Levnější léky. Češi se učí kupovat neznačkové náhrady

Lucie Hrdličková a Radek Bednařík, Hospodářské noviny
20. 7. 2014 18:06
Lékárny nejčastěji prodávají "neznačkové" vitaminy a doplňky, čaje, těhotenské testy či kosmetiku.
ilustrační foto
ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Praha - Za velmi krátkou dobu si Češi zvykli kupovat „neznačkový“ ibuprofen netradiční bílé barvy, různé vitaminy nebo levnější náplasti bez loga originálního výrobce. Potvrzují to lékárenské řetězce, kterým prodej volně prodejných léků, doplňků i zdravotní kosmetiky pod vlastní privátní značkou loni vynesl přes miliardu korun.

„Prodej naší privátní značky vzrostl v Česku meziročně o 230 procent, na Slovensku dokonce o 340 procent, ale to je dáno tím, že tam jsme začali s tímto byznysem později,“ říká Michal Petrov, mluvčí největšího lékárenského řetězce v Česku – Dr. Maxe, který uvedl svou privátní značku na trh v lednu 2012.

Z celkových dvanácti miliard korun, které Dr. Max loni v Česku utržil, činily tržby z prodeje zboží s jeho logem na obalu celkem 1,8 miliardy korun. Na celkovém obratu se tak podílí už patnácti procenty. Další velký lékárenský řetězec na trhu – Benu – hovoří asi o dvouprocentním podílu privátních značek na svém třímiliardovém obratu. Předpokládá ale, že tento podíl dál poroste. „Oproti loňskému roku jsme zvýšili obrat na privátní značce o 595 procent v počtu prodaných balení a o 437 procent v celkové tržbě,“ říká Rudolf Matějka, předseda představenstva lékáren Benu.

Lékárny nejčastěji prodávají „neznačkové“ vitaminy a doplňky, čaje, těhotenské testy či kosmetiku. V případě Dr. Maxe jde podle Petrova celkem asi o 200 produktů, kterých dál přibývá. Benu jich prodává zhruba 40.

Státní úřad pro kontrolu léčiv ale zaregistroval i první volně prodejné léky s účinnou látkou paracetamol či ibuprofen, které jsou takto k dostání. Loni je začal jako první nabízet Dr. Max a už nyní mají podle statistik čtyřprocentní podíl na prodejích volně dostupných léků bez předpisu.

Úspora jako u jogurtu

K nákupu neznačkového zdravotního sortimentu vede zákazníky podobně jako u jogurtů v supermarketech o několik korun nižší cena. Například balení značkového Paralenu po 24 tabletách od farmaceutické firmy Zentiva stojí u Dr. Maxe 33 korun, oproti tomu balení Paracetamolu vlastní značky po třiceti tabletách prodává řetězec za 29 korun.

Má na něm přitom větší marži než na značkovém výrobku. „Na privátní značce je sice větší profit, ale logicky si pak lékárenský řetězec začíná konkurovat také s výrobci. Je otázka, co je pak pro něj ziskovější,“ upozorňuje Jan Rohrbacher, výkonný ředitel společnosti Alliance Healthcare, která provozuje lékárny Alphega. Vlastní výrobu léků zatím nezvažuje.

Méně účinné?

Kritici léků privátních značek namítají, že jsou v nich méně účinné látky nebo že pocházejí z pochybných továren v Číně. „V rámci výroby privátní značky spolupracujeme s renomovanými firmami, které dodávají na ty nejnáročnější trhy,“ odmítá kritiku Petrov. Mezi dodavateli Dr. Maxe je asi šest českých výrobců. Firma dále vyrábí i v Egyptě, v USA i zmíněné Číně.

Účinné látky pro běžné léky typu ibuprofen údajně nakupují všichni výrobci v několika málo továrnách ve světě. Finální cena léku není podle zastánců privátních značek dána kvalitou, ale roste s velikostí farmaceutického výrobce a počtem lidí, které do výrobního procesu a distribuce léku zapojí.

V zahraničí je i prodej léků a dalšího lékárenského sortimentu pod privátní značkou běžnou záležitostí. Například ve Velké Británii dominuje řetězec Boots, který generuje dvě třetiny svého obratu právě z vlastní značky NO. 7.

 

Právě se děje

Další zprávy