Danone, Nestlé nebo pekárnám Penam.
Zase nové obaly?
Další výdaje může potravinářům přinést nová vyhláška, kterou k zákonu o potravinách nyní připravuje ministerstvo zemědělství. Podle ní by měla z obalů potravin zmizet všechna zavádějící označení, jako je třeba domácí, čerstvý, živý, dia nebo natural, pokud nebudou odpovídat stanoveným definicím. U ovocných výrobků, které používají pouze umělá aromata, pak bude zakázáno zobrazit na obalu příslušný druh ovoce.
To by pro řadu výrobců znamenalo opět měnit obaly. „Provozovatelé potravinářských podniků v průběhu uplynulých dvou let investovali miliony korun do příprav nových obalů, aby byly v souladu s nařízením o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, a proto pro nás není akceptovatelné provést do půl roku další změny,“ říká vedoucí legislativního oddělení Potravinářské komory Markéta Chýlková.
Podle ní zatím nejde odhadnout, jaké další náklady by opětovná změna obalů přinesla. Záviselo by na typu výrobku. U některých produktů by stačilo vyměnit pouze etiketu, u jiných by bylo nutné vyměnit celou matrici.
Jasno má být v prvním čtvrtletí příštího roku, až ministerstvo vypořádá všechny připomínky k vyhlášce. Úřad plánuje, že nová vyhláška bude účinná od dubna 2015.
