Praha – Z tuny odpadků, kterou ročně vyprodukuje průměrná česká rodina, zabírá nejvíce místa plast. Sáčky a igelitky, ve kterých třeba denně nosíme nákupy a svačiny, jsou nejen zhoubou pro životní prostředí, ale často právě zcela zbytečně plní naše odpadkové koše a někdy i celé kuchyně. S tím se rozhodla bojovat pětadvacetiletá studentka medicíny Hana Němcová, která se před dvěma lety rozhodla, že se s takovým životním stylem nesmíří.
"Už tehdy jsem s sebou na nákupy nosila znovupoužitelné plátěné tašky, ale na menší věci, jako je ovoce nebo zelenina, to bylo stále dost nepraktické. Hledala jsem proto něco, čím mohu nahradit plastové pytlíky, které se mi po každém nákupu povalovaly po celé kuchyňské lince," vysvětluje Němcová, která se tehdy do hledání alternativy k plastovým sáčkům pustila spolu se svojí spolužačkou Terezou Dvořákovou.
Jenže nic takového podle Němcové nebylo v Česku ani v zahraničí k sehnání. Proto se rozhodla vzít osud českých domácností do vlastních rukou, a tak spatřil světlo světa první frusack. "Chtěly jsme vymyslet nejen praktickou, ale co možná nejekologičtější variantu. A proto jsme navrhly obal, který je kompostovatelný, ale na rozdíl třeba od papírových sáčků jednoduše znovu použitelný," vysvětluje Němcová.
Frusack se vyrábí z polymléčné kyseliny (PLA), tedy biologicky odbouratelného materiálu vyráběného z běžných zemědělských plodin, nejčastěji kukuřice, cukrové řepy a cukrové třtiny. Barevný sáček ale rozhodně "z cukru" není. Pytlík o objemu pět litrů unese až jeden a půl kilogramu potravin, je jednoduše omyvatelný, dá se dokonce i prát a vydrží teploty až 53 stupňů Celsia.
"Když se řekne kompostovatelné, lidé si myslí, že se jim rozloží pod rukama. Přitom je takový sáček na dotyk stejně pevný jako jiný plast,“ říká.
Najít materiál, ze kterého by se daly pytlíky vyrábět, ale podle Němcové nebylo snadné. PLA je sice dnes už vcelku dostupný bioplast, přízi z něj ale vyrábí jediná firma na světě. Tu se ale Němcové podařilo oslovit a nitě z polymléčné kyseliny na barevné pytlíky tak začala dodávat i studentkám do tuzemska. Průsvitná látka na pytlíky se tká v textilních továrnách přímo u nás a sáčky se následně sešívají v chráněné dílně v Meziboří.
Aby se mohly frusacky v Česku vyrábět ve velkém, Němcová s Dvořákovou vytvořily kampaň na crowdfundingovém portálu HitHit.cz, pomocí které si na rozšíření výroby vydělaly už během čtyř dnů. Brzy by se tak měly ekologické pytlíky za necelou pětistovku prodávat na speciálním e-shopu a jeho autorky plánují nabídnout ekosáčky i zájemcům v dalších evropských zemích.
