Konec českých potravin z Polska? Zpřísnění lze snadno obejít

Kateřina Vokurková Petr Kučera Kateřina Vokurková, Petr Kučera
20. 1. 2015 6:24
Ministerstvo zemědělství dokončuje definici české potraviny. Kritici upozorňují na absurdity jako Coca-colu z Česka nebo konec belgické čokolády.
Česká? (ilustrační foto)
Česká? (ilustrační foto) | Foto: Thinkstock

Praha – Ministerstvo zemědělství nevyslyšelo připomínky kritiků, podle nichž má chystaná definice „české potraviny“ mezery a povede i k některým absurdním výkladům. Svou představu chce ministerstvo prosadit víceméně v původně navržené podobě už od dubna. Vyplývá to z výsledků připomínkového řízení, které má online deník Aktuálně.cz k dispozici.

Označení „česká potravina“ by tak mohly dobrovolně používat produkty vyrobené na území České republiky, pokud nejméně 75 procent složek k jejich výrobě pochází z České republiky. Třetí z původně navržených podmínek – sídlo potravinářského podniku na území Česka – ministerstvo vypustilo, protože podle něj není podstatná.

Česká kvalita může projít

Ani nová vyhláška však nemusí ukončit praktiky některých výrobců či obchodníků. Zřejmě nejznámějším příkladem jsou nápisy Česká kvalita v řetězci Penny Market, označující i zahraniční výrobky. Na začátku roku 2012 řetězec ani přes opakované výtky inspektorů neodstranil visačky s českou vlajkou u zahraničních výrobků. Od státu za to pak dostal pokutu ve výši 600 tisíc korun za klamání spotřebitelů. Penny Market se tehdy bránil tím, že potraviny jsou vyrobené podle tradičních českých receptur, inspekcí napadená označení však později stáhl. Na konci loňského roku ale kontrola ve dvou prodejnách znovu našla chybné označení, mimo jiné u bramborových chipsů z Polska.

Navrhovaná vyhláška totiž sice definuje pojem „česká potravina“, ale nikoliv širší použití slova „český“ v názvu potravin nebo jiné možné varianty jako právě „česká kvalita“. „Pokud se definuje jen termín česká potravina, budou mít výrobci možnost označení zneužívat a uvádět na obalech jiné tvary slova český, což bude nepostižitelné,“ varuje například Miroslav Koberna z Potravinářské komory.

To připouští i mluvčí ministerstva zemědělství Hynek Jordán. „Předmětem regulace není omezení používání jiných tvrzení, která navozují dojem o původu z České republiky či na něj odkazují," říká mluvčí.

Skončila by i belgická čokoláda

Podle zástupců výrobců potravin či sdružení spotřebitelů má ale nedostatky i samotná definice „české potraviny“. Hlavním problémem je paušální podíl 75 procent pro všechny potraviny.

„Moc možností obrany už nemáme. Budeme tedy asi ještě více v médiích vysvětlovat, že podíl 75 procent je u některých komodit zbytečně nízký, zatímco u některých není možno tohoto podílu dosáhnout. Kdyby se takto postupovalo všude, tak neexistuje žádná belgická a švýcarská čokoláda,“ konstatuje mluvčí Potravinářské komory Dana Večeřová.

Právě Potravinářská komora ministerstvu navrhovala, aby převzalo její ochrannou známku „Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou ČR". Ta požaduje stoprocentní tuzemský původ například u masa, mléka a mléčných výrobků nebo vína. U lahůdek připouští sedmdesátiprocentní zastoupení českých složek, u sterilované zeleniny a kompotů připouští jen šedesátiprocentní, u pečiva 55procentní a u těstovin stačí padesátiprocentní.

Ředitel Sdružení českých spotřebitelů Libor Dupal říká, že z hlediska surovinového zastoupení je jakýkoliv limit menší než sto procent vůči spotřebiteli kontraproduktivní. Přesto je sdružení ochotno ze svého požadavku mírně ustoupit. „Podpořili bychom myšlenku, že by základní surovina, tedy ta uvedená v označení nebo zastoupená více než z poloviny, měla ze sta procent pocházet z tuzemska,“ dodává.

Česká Coca-cola

Ministerská definice se zdá nedopracovaná i některým obchodním řetězcům. Podle skupiny Ahold, která v Česku provozuje supermarkety a hypermarkety Albert a Interspar, by bylo potřeba objasnit některé další aspekty.

"Pokud bude za hlavní složku počítána také voda, mohlo by dojít k paradoxní situaci, kdy například všechny známé nápoje nadnárodních značek nebo zmrzliny či piva mohou být deklarovány rovněž jako česká potravina," upozorňuje mluvčí Aholdu Judita Urbánková.

Mluvčí ministerstva ale potvrzuje, že ani po ukončení připomínkového řízení se do definice nedostala žádná výjimka. „Voda jako složka není vyjmuta ze složení surovin, které musí pocházet z České republiky," říká Jordán.

Ministerský návrh nyní míří k pracovním komisím Legislativní rady vlády. Rovněž bude probíhat notifikace u Evropské komise. „V této fázi ještě může dojít ke změnám,“ připouští mluvčí.

Co je čerstvé, pravé a přírodní

Z obalů potravin mají díky vyhlášce zmizet také zavádějící označení typu domácí, čerstvý, živý, dia nebo natural. Ovocné výrobky, které neobsahují ani stopu ovoce a k dosažení kýžené chuti používají umělé aroma, už nebudou moci na obalu zobrazit ovoce. Stát chce zakázat také používání napodobenin názvů potravin, které jsou vymezeny právními předpisy, u výrobků, které nesplňují stanovené jakostní požadavky – příkladem jsou názvy vodečka či lovečák.

Termíny jako domácí, čerstvý, živý, čistý, přírodní nebo pravý se budou moci používat jen tehdy, pokud odpovídají příslušným „komoditním vyhláškám“, tedy speciálním předpisům pro jednotlivé potraviny. V některých případech jsou již definovány delší dobu, zejména pojem čerstvé, například pro čerstvé mléko nebo sýr. Chybějící „komoditní“ definice se ministerstvo chystá doplnit.

Stát chce také určit jasná pravidla pro zobrazení ovoce na obalech, například u jogurtů. Pokud potravina skutečně obsahuje ovoce, může být zobrazeno na obale. Pokud obsahuje jen přírodní příchuť, musí to být výslovně uvedeno u ovoce na obalu. A potravina, která neobsahuje přírodní aroma, nebude smět na obalu používat ovoce, ale pouze jen slovní popis – například s „malinovou příchutí“.

Dodržování vyhlášky budou kontrolovat Státní zemědělská a potravinářská inspekce a Státní veterinární správa, firmám hrozí sankce v řádu až milionů korun.

Matoucí seznam původu? Uvidíme...

Možné změny připouští ministerstvo u jiného předpisu, který již prosadilo od začátku letošního roku. Podle něj musí velké obchodní řetězce uvádět u vchodu do prodejen pět zemí, z nichž pocházejí dodavatelé potravin s největším podílem na tržbách.

Podle očekávání v seznamech vede Česká republika, pro běžné spotřebitele ale s nečekaně výrazným náskokem. Například Albert (včetně bývalého Intersparu) uvádí téměř 90% podíl tuzemských potravin. Rozhodující je totiž sídlo dodavatelské firmy, nikoliv skutečný původ potravin. Pokud například polské maso zabalí firma sídlící v Česku a ta jej do řetězce dodá pod svým jménem, počítá se taková potravina jako česká. A to paradoxně i tehdy, pokud na obalu samotného výrobku je země původu uvedena „správně“.

"Přínos pro spotřebitele není vůbec žádný, naopak zveřejňované údaje můžou spotřebitele klamat," upozorňuje Irena Vlčková ze Svazu obchodu a cestovního ruchu. Údaj o zemi původu dodavatele podle ní nemá žádnou relevanci ve vztahu k původu potravin. „Navíc logicky uvažující spotřebitel, který není detailně seznámen s metodikou výpočtu, se bude moci mylně domnívat, že se uváděná procenta vztahují k původu potravin,“ vysvětluje Vlčková.

Význam tabulí nechápou ani samotné řetězce, přesto povinnost musely splnit. „Snažili jsme se pro zákazníka přehledně vysvětlit, co čísla znamenají,“ říká mluvčí obchodů Tesco Jiří Mareček.

Otevřeně se proti povinnosti vyjádřil řetězec Lidl. „Zásadně nesouhlasíme s tím, jaké informace obsahuje tabulka. Podle našeho názoru není objektivní, protože metodika stanovení tabulky zásadně zkresluje informace zveřejněné jednotlivými obchodníky,“ říká mluvčí Lidlu Jitka Vrbová.

„Pokud se v praxi ukáže, že tento seznam není pro spotřebitele přínosný, je ministerstvo připraveno iniciovat změnu. Mimo jiné v návaznosti na diskuse v Radě ministrů zemědělství EU, které jsou na programu v prvním pololetí 2015,“ vzkazuje kritikům mluvčí ministerstva Hynek Jordán.

Na Evropskou unii odkazuje i přesto, že právě tuto povinnost (informace o původu dodavatelů u vchodu do prodejny) prosadili tuzemští poslanci nad rámec povinně převzatých unijních předpisů. "Na úrovni EU se v současné době vedou diskuse o označování původu a v této souvislosti je samozřejmě nutné reflektovat případné závěry vyplývající z těchto projednávání," vysvětluje Jordán.

 

Právě se děje

Další zprávy