Praha - Jen čtyři z deseti Čechů dávají vždy v restauraci automaticky nějaké spropitné. Další polovina tvrdí, že spropitné dává jen občas, rozhodně ne vždy. Očekávají totiž dobrý servis, jídlo a pití. Zjistil to průzkum agentury STEM/MARK pro společnost Home Credit na reprezentativním vzorku 509 lidí.
"Téměř všichni dávají v restauracích spropitné aspoň někdy. Kladně se ke spropitnému staví téměř devět z deseti Čechů, i když to neznamená, že ho nechají vždy," komentuje výsledky průzkumu analytik Home Credit Michal Kozub. Nepravidelně dává spropitné bezmála 60 procent lidí. Kladou si ovšem podmínku, že jídlo musí být výborné a obsluha příjemná. To nejčastěji zmiňovali jako důvod k tomu, aby zaplatili o něco více, než je na účtu.
Mimořádně velké spropitné přitom Češi odmítají - striktně se vůči němu staví téměř polovina lidí. Celých 80 procent hostů jen zaokrouhlí částku nahoru bez ohledu na celkovou útratu.
Někteří hosté potřebují k tomu, aby číšníka odměnili, mimořádnou událost, se kterou je návštěva v restauraci spojena. Typicky oslavu či velký rodinný oběd. Čtyři procenta lidí tvrdí, že spropitné dávají třeba jen na rande či na rodinné oslavě. "Může se jednat o zákazníky, kteří by si normálně nechali vrátit do koruny, ale před partnerem či rodinou to nechtějí přiznat a chtějí vypadat dobře," dodává Kozub.
Pokud jsou nadmíru spokojení, umí být Češi štědří a sáhnout do kapsy hlouběji. Ve chvíli, kdy bylo jídlo skutečně výborné a obsluha milá a pozorná, polovina hostů ji neváhá odměnit částkou vyšší než 100 korun. Pětina lidí v mimořádné situaci volí spropitné mezi 151 až 199 korunami. V Česku zákazníci spropitné používají vyloženě jako zpětnou vazbu.
Nenechání žádného spropitného by pak mělo být pro obsluhu upozornění. Přesně polovina lidí při špatném servisu nebo nedobrém jídlu nenechá ani korunu navíc. Zbytek je pak ochotný nechat jen pár korun. "Češi možná nejsou zvyklí stěžovat si na kvalitu jídla. Ale při placení jasně ukážou, zda byli spokojení nebo ne," připomíná Kozub.
