Brno – Sýr s názvem Smetanito neklame zákazníky v České republice a neparazituje na taveném sýru Apetito. Běžný spotřebitel si oba výrobky nemůže splést. Rozhodl o tom Úřad průmyslového vlastnictví v zatím devět let trvajícím sporu, o němž rozhodovaly i tuzemské soudy.
Spor dvou velkých francouzských mlékárenských skupin je nejdelším a největším bojem, který se kdy v tuzemsku strhl o konkrétní značku. Ve hře jsou desítky milionů korun, které Češi za tavené sýry v obchodech utratí.
Úřad průmyslového vlastnictví nyní rozhodl, že ochranné známky Smetanito a Apetito si nejsou podobné, a lidé si je tedy nemohou splést.
Značka ze sedmdesátých let
Sýr Apetito vyráběl od sedmdesátých let tehdejší národní podnik Lacrum v mlékárně v Želetavě, později i v Hodoníně. V privatizaci po roce 1989 koupila každou z mlékáren jiná společnost.
Hodonínský podnik nyní vlastní společnost TPK patřící francouzskému koncernu Bongrain. Ochrannou známku Apetito si zaregistrovala v roce 1993.
Ve výrobě ale pokračovala i Želetavská mlékárna, kterou koupila francouzská společnost Fromageries Bel působící pod názvem Bel Sýry Česko. Argumentovala tím, že tavený sýr Apetito začala v sedmdesátých letech vyrábět jako první. Protože však při registraci ochranné známky zaspala, přidala do názvu jedno písmeno navíc a začala nabízet Apetitto.
V následném sporu s hodonínským konkurentem ale želetavský podnik neuspěl ani přes to, že se oba výrobky začaly po privatizaci v důsledku odlišností ve výrobě lišit. Poté, co mu soud používání značky Apetitto zakázal, přešel v roce 2005 na značku Smetanito.
-ito je jenom jedno
Proti snaze o registraci ochranné známky Smetanito ale okamžitě protestovala hodonínská mlékárna TPK. Její zástupci tvrdili, že název Smetanito klame spotřebitele, když napodobuje jméno Apetito. Nelíbila se jim například koncovka -ito, která je podle nich charakteristická právě pro Apetito. Vadí jim i podobný obal výrobku (vizuální stránka je však předmětem samostatného řízení před Krajským soudem v Brně, Úřad průmyslového vlastnitví nyní posuzoval jen slovní ochrannou známku).
Následujících devět let se pak sporem zabýval nejen Úřad průmyslového vlastnictví, ale dvakrát i městský soud a dvakrát Nejvyšší správní soud.
Loni Městský soud v Praze rozhodl, že značka Smetanito může na trhu působit, protože není Apetitu podobná. Nejvyšší správní soud ale letos v únoru rozsudek zrušil a ještě jednou nařídil Úřadu průmyslového vlastnictví podrobně zdůvodnit, proč si obě značky nejsou podobné a nemohou mást spotřebitele v obchodech. Vytýkal Úřadu, že hodnotil dílčí části označení, aniž by posoudil celkový dojem, tedy jeho působení na spotřebitele.
Smetana versus chuť
Úřad průmyslového vlastnictví nyní konstatoval, že slovní ochranné značky Smetanito a Apetito si lidé nemohou splést. Posouzení přitom vychází z pohledu průměrného spotřebitele, tedy zástupce nejširší veřejnosti, jehož pozornost při nákupu je menší.
„Výraz Smetanito evokuje smetanu (případně jemnost, smetanovou chuť produktu) a je v něm zřetelné do jisté míry originální spojení českého slova s prvkem -ito evokujícím jedno z typických označení slov v románských jazycích. Oproti tomu výraz Apetito bude spotřebiteli vnímán jako cizojazyčné synonymum pro české výrazy apetyt či chuť k jídlu, tedy kompaktně a bez důvodu uměle jej dělit na kmenovou část a příponu,“ uvedl předseda úřadu Josef Kratochvíl. Podle něj je tak Smetanito originální název, který nenapodobuje značku Apetito.
Neuspěly ani argumenty výrobce Apetita, podle něhož se právě koncovka -ito stala důležitou součástí značky a lidé si ji spojují právě s jeho taveným sýrem. Podle úřadu je totiž koncovka -ito obvyklá u označování potravinářských výrobků a existuje celá řada značek, které tuto koncovku využívají – například Fito, Pepito nebo Devito.
Aktualizace - doplnění z 14. září 2014:
Společnost TPK se ještě nevzdává a proti červnovému rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví podala v srpnu novou správní žalobu. Na definitivní tečku za rekordním sporem si tedy ještě počkáme.
