Češi jsou desátí největší kuřáci mezi vyspělými státy, ukazuje nové porovnání

Jana Kohoutová Jana Kohoutová
24. 10. 2016 7:29
V Česku se za denního kuřáka považuje 22,3 procenta dospělých lidí. Celkově v zemích OECD klesl podíl denních (pravidelných) kuřáků z 26 procent v roce 2000 na předloňských 19 procent. Nejvýraznější snížení zaznamenalo Dánsko, Lucembursko a Norsko.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Praha/Paříž – Česká republika má jeden z největších podílů pravidelných kuřáků mezi členskými státy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Ukazují to nově zveřejněné statistiky, které vycházejí většinou z údajů za rok 2014. OECD sdružuje hospodářsky nejrozvinutější země světa s tržní ekonomikou a demokratickým zřízením.

Mezi 35 členskými státy skončila Česká republika na desátém místě. To je sice o dvě příčky horší umístění než v roce 2003, podíl takzvaných denních kuřáků však přesto klesá – z tehdejších 27,2 procenta na předloňských 22,3 procenta dospělých lidí.

Počet dospělých kuřáků ve většině zemí OECD
Počet dospělých kuřáků ve většině zemí OECD | Foto: OECD

Celkově v zemích OECD klesl podíl denních (pravidelných) kuřáků z 26 procent v roce 2000 na předloňských 19 procent. Stejně jako u alkoholu, jehož spotřeba podle oficiálních statistik také klesá, to může být jednak zvyšováním cen, zejména spotřebních daní, jednak snahou o zdravější životní styl.

Nejvýraznější snížení podílu pravidelných kuřáků zaznamenalo Dánsko, Lucembursko a Norsko. Jejich počet vzrostl jen v Lotyšsku (které je s podílem 36,4 procenta v čele žebříčku) a na Slovensku. Nejmenší podíl kuřáků mají podle údajů OECD Mexiko (7,6 procenta) a Švédsko.

Obecně podle statistik kouří více muži než ženy, výjimkou jsou jen Švédsko a Island.

Podíl denních (pravidelných) kuřáků nad 15 let v zemích OECD

Země Podíl
1. Lotyšsko 36,4 %
2. Chile 29,8 %
3. Řecko 27,3 %
4. Maďarsko 25,8 %
5. Rakousko 24,3 %
6. Turecko 23,8 %
7. Španělsko 23,0 %
8. Slovensko 22,9 %
9. Polsko 22,7 %
10. Česká republika 22,3 %
11. Estonsko 22,1 %
12. Německo 20,9 %
13. Švýcarsko 20,4 %
14. Korea 20,0 %
15. Francie 20,0 %
16. Itálie 19,7 %
17. Japonsko 19,6 %
18. Nizozemí 19,1 %
19. Irsko 19,0 %
20. Velká Británie 19,0 %
21. Belgie 18,9 %
22. Izrael 17,1 %
23. Dánsko 17,0 %
24. Portugalsko 16,8 %
25. Nový Zéland 15,5 %
26. Finsko 15,4 %
27. Lucembursko 15,3 %
28. Kanada 14,0 %
29. Island 13,7 %
30. Austrálie 13,0 %
31. Norsko 13,0 %
32. USA 12,9 %
33. Švédsko 11,9 %
34. Mexiko 7,6 %

Zdroj: OECD, chybí čísla ze Slovinska

OECD připouští, že mezinárodní porovnání může být zkresleno kvůli nejednotným postupům. Odpovědi se totiž zjišťují v průzkumech přes zdravotnické dotazníky v jednotlivých zemích – problémy jsou v rozdílech věkových skupin respondentů, ve formulaci otázek, kategoriích či samotných metodikách průzkumů.

„Česko je zemí s největším korupčním potenciálem v oblasti tabáku. I konzervativní strany, které jsou pro jasné regulace návykových látek, v Poslanecké sněmovně obstruují jakýkoliv návrh vedoucí k regulaci a nepřinášejí žádný návrh na preventivní opatření," tvrdí Národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil.

O spojení české politiky s tabákovým průmyslem hovoří také Zpráva národního koordinátora z roku 2015, podle níž jsme nejprolobbovanější zemí v Evropě až po vysoká patra politiky.

 

Právě se děje

Další zprávy