Česká potravina z Polska už neprojde. Označení původu se zpřísní, seznamy u vchodu končí

Petr Kučera Petr Kučera
27. 4. 2016 16:31
Jednotná pravidla pro označování "českých potravin" má přinést novela z dílny ministerstva zemědělství, kterou schválili senátoři. Současně skončí povinnost obchodních řetězců zveřejňovat u vchodu seznam pěti zemí, z nichž pocházejí dodavatelé potravin s největším podílem na celkových tržbách.
Logo z dílny ministerstva zemědělství (klikněte pro plnou velikost)
Logo z dílny ministerstva zemědělství (klikněte pro plnou velikost) | Foto: Ministerstvo zemědělství

Praha - Potraviny, které byly v Česku třeba jenom zabaleny, už nebudou moci být označeny vlajkou, logem nebo nápisem vzbuzujícími dojem, že jsou českého původu. Zpřísnění pravidel schválili senátoři. Jednotná definice má začít platit ještě během letošního roku – tři měsíce po zveřejnění novely ve Sbírce zákonů.

"Dosavadní označování českých potravin je velmi nepřehledné až chaotické. Některé firmy toho zneužívají,“ říká ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL), který změnu prosazoval. Označování původu je sice u většiny potravin dobrovolným údajem, přesto by pro něj měla platit srozumitelnější pravidla.

Současně skončí povinnost obchodních řetězců zveřejňovat u vchodu seznam pěti zemí, z nichž pocházejí dodavatelé potravin s největším podílem na celkových tržbách. Kritici upozorňovali, že tento seznam běžným spotřebitelům v praxi nepomáhá. Rozhodující je pro něj totiž sídlo dodavatelské firmy, nikoliv skutečný původ potravin.

Co je opravdu české

Mléko, víno a nezpracované potraviny, jako je maso, ovoce či zelenina, budou moci výrobci označit jako "české" jen tehdy, když jsou nejen vyrobeny v České republice, ale současně stoprocentně pocházejí z českých surovin.

U zpracovaných potravin tvořených více složkami postačí, když z tuzemska pochází 75 procent použitých složek – má jít hlavně o případy, kdy se některé suroviny v Česku ani nevyskytují.

Pouze v těchto případech může být zboží prodáváno se slovy nebo logem "česká potravina". Ministerstvo samo připravilo i podobu loga s českou vlajkou, vlastnímu řešení dalo nakonec přednost před návrhy z veřejné soutěže.

Zákon myslí i na varianty typu "potravina z Česka“ nebo "česká kvalita", přestože dopředu nemůže vyjmenovat všechny. Kdo nesplní podmínky, neměl by používat ani "jinou informaci – zejména slovní, obrazovou nebo grafickou – naznačující, že země původu potraviny je Česká republika".

Jestli v konkrétním případě půjde o obcházení zákona, by nejprve hodnotila Státní zemědělská a potravinářská inspekce – obecně hrozí pokuta až 10 milionů korun. Případný spor by pak musel vyřešit soud.

Zřejmě nejznámějším příkladem jsou nápisy Česká kvalita v řetězci Penny Market, označující i zahraniční výrobky. Na začátku roku 2012 řetězec ani přes opakované výtky inspektorů neodstranil visačky s českou vlajkou u zahraničních výrobků. Od státu za to pak dostal pokutu ve výši 600 tisíc korun za klamání spotřebitelů.

Penny Market se tehdy bránil tím, že potraviny jsou vyrobené podle tradičních českých receptur, inspekcí napadená označení však později stáhl. Na konci loňského roku ale kontrola ve dvou prodejnách znovu našla chybné označení, mimo jiné u bramborových chipsů z Polska.

Novela myslí i na potraviny, které vyššího podílu českých surovin dosáhnout nemohou – typicky čokoládové výrobky. Pro ně počítá s dobrovolným označením Vyrobeno v České republice (nebo variantami s podobným významem), pokud v tuzemsku proběhla alespoň výroba.

"Toto rozdílné označení může spotřebitele mást, málokterý bude studovat zákonné definice a snažit se mezi nimi najít rozdíl. Navrhujeme pouze jednu variantu, buď Česká potravina, nebo Vyrobeno v České republice," říká ale za podnikatele sdružené v Hospodářské komoře její právní expertka Markéta Schormová.

Seznamy u vchodu skončí

Senátem schválená novela ruší také povinnost, aby obchodní řetězce u vchodu zveřejňovaly seznam pěti zemí, z nichž pocházejí dodavatelé potravin s největším podílem na celkových tržbách.

Tuto povinnost předtím prosadilo ministerstvo zemědělství nad rámec unijních předpisů. Měla spotřebitelům pomoci získat přehled o dodavatelích jednotlivých obchodů a lépe se rozhodnout, kde nakoupí. Povinnost platí teprve od loňského ledna a vztahuje se na řetězce s ročními tržbami přesahujícími pět miliard korun.

Kritici této povinnosti upozorňovali, že běžným spotřebitelům v praxi nepomůže. Rozhodující je totiž sídlo dodavatelské firmy, nikoliv skutečný původ potravin. Pokud například polské maso zabalí firma sídlící v Česku a ta jej do řetězce dodá pod svým jménem, počítá se taková potravina jako česká. A to paradoxně i tehdy, pokud na obalu samotného výrobku je země původu uvedena "správně". Podle očekávání proto v seznamech s výrazným náskokem vede Česká republika.

"Tabulka reálně nezobrazuje původ sortimentu, jak bylo původně zamýšleno, ale jen podíl firem se sídlem v daném státě. Tato informace je pro zákazníky zcela nepotřebná, a zrušení je proto namístě," upozorňovala například mluvčí společnosti Lidl Jitka Vrbová.

Povinnost byla součástí širší novely, která sice vznikala ještě před nástupem současné vládní koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL, definitivně ji pak ale schvalovala už nynější Sněmovna a podpořilo ji ministerstvo v čele s Marianem Jurečkou (KDU-ČSL). Ten ale už na začátku loňského roku uznal, že povinnost je zbytečná, a slíbil její brzké zrušení. "Tak, jak je pravidlo nyní definováno, je naprosto nesmyslné. Nesplnilo cíl, který se od toho očekával,“ uvedl.

Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady! Osobní finance Aktuálně.cz.

 

Právě se děje

Další zprávy